Islám ([ˈɪslaːm]IPA; arabsky: الإسلام; al-'islām [ɪs.ˈlæːm]IPA) je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (arabsky Alláh). Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje [Bohu]“. Počet muslimů je 1,57 až 1,65 miliardy, což z islámu činí po křesťanství druhé největší náboženství světa. Muslimové věří, že Bůh Muhammadovi zjevil Korán, který společně se Sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Obecně jsou muslimové povinni dodržovat pět pilířů islámu, tedy pět povinností, které muslimy spojují ve společenství.Téměř každý muslim je příslušník jedné ze dvou hlavních islámských větví, a to sunny (asi 85 %) nebo šíiy (asi 15 %). Rozdělení, které vedlo k tomuto rozštěpení muslimské obce, nastalo v 7. století a jeho příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce. Islám je převládající náboženství v Severní Africe, na Blízkém východě a některých částech Asie. Více o islámu...
|
|
|
ČLÁNEK
|
Abbásovci je jedna ze dvou největších sunnitských dynastií muslimského impéria, vládnoucí arabskému chalífátu v letech 750 až 1258. Funkci duchovní hlavy islámu pak vykonávala ještě v letech 1261 až 1517 v Egyptě pod vládou mamlúků. Svůj původ odvozovala tato dynastie od al-Abbáse, strýce proroka Mohameda.
Jako chalífové neboli následníci Mohameda ve vládě nad muslimským světem rozvinuli Abbásovci myšlenku, že úřad chalífy může zastávat jen příslušník prorokova rodu. Chalífa al-Mansúr zřídil nové hlavní město země v Bagdádu, který se pod vládou Harúna ar-Rašída stal centrem kultury a prosperity. Abbásovci využili služeb extremistické skupiny Hašimija k vyhrocení kmenových, sektářských a etnických sporů a svrhli dynastii Umajjovců, jež během své vlády připojila k muslimské říši severovýchodní Afriku, Španělsko, západní Indii a části střední Asie. Od roku 850 byla ústřední moc Abbásovců oslabována konflikty s místními dynastiemi. V roce 1055 turecké kmeny Seldžuků dobyly Bagdád a ovládly tak celý chalífát. Abbásovci si přesto podrželi úřad chalífy jako duchovní hlavy islámu a oficiální hlavy říše. Světskou moc Abbásovců obnovil až chalífa an-Násir v době, kdy se seldžucká říše postupně rozpadala. Bylo to však na poměrně krátký čas, protože 10. února 1258 dobyla Bagdád mongolská vojska a chalífát jako státní útvar definitivně zanikl. Přeživší členové dynastie unikli do Egypta, kde pak vykonávali funkci duchovní hlavy islámu pod vládou mamlúckých sultánů až do roku 1517, kdy osmanský sultán Selim I. dobyl Egypt a vystřídal ve funkci abbásovce al-Mutavakila III.
|
|
|
|
OSOBNOST
|
Alí ibn Abí Tálib (?599, Mekka – 28. leden 661, Kúfa) čtvrtý volený chalífa v letech 656 – 661. Byl bratrancem a zároveň zetěm Mohammedovým, protože si vzal za manželku jeho dceru Fatimu. Jeho vláda uzavírá období volených chalífů a zároveň vede k trvalému rozštěpení muslimské obce na sunnity a šíity.
|
|
|
|
INFORMACE
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Islám}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, viz návod.
- Pokud chcete navrhnout článek obrázek či osobnost, které by se na tomto portálu měli objevit, neváhejte pište své návrhy do diskuze.
- Můžete se také zapojit do projektu Islám, jehož cílem je zkvalitňovat články týkající se islámu.
|
|
|
Aktualizovat tuto stránku
|
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-02-07 16:10:22
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Portál:Islám)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.