Vilém Hejl

Vilém Hejl
Narození 24. září 1934
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 23. ledna 1989 (ve věku 54 let)
Mnichov
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Povolání překladatel, spisovatel a scenárista
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na hřbitově na Malvazinkách

Vilém Hejl (24. září 1934, Praha – 23. ledna 1989, Mnichov) byl český prozaik, scenárista a překladatel.

Život

Studoval a maturoval na Drtinově gymnáziu, nepřijat na VŠ z kádrových důvodů (otec byl ředitelem odboru na ministerstvu techniky řízeného lidoveckým ministrem). V roce 1953 byl zatčen a odsouzen za sdružování se proti republice. Na Pankráci si odseděl cca 1 rok. Po propuštění z vězení nemohl dlouhodobě nalézt práci a tak pracoval v mnoha zaměstnáních. Od roku 1959 již v tzv. svobodném povolání. Do poloviny 60. let napsal cca 60 scénářů pro Krátký film Praha. Jednalo se o scénáře dokumentárních filmů, populárně vědeckých filmů atd. Zároveň začal překládat z angličtiny, ruštiny, němčiny.

Na jaře roku 1968 zakládal klub K 231, kde pak pracoval jako jeho tiskový tajemník. Klub navrhoval plošnou rehabilitaci politických vězňů odsouzených a vězněných komunistickým režimem. Návrh požadoval zrušit všechny rozsudky za politické trestné činy v procesech v letech 1948–1967. Tato rehabilitace ale nebyla veřejností přijata, neboť lidé byli až příliš zmanipulovaní a nevěřili v jejich nevinu.[zdroj⁠?] Psal proto různé vysvětlující články, proč takový klub vznikl a proč si vytkl právě tento cíl, např. v Literárních listech.

Na začátku podzimu roku 1968 odjel i s manželkou na plánovanou cestu do Západního Německa, odkud se vrátil v prosinci 1968. Postupně zanikaly časopisy a noviny do kterých přispíval. Od začátku 70. let už byl tzv. zakázaný autor. Psal a překládal však dál pod jmény autorů, kteří nebyli tzv. na indexu. Ještě do roku 1971 autorsky přispíval a zároveň i vystupoval v pořadu Písničky pod obraz, později přejmenovaném na Šanson 70. Společně s ním vystupoval i Karel Kyncl, Ilja Racek, Josef Kemr, Ljuba Hermanová, Jan Petránek, Jaroslav Jakoubek.

Byl sledován Státní bezpečností, později musel chodit i na výslechy, aby podával tzv. vysvětlení, a to zejména proto, jak je možné, že jsou v zahraničí vydávána jeho díla. Později StB změnila taktiku a vyšetřovatelé se s ním scházeli v kavárnách a přitom jej fotografovali. A také jen tak náhodou se v tu dobu na tomtéž místě setkávali jeho známí s disentu. Na základě těchto aktivit StB byl později několikrát obviňován jinými disidenty, a to jak v Česku, tak i v zahraničí, ze spolupráce s StB. Po podpisu Charty 77 mu StB navrhla, aby opustil republiku. V srpnu následujícího roku obdržel i s manželkou vystěhovalecký pas a společně odcestovali do Rakouska. Odtud pokračovali do Západního Německa, kde začal pracovat v Rádiu Svobodná Evropa jako analytik, politický komentátor a organizátor. Pro svou příslovečnou pracovitost nebyl v české redakci oblíben.[zdroj⁠?] Svou aktivitou nepřímo inicioval vznik tzv. Lex Hejl, který omezoval možnost vyplácení odměn za příspěvky mimo redakci, ve které byl dotyčný zaměstnán.

Zemřel v Mnichově roku 1989 ve věku 54 let. Byl pohřben na hřbitově Malvazinky na pražském Smíchově.

Dílo

Napsal velké množství komentářů, polemik atd. Měl schopnost vyjadřovat se stručně a výstižně.[zdroj⁠?]

  • 1965 – Sebrané zločiny Vladimíra Hudce: Abeceda začíná Alžbětou
  • 1966 – Sebrané zločiny Vladimíra Hudce: Úřad pro každou příležitost – oba díly zfilmovány a natočeny pro rozhlas; dílo s autobiografickými prvky lze také chápat jako satiru na byrokratický systém tehdejšího režimu

Díla vydaná pod jménem S. Zlámaný (detektivky)

  • 1977 – Případ zlatých vlajek
  • 1979 – Hra na slepou bábu (3 díly)
  • 1984 – Případ s černým vzadu

Vydáno v exilu

  • 1978 – Zásada sporu – vydáno v nakladatelství '68 Publishers; historický román o Šimonu Lomnickém z Budče, který se odehrává v době pobělohorské; jde o vnitřní dialog o tom, jak si v porevoluční době zachovat nadhled a svou tvář; jde o paralelu s dobou po roce 1968
  • 1980 – Ex offo
  • 1986 – Zpráva o organizovaném násilí – spoluautor historik Karel Kaplan, reedice 1990 v Praze; synteticky vysvětlovala, jak komunisté uchopili moc a jak se chovali později
  • 1980 – Hodina hvězdopravců
  • 1989 – Mnichov a náš osud – o rozhodování Edvarda Beneše; reedice 1990
  • Rozhovor s Karlem Hvížďalou, byl vydán knižně

Scénář

Externí odkazy

Zdroj