Jan Petránek (novinář)

Jan Petránek
Jan Petránek v r. 2013
Jan Petránek v r. 2013
Narození 28. prosince 1931
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 10. listopadu 2018 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtí srdeční selhání
Povolání spisovatel, novinář, komentátor, broadcaster, politický komentátor, textař a publicista
Stát ČeskoČesko Česko
Témata žurnalistika, rozhlasová žurnalistika a literární tvorba
Ocenění
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Petránek (28. prosince 1931 Praha – 10. listopadu 2018 Praha) byl český novinář, komentátor, literát a disident.

Život

Absolvoval Českoslovanskou akademii obchodní Dr. Edvarda Beneše v Resslově ulici.[1] V letech 1951–1968 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu se zaměřením na zahraniční vztahy a kosmonautiku. Jako zahraniční korespondent působil v Indii, Pákistánu, Sovětském svazu, Vietnamu a Číně. Někdy v té době byl veden jako tajný spolupracovník zahraničně-politické rozvědky kategorie ideový spolupracovník s krycím jménem Klement.[2][3]

Účastnil se vysílání rozhlasu během invaze Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V červenci 1969 sice pro rozhlas ještě v přímém přenosu komentoval přistání americké kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci, ale v nastupující normalizaci už nesměl novinářskou profesi vykonávat a do roku 1989 pracoval jako topič ve státním podniku Mitas. Byl sledován komunistickou státní bezpečností, vedla na něj tzv. signální svazek k prověření podezření z trestné činnosti a měla jej za nepřátelskou osobu s krycím jménem Merkur.[4][5]

Stal se signatářem Charty 77. Od roku 1987 přispíval do samizdatových Lidových novin, kde po sametové revoluci pracoval jako redaktor. Zaměřil se na analyzování událostí a poměrů v zemích bývalého Sovětského svazu, a to i po odchodu do penze v roce 1993.[6] Vystupoval také na podvečerech v Divadle Kolowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.

Dílo

Od roku 1969 byl členem skupiny Šanson – věc veřejná, pro kterou psal texty a také s ní vystupoval.[7] Přeložil dějiny Spojených států a Středního východu.[6]

  • Andělé a čerti (povídková kniha)
  • Pod hvězdným šapitó (povídková kniha)
  • PETRÁNEK, Jan. Na co jsem si ještě vzpomněl (privátní encefalogram našeho tak málo lidského XX. století). [s.l.]: Radioservis, 2014. 306 s. ISBN 978-80-87530-44-3. 
  • PETRÁNEK, Jan. Hausboat na soutoku Volhy a Mississippi / Noční verše z kotelny. [s.l.]: Radioservis, 2018. 125 s. ISBN 978-80-87530-63-4. 

Ocenění

Za svou mnohaletou publicistickou činnost uveden do Síně slávy Českého rozhlasu.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Akademie v Resslově 8 slaví 140. výročí. S. 8. Noviny Prahy 2 [PDF]. Říjen 2012. Roč. 14., čís. 10., s. 8. Dostupné online. 
  2. ↑ HOVORKOVÁ, Johana. Obdivovaný novinář Petránek: Od odporu proti okupaci až k obhajobě Putina. Fórum 24. 2018-11-11. Dostupné online [cit. 2018-11-12]. 
  3. ↑ Evidenční záznamy podle § 7 zákona č. 107/2002 Sb. [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2018-11-12]. S. 322. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  4. ↑ Sekcia informatiky ÚPN. Vyhľadávanie - Registračné protokoly agentúrnych a operatívnych zväzkov Štátnej bezpečnosti [online]. Ústav pamäti národa [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ Sekcia informatiky ÚPN. Strana: 43, KS ZNB - Správa ŠtB [online]. Ústav pamäti národa [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ a b Zemřel novinář Jan Petránek, psal i do samizdatových Lidových novin. Lidovky.cz [online]. 2018-11-11 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Šanson - věc veřejná. Český hudební slovník; www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-23. 
  8. ↑ ŠVARCOVÁ, Alžběta. Jan Petránek, novinář a komentátor. Český rozhlas [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ KADLEC, Miloš. Asociace nezávislých médií a Krameriova cena ještě jednou. Manipulátoři [online]. 2018-09-17 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj