Jano Köhler se narodil 9. února 1873 v Brně jako druhý z dvojčat (první byla sestra Růžena). Jeho otec byl německý kočí a jeho předkové pocházeli z Olbramovic u Lanškrouna. Po brzké smrti otce se matka Rozina i s dětmi přestěhovala do rodných Nenkovic u Kyjova. Zde se matka snažila za pomoci své sestry zajistit dětem bezpečí, zajištění a výchovu. I přes nátlak německé menšiny, který byl na přelomu století silný, se jí podařilo zajistit dětem studium na české, tehdy přeplněné škole. Nadaný syn sice nejprve navštěvoval české gymnáziu v Brně, ale studia dokončil až v Praze. Zde se mu otevřely nové možnosti.
Rozhodl se pro studium profesury kreslení a přihlásil se na pražskou Umělecko-průmyslovou školu. Zde poznal řadu význačných výtvarníků doby, jež na něj měli vliv po celou dobu jeho výtvarné kariéry. Profesorem kreslení se však nikdy nestal. V touze volně tvořit nastoupil na pokračující studium. Na pražské Akademii výtvarných umění, kterou navštěvoval rok, se stal žákem profesora Františka Ženíška a Maxe Pirnera. Dekorativní techniky v architektuře (freska, sgrafito, mozaika) studoval u architekta Kamila Hilberta. Své umělecké působení započal právě s tímto architektem v jeho rodišti, v Lounech, kde společně prováděli první zakázky v podobě výzdoby fasád vil na soukromou objednávku. Společně také strávili dvě zimní období v mnichovských ateliérech, kde se zaměřili na studium právě těchto technik.
První velkou zakázku (1900–1906) získal díky přátelům na zámku v Prostějově.[2]Haná se od tohoto okamžiku stala pro Köhlera důležitým centrem tvorby. Seznámil se zde s vůdcem a hlavním organizátorem katolické modernyKarlem Dostálem-Lutinovem, jenž umělce podporoval a informoval o jeho pracích ve svém časopisu Nový život, kde publikoval také Köhlerovy ilustrace.
O rok později zde vyzdobil sgrafity dům přítele Ing. Václava Součka. V Prostějově roku 1912 vytvořil i litografii Cyrila a Metoděje, která se o jednadvacet let později dostala na československé známky. Další díla tvořil v Olomouci (arcibiskupský palác, Sarkandrova kaple), Kroměříži, na Svatém Hostýně (keramické mozaiky) a na mnoha dalších místech Moravy.
Jano Köhlera je také třeba vzpomenout v souvislosti s uměleckým sdružením sídlícím v Hodoníně – Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM). Kohler se stal jedním z jeho podstatných zakladatelů, členů a organizátorů a vyzdobil také roku 1912 nově vzniklou budovu Domu umělců, která sloužila jako výstavní prostory celého Sdružení vedeného Jožou Uprkou.
V roce 1926 se přestěhoval z Nenkovic do Strážovic u Kyjova (dům v němž bydlel, tzv. Šmelcovna, však náležela katastrem do sousedního Věteřova a měla čp. 165 – viz Vrbas, Jakub: Ždánsko, Ždánice 1930, str. 521). K jeho výborným přátelům v tomto regionu patři Josef Frydrych (1880–1966), správce statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích. Zemřel v brněnské nemocnici U sv. Anny 20. ledna 1941. Za svou čtyřicetiletou samostatnou výtvarnou kariéru vyzdobil bezmála 70 sakrálních a 55 světských staveb. Jeho dílo je ale daleko širší, čítá celkem 2 500 prací mezi nimiž najdeme olej, ilustraci, grafiku, kresbu, návrhy liturgických předmětů aj.
Dílo
Sgrafito na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově z roku 1910litografie Cyril a Metoděj
1937 Poutní kaple sv. Antonína Paduánského v Blatnici, okres Hodonín. Nástěnné malby „Sv. Antonín káže rybám“ a „Sv. Antonín káže lidu“ (datováno 3. srpna 1937). V kněžišti nedokončený náčrt „Smrti sv. Antonína“.
1937 Kostel Povýšení sv. Kříže v Rajhradě, okres Brno - venkov. Křížová cesta.
Hrob Karla Dostála-Lutinova v Prostějově. Dostál vpravo jako Nikodém, Köhler sám sebe zpodobnil jako Josefa z Arimatie.Hostinec u Budíků v Kyjově-Bohuslavicích. Sgrafito.
Rodinný dům v Kyjově. Sgrafito „Čtvero ročních období“.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
Rakousko-Uhersko
Protektorát Čechy a Morava
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Svatá Zdislava z Lemberka a Svatý Jan Sarkander
Freska znázorňující věznění Jana Sarkandera
Freska znázorňující mučení Jana Sarkandera
Václav II. povyšuje Litovel na trhovou ves 1291.
Jan Lucemburský udílí Litovli práva městská 1327
Jiří z Poděbrad zakladatel zlatého věku Litovle 1491
Genius slovanstva žehná obrozené české Litovli 1899
