Sultanát Brunej
Brunej,[pozn. 1] plným názvem Stát Brunej Darussalam,[3][pozn. 2] je stát v jihovýchodní Asii, který se nachází na severním pobřeží ostrova Borneo. Kromě pobřeží v Jihočínském moři je zcela obklopen malajským státem Sarawak, zároveň ho tento stát rozděluje na dvě nespojené části. Brunej je jedinou suverénní zemí, která se celà nachází na Borneu; zbytek ostrova je rozdělen mezi její mnohonárodnostní sousedy Malajsii a Indonésii. Terén tvoří rovinatá pobřežní nížina, která se na východě zvedá do hornatého terénu a na západě do kopcovité nížiny. V Bruneji panuje tropické rovníkové podnebí, horké a vlhké po celý rok. Skládá se ze 4 diskriktů, na ploše 5 800 km² žije 460 000 obyvatel,[1] což z ní činí nejméně lidnatou a čtvrtou nejmenší zemi v Asii. Hlavním městem je Bandar Seri Begawan, kde žije více než 40 % obyvatel země. Necelé tři čtvrtiny obyvatel jsou Malajci, největší etnickou menšinou jsou Číňané; úředním jazykem je malajština, přes 80 % obyvatel vyznává státní náboženství islám, dále 7 % křesťanství a 6 % buddhismus.
V době největšího rozkvětu brunejského sultanátu za vlády sultána Bolkiáše (1485-1528) měl stát údajně pod kontrolou většinu Bornea, včetně dnešního Sarawaku a Sabahu, a také souostroví Sulu a ostrovy u severozápadního cípu Bornea. Existují také tvrzení o jeho historické kontrole nad Seludongem, přičemž badatelé v jihovýchodní Asii se domnívají, že název dotyčné lokality ve skutečnosti odkazuje na horu Selurong v Indonésii[4] nebo na řeku Serudong ve východním Sabahu[19]. Námořní stát Brunej navštívila v roce 1521 přeživší posádka Magellanovy výpravy a v roce 1578 bojoval proti Španělsku v kastilské válce.
V průběhu 19. století začala brunejská říše upadat. Sultanát postoupil Sarawak (Kuching) Jamesi Brookeovi a dosadil ho do funkce bílého rádži a Sabah postoupil britské Severobornejské charterové společnosti. V roce 1888 se Brunej stala britským protektorátem a v roce 1906 jí byl přidělen britský rezident jako správce kolonie. Po japonské okupaci během druhé světové války byla v roce 1959 sepsána nová ústava. V roce 1962 bylo s britskou pomocí ukončeno malé ozbrojené povstání proti monarchii, které nepřímo souviselo s konfrontací mezi Indonésií a Malajsií a vedlo k zákazu nezávislé Brunejské lidové strany. Povstání mělo také vliv na sultánovo rozhodnutí nepřipojit se k Malajské federaci v době jejího vzniku. Britský protektorát nad Brunejí nakonec skončil 1. ledna 1984 a Brunej se stala plně suverénním státem. V čele Bruneje stojí od roku 1967 nepřetržitě sultán Hassanal Bolkiah.
Brunej je unitární absolutní monarchií, hlavou státu je sultán, reálně vykonává i zákonodárnou moc; uplatňuje se kombinace anglického zvykového práva a islámského práva. Bohatství země pochází z rozsáhlých nalezišť ropy a zemního plynu. Hospodářský růst v 90. letech 20. století a v roce 2000 proměnil Brunej v průmyslovou zemi, jejíž HDP se v letech 1999-2008 zvýšil o 56 %. Ekonomicky je na devátém místě na světě podle hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly. Politickou stabilitu udržuje sultán tím, že svým občanům zaručuje sociální stát, kdy zdravotní péče, vzdělání a bydlení je bezplatné nebo s významnými dotacemi. V indexu lidského rozvoje zaujímá 60. místo, druhé nejvyšší mezi státy jihovýchodní Asie, po Singapuru, s nímž udržuje úzké vztahy včetně dohody o vzájemné směnitelnosti měn. Brunej je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Východoasijského summitu, Organizace islámské spolupráce, Hnutí nezúčastněných zemí, Commonwealthu a Sdružení národů jihovýchodní Asie.
Historie

Od 14. do 16. století byla Brunej součástí sultanátů Sabah, Sarawak a spodní části Filipín.
V 19. století se Brunej stala kolbištěm koloniálních válek, terčem a sídlem pirátů. V roce 1847 uzavřel sultán spojenectví s Velkou Británií a již v roce 1888 se Brunej stala britským protektorátem. V roce 1906 byl zaveden osídlovací systém v zemi. Britští občané mohli zemi osidlovat na základě Dodatkové smlouvy o ochraně z roku 1906. Zakládali zde farmy a obchodní firmy a zavedli intenzivní pěstování rýže a tropického ovoce.
V letech 1941 až 1945 byla země okupována japonskou armádou.
V roce 1959 byla sjednocena země a byla také vytvořena ústava, která zaručovala existenci místní vlády. V roce 1971 byla dokončena politická stabilizace v zemi. Bylo tak dosaženo úplné nezávislosti jak ve věci mezinárodní tak i domácí.
V roce 1967 abdikoval sultán Haji Sir Muda Omar Ali Saifuddien na svou funkci ve prospěch svého syna, pozdějšího sultána Hassanala Bolkiaha.
V roce 1984 přijal sultán také funkci premiéra, ministra financí a zahraničí.
Státní symboly
Vlajka
Brunejská vlajka je tvořena žlutým listem o poměru stran 1:2 s bílým a černým diagonálním pruhem (břevno, paralelogram) a státním znakem uprostřed.
Znak
Brunejský státní znak se skládá ze šesti částí: Bendera – vlajka na vrcholu stožáru, Payung Ubor-Ubor – královský slunečník pod ní, Sayap – křídla po stranách stožáru, Tangan (Kimhap) – dvojice rukou po stranách, Bulan – muslimský půlměsíc s mottem a stuha s názvem státu.
Na půlměsíci je arabské heslo: الدائمون المحسنون بالهدى (česky Vždy ve službě Boží). Na šále je arabský opis názvu státu بروني دارالسلام (malajsky Brunei Darussalam, česky Brunej, země míru).
Hymna
Brunejská hymna je píseň Allah Peliharakan Sultan (česky Bůh žehnej sultánovi). Slova napsal Pengiran Haji Mohamed Yusuf bin Pengiran Abdul Rahim a hudbu složil Haji Awang Besar bin Sagap.
Geografie

Brunej je stát v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo, který sousedí s Jihočínským mořem a východní Malajsií. Její zeměpisné souřadnice jsou 4°30′ severní šířky a 114°40′ východní délky. Země je malá, její celková rozloha činí 5 765 km2, je čtvrtou nejmenší zemí v Asii. Malajsie ji rozděluje na dvě nespojité části. Má 161 km pobřeží u Jihočínského moře a s Malajsií má společnou hranici dlouhou 381 km. Má 500 km² teritoriálních vod a 200 námořních mil (370 km) výlučné ekonomické zóny.[5] Nachází se v blízkosti životně důležitých námořních cest přes Jihočínské moře spojujících Indický a Tichý oceán. Země má dvě části fyzicky oddělené Malajsií, čímž je téměř enklávou v rámci Malajsie[2].
Asi 97 % obyvatel žije ve větší západní části (diskrity Belait, Tutong a Brunej-Muara), zatímco v hornaté východní části (diskrit Temburong) žije jen asi 10 000 lidí. Celkový počet obyvatel Bruneje k roku 2024 činil přibližně 455 500,[1] z toho v hlavním městě Bandar Seri Begawan žije přibližně 160 000. Dalšími významnými městy jsou přístavní město Muara, město Seria, kde se těží ropa, a sousední město Kuala Belait. V diskritu Belait žije v oblasti Panaga velké množství evropských emigrantů, a to díky bydlení společnosti Royal Dutch Shell a britské armády, přičemž se zde nachází několik rekreačních zařízení.[6]
Většina Bruneje se nachází v ekoregionu Bornejské nížinné deštné lesy, který pokrývá většinu ostrova. Oblasti horských deštných lesů se nacházejí ve vnitrozemí.[7] V Bruneji tvoří lesní porosty přibližně 72 % celkové rozlohy, což odpovídá 380 000 ha lesa v roce 2020, což je méně než 413 000 ha v roce 1990. Přirozeně se obnovující lesy v roce 2020 zaujímaly 374 740 ha a vysázené lesy 5 260 ha. Z přirozeně se obnovujícího lesa bylo 69 % hlášeno jako prales (tvořený původními druhy dřevin bez jasně viditelných známek lidské činnosti) a přibližně 5 % plochy lesa se nacházelo v chráněných územích, 100 % plochy lesa je ve veřejném vlastnictví.[8][9]
Podnebí Bruneje je tropické rovníkové, horké a vlhké po celý rok; nevyskytují se v něm žádné nebo jen vzácné cyklony. Brunej je spolu s dalšími členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie vystavena rizikům plynoucím ze změny klimatu.[10][11]
Teploty se zde pohybují mezi 23 až 32 °C. Průměrné srážkové úhrny zde představují u pobřeží 2500 mm a ve vnitrozemí až 7500 mm.
Politika
Brunejský politický systém se řídí ústavou a národní tradicí malajské islámské monarchie (Melayu Islam Beraja; MIB). Tři složky MIB zahrnují malajskou kulturu, islámské náboženství a politický rámec v rámci monarchie.[12] Právní systém je založen na anglickém zvykovém právu, ačkoli islámské právo (šaría) je v některých případech nadřazeno.[5] Brunej má parlament, ale nekonají se zde volby; poslední volby se konaly v roce 1962.[13]
Podle brunejské ústavy z roku 1959 je sultán, v současnosti Hassanal Bolkiah, hlavou státu s plnou výkonnou mocí. Po brunejském povstání v roce 1962 tato pravomoc zahrnuje i mimořádné pravomoci, které se každé dva roky obnovují, což znamená, že od té doby je Brunej technicky ve válečném stavu.[14] Hassanal Bolkiah je rovněž předsedou vlády, ministrem financí a ministrem obrany státu.[15]
Správní rozdělení
Brunej je rozdělena do čtyř distriktů:
- Tutong
- Brunei/Muara
- Belait
- Temburong
Ekonomika
Brunej má druhý nejvyšší index lidského rozvoje mezi státy jihovýchodní Asie, hned po Singapuru.[16] Těžba ropy a zemního plynu tvoří asi 90 % jejího hrubého domácího produktu. Denně se vytěží asi 167 000 barelů (26 600 m3) ropy, což z Bruneje dělá čtvrtého největšího producenta ropy v jihovýchodní Asii.[14] Produkuje také přibližně 25,3 milionu m3zkapalněného zemního plynu denně, což z Bruneje činí devátého největšího vývozce plynu na světě.[14] Časopis Forbes také řadí Brunej na základě jejích ropných a plynových polí na páté místo mezi 182 nejbohatšími zeměmi.[17] Brunej se v roce 2024 umístila na 88. místě v globálním inovačním indexu.[18]
Obyvatelstvo
Podle vládních odhadů počet obyvatel Bruneje činil v roce 2024 činil 455 500, s ročním tempem růstu 1,1 %.[1] Z toho 76 % žije ve městech. Míra urbanizace se v letech 2010-2015 odhaduje na 2,13 % ročně. Průměrná délka života je 77,7 roku. Celkem 74 % obyvatelstva tvořili v roce 2024 Malajci, 10 % Číňané a zbytek tvořily menší skupiny obyvatel.[1] V Bruneji žije poměrně početná komunita emigrantů. Většina z nich pochází z nemuslimských zemí, jako je Austrálie, Velká Británie, Jižní Korea, Japonsko, Filipíny, Thajsko, Kambodža, Vietnam a Indie.
K původním brunejským etnikům patří Belaité, brunejští Bisajové (nezaměňovat s Bisaji/Visaji z nedalekých Filipín), původní brunejští Malajci, Dusunové, Kedajané, Lun Bawangové, Murutové a Tutongové.
Náboženství

Oficiálním náboženstvím v Bruneji je islám,[5] konkrétně sunnitské vyznání a šáfíovská škola islámské právní vědy. Kolem 82 % obyvatel, včetně většiny brunejských Malajců a Kedajců, se hlásí k islámu. Dalšími vyznávanými náboženstvími jsou křesťanství (7 %) a buddhismus (6 %, především Číňané).[19]Volnomyšlenkáři, převážně Číňané, tvoří asi 2 % obyvatel. Ačkoli většina z nich vyznává nějakou formu náboženství s prvky buddhismu, konfucianismu a taoismu, raději se oficiálně prezentují jako osoby nevyznávající žádné náboženství, proto jsou v oficiálních sčítáních označováni jako ateisté. Vyznavači původních náboženství tvoří asi 2 % obyvatelstva.[20]
Kultura
Brunejská kultura je převážně malajská (což odráží její etnický původ), se silnými vlivy islámu, ale je považována za mnohem konzervativnější než kultura Indonésie a Malajsie.[21] Vlivy na brunejskou kulturu pocházejí z malajských kultur malajského souostroví. Došlo ke čtyřem obdobím kulturních vlivů: animistickému, hinduistickému, islámskému a západnímu. Velmi silný vliv měl islám, který byl přijat jako brunejská ideologie a filozofie.[22]
Jako země, kde platí právo šaría, je zakázán prodej a veřejná konzumace alkoholu,[23] nemuslimové si mohou z místa nalodění v zámoří přivézt omezené množství alkoholu pro svou soukromou spotřebu.[12]
- Populárním sportem v Bruneji je fotbal.
- Brunejská vláda vlastní a provozuje šest televizních kanálů a pět rozhlasových stanic. Soukromá společnost zpřístupnila kabelovou televizi (Astro–Kristal) a jednu soukromou rozhlasovou stanici Kristal FM. Univerzitní rozhlasová stanice UBD FM vysílá z univerzity Universiti Brunei Darussalam.
- Poblíž hlavního města Bandar Seri Begawan je ve městě Kota Batu národní muzeum.
- Brunejská kuchyně je silně ovlivněna sousední Malajsií a Indonésii, s vlivy z Indie, Číny, Thajska a Japonska. V regionu jsou běžné ryby a rýže jako základní potraviny. Vzhledem k převaze islámského náboženství se vepřové maso nepoužívá. Alkohol je v Bruneji zakázaný.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brunei na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Department of Economic Planning and Statistics - Population. deps.mofe.gov.bn [online]. [cit. 2025-06-06]. Dostupné online.
- ↑ World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Brunei) [online]. International Monetary Fund, 10 October 2023 [cit. 2023-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 November 2023.
- ↑ ÚŘAD, Zeměměřický. Jména světa. ags.cuzk.gov.cz [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Abinales, Patricio N. and Donna J. Amoroso, State and Society in the Philippines. Maryland: Rowman and Littlefield, 2005.
- ↑ a b c Brunei. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Outpost Seria [online]. [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2012.
- ↑ Brunei Darussalam Country Profile [online]. [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 January 2012.
- ↑ Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194. [s.l.]: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2023. Dostupné online.
- ↑ Global Forest Resources Assessment 2020, Brunei Darussalam [online]. Dostupné online.
- ↑ Indra Overland. Impact of Climate Change on ASEAN International Affairs: Risk and Opportunity Multiplier [online]. Norwegian Institute of International Affairs (NUPI) and Myanmar Institute of International and Strategic Studies (MISIS), 2017 [cit. 2019-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2020.
- ↑ OVERLAND, Indra; SAGBAKKEN, Haakon Fossum; CHAN, Hoy-Yen; MERDEKAWATI, Monika; SURYADI, Beni; UTAMA, Nuki Agya; VAKULCHUK, Roman. The ASEAN climate and energy paradox. Energy and Climate Change. December 2021, s. 100019. doi:10.1016/j.egycc.2020.100019.
- ↑ a b About Brunei [online]. Bruneipress.com.bn, 30 July 1998 [cit. 2012-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2002.
- ↑ Brunei Darussalam : Constitution and politics [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 March 2016.
- ↑ a b c Background Note: Brunei [online]. US Department of State [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 June 2019.
- ↑ PMO ORGANISATION CHART. Organisation Chart at the Prime Minister's Office [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2011.
- ↑ NATIONS, United. Human Development Report 2025. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Forbes ranks Brunei fifth richest nation [online]. 25 February 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 February 2012.
- ↑ World Intellectual Property Organization. Global Innovation Index 2024: Unlocking the Promise of Social Entrepreneurship. [s.l.]: World Intellectual Property Organization, 2024. Dostupné online. ISBN 978-92-805-3681-2. doi:10.34667/tind.50062. S. 18. (anglicky)
- ↑ Population by Religion, Sex and Census Year [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2021.
- ↑ 2010 Brunei Statistical Yearbook. [s.l.]: Brunei Government, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-07. S. 19.
- ↑ For a discussion of religious freedom, see Brunei Archivováno 28. 11. 2019 na Wayback Machine.. International Religious Freedom Report 2006, United States Department of State.
- ↑ Language and Culture. jpm.gov.bn (28 May 2009)
- ↑ Brunei Tourism Website (Government appointed). tourismbrunei.com
Literatura
- ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brunej na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Brunej ve Wikislovníku
- CIA. Brunei - The World Factbook [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Jakartě. Brunej (souhrnná teritoriální informace) [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online.
- Brunei [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky)
- Human rights in Brunei Darussalam [online]. Amnesty Internationa. Dostupné online. (anglicky)