Organizace islámské spolupráce

Organizace islámské spolupráce
Logo
Logo
     členské státy      pozorovatelé      pozastavené členství
     členské státy
     pozorovatelé
     pozastavené členství
Zkratka OIC/OCI
Vznik 25. září 1969
Typ mezinárodní
Sídlo Džidda, Saúdská Arábie
Souřadnice
Úřední jazyk arabština, angličtina, francouzština
Členové 57 zemí
Generální tajemník Ekmeleddin İhsanoğlu
Lídr Hissein Brahim Sem Taha (od 2020)
Oficiální web www.oic-oci.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace islámské spolupráce (anglicky Organisation of Islamic CooperationOIC, francouzsky Organisation de la Coopération IslamiqueOCI, arabsky منظمة التعاون الاسلامي‎) je mezinárodní organizace sestávající z 57 členských zemí. Její snahou je být kolektivním hlasem islámského světa (Umma), chránit zájmy muslimů a zajistit jejich rozvoj. V roce 1990 přijaly členské státy OIC/OCI Káhirskou deklaraci lidských práv v islámu, ve které je islámské právo šaría jedinou referencí pro vysvětlení kteréhokoli z článků této deklarace (ČLÁNEK 25).

Jedná se o největší mezinárodní organizaci mimo Organizaci spojených národů.[1] Jejími oficiálními jazyky jsou arabština, angličtina a francouzština. Před 28. červnem 2011 se nazývala Organizace islámské konference.[2]

Členské země

Organizace islámské spolupráce má 57 členů, z nichž všechny kromě Palestiny jsou OSN uznány jako státy. Některé z nich, hlavně v západní Africe, nejsou státy s muslimskou většinou. Některé státy s významnou muslimskou menšinou, jako např. Rusko a Thajsko, jsou pozorovatelskými státy organizace, zatímco např. Indie a Etiopie členy nejsou.

Členský stát Vstup Poznámky
AfghánistánAfghánistán Afghánistán 1969 Členství přerušeno v období 1980 – březen 1989
AlžírskoAlžírsko Alžírsko 1969
ČadČad Čad 1969
EgyptEgypt Egypt 1969 Členství přerušeno v období květen 1979 – březen 1984
GuineaGuinea Guinea 1969
IndonésieIndonésie Indonésie 1969
ÍránÍrán Írán 1969
JordánskoJordánsko Jordánsko 1969
KuvajtKuvajt Kuvajt 1969
LibanonLibanon Libanon 1969
LibyeLibye Libye 1969
MalajsieMalajsie Malajsie 1969
MaliMali Mali 1969
MauritánieMauritánie Mauritánie 1969
MarokoMaroko Maroko 1969
NigerNiger Niger 1969
PákistánPákistán Pákistán 1969 Blokuje členství Indie
Palestinská autonomiePalestinská autonomie Palestinská autonomie[pozn. 1] 1969[3]
Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie 1969
SenegalSenegal Senegal 1969
SúdánSúdán Súdán 1969
SomálskoSomálsko Somálsko 1969
TuniskoTunisko Tunisko 1969
TureckoTurecko Turecko 1969
JemenJemen Jemen 1969 Od roku 1990 Jemenská republika spojena s Jižním Jemenem
BahrajnBahrajn Bahrajn 1970
OmánOmán Omán 1970
KatarKatar Katar 1970
SýrieSýrie Sýrie 1970 Členství pozastaveno v roce 2012
Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 1970
Sierra LeoneSierra Leone Sierra Leone 1972
BangladéšBangladéš Bangladéš 1974
GabonGabon Gabon 1974
GambieGambie Gambie 1974
Guinea-BissauGuinea-Bissau Guinea-Bissau 1974
UgandaUganda Uganda 1974
Burkina FasoBurkina Faso Burkina Faso 1975
KamerunKamerun Kamerun 1975
KomoryKomory Komory 1976
IrákIrák Irák 1976
MaledivyMaledivy Maledivy 1976
DžibutskoDžibutsko Džibutsko 1978
BeninBenin Benin 1982
BrunejBrunej Brunej 1984
NigérieNigérie Nigérie 1986
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán 1991
AlbánieAlbánie Albánie 1992
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán 1992
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán 1992
TurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán 1992
MosambikMosambik Mosambik 1994
KazachstánKazachstán Kazachstán 1995
UzbekistánUzbekistán Uzbekistán 1995
SurinamSurinam Surinam 1996
TogoTogo Togo 1997
GuyanaGuyana Guyana 1998
Pobřeží slonovinyPobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny 2001
Bývalé členské země
ZanzibarZanzibar Zanzibar 1993 Vystoupil v roce 1993
Pozorující státy
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 1994
Středoafrická republikaStředoafrická republika Středoafrická republika 1996
Severní KyprSeverní Kypr Severní Kypr jako „Turecký kyperský stát“ 1979[4]
ThajskoThajsko Thajsko 1998
RuskoRusko Rusko 2005
Pozorovatelské mezinárodní organizace
Liga arabských států 1975
Organizace spojených národů 1976
Hnutí nezúčastněných zemí 1977
Africká Unie 1977 Do roku 2002 jako Organizace africké jednoty
Organizace ekonomické spolupráce 1995

Demokracie

Index demokracie za rok 2010 sestavovaný společností Economist Intelligence Unit žádnou zemi OIC neoznačil za úplnou demokracii a jen 3 země označil za nefunkční demokracie. Zbytek byl zařazen buď mezi autoritativní režimy nebo hybridní režimy.[5]

Svobody

Ve výroční zprávě organizace Freedom House za rok 2010 byly tři státy OIC označený za svobodné co se týče politických a občanských práv.[6]Reportéři bez hranic ve svém Indexu svobody tisku za rok 2010 označili situaci v Mali a Surinamu za uspokojivou. Ostatní státy patří do rozmezí význačné problémyvelmi vážná situace.[7][8]

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

  1. V roce 1988 Palestinská autonomie vystřídala Organizaci pro osvobození Palestiny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Organisation of Islamic Cooperation na anglické Wikipedii.

  1. Special Envoy to the Organization of the Islamic Conference (OIC) [online]. US Department of State [cit. 2012-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. OIC changes name, emblem Archivováno 23. 10. 2014 na Wayback Machine., Pakistan Observer
  3. OIC member states. www.oic-oci.org [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-19. 
  4. OIC observers[nedostupný zdroj]
  5. Democracy Index 2010 [online]. Economist Intelligence Unit [cit. 2012-03-16]. Dostupné online. 
  6. Freedom in the World 2011: Table of Independent Countries [online]. Freedom House, 2012-03-16 [cit. 2012-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-08. 
  7. Freedom of the Press Worldwide in 2011 [online]. Reporters Without Borders [cit. 2012-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11. 
  8. Press Freedom Index 2010 [online]. Reporters Without Borders [cit. 2012-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-28. 

Zdroj