Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Kroměříž)
| Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Kroměříž) | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Kroměříž |
| Souřadnice | 49°17′39,97″ s. š., 17°22′41,37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | olomoucká |
| Děkanát | Kroměříž |
| Farnost | svatého Mořice |
| Zasvěcení | Cyril a Metoděj |
| Datum posvěcení | 11. července 1909 |
| Světitel | František Saleský Bauer |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Hubert Gessner, Josef Šálek |
| Stavební sloh | secese |
| Výstavba | 1904–1909 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | Havlíčkova 1265/50, 767 01 Kroměříž |
| Ulice | Havlíčkova |
| Kód památky | 15643/7-6017 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Psychiatrická nemocnice v Kroměříži) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Cyrila a Metoděje je katolický kostel stojící v centrální části areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži zasvěcený zasvěcený svatým Cyrilovi a Metodějovi. Celý areál včetně kostela, postavený v působivém dobovém secesním stylu podle projektu architektů Huberta Gessnera a Josefa Šálka je kulturní památkou České republiky evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 15643/7-6017.[1] Konání mše svaté s nedělní platností zde každou sobotu v 16.30 hod zajišťuje Římskokatolická farnost svatého Mořice.[2]
Historie
Podle mramorové pamětní desky umístěné ve vestibulu administrativní budovy Zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži (původní název Psychiatrické nemocnice v Kroměříži) se postaral roku 1902 vystavěti tyto budovy ke zdraví strádajícím na mysli Zemský sněm markrabství moravského. Vlastní stavba probíhala v letech 1904–1909. Ústavní kostel (s označením pavilon 28) slavnostně vysvětil v duchu svého biskupského hesla „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“ olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer dne 11. července 1909. Od počátku existence kostela až do roku 1920 zde vykonával pastoraci katolický kněz a později biskup pravoslavné církve v Československu Matěj Pavlík.
Popis
Hubert Gessner navázal na projekt svého učitele profesora Otto Wagnera, který v letech 1902–1904 navrhl kostel svatého Leopolda v ústavu pro duševně choré ve vídeňském 16. okrese (Kirche am Steinhof). Symetrickou stavbu navrhl jako dobově frekventovanou palladiánskou centrálu na půdorysu řeckého kříže s 27 metrů vysokou dvojitou železobetonovou kopulí s lucernou. Původně byla střecha pokryta žlutými glazovanými taškami, které na kopuli přidržovaly drátěné háčky. Místní úsloví: „Půjdeš pod žlutou báň...“ svědčí o tom, že kostel svým vzhledem dal jméno celému ústavu.[3] Stavba se stala protějškem rotundy v sousední raně barokní Květné zahradě.[4]
Interiér
Kostel má kapacitu 90 míst k sezení a 298 míst k stání. Hubert Gessner navrhoval i vnitřní vybavení kostela v kombinaci mramoru, mosazi a skla. Půlkruhové nadpraží hlavního vstupu a všechna okna jsou opatřeny vitrážemi. V interiéru kostela se v levé části chrámové lodi nalézá kazatelna z růžového, černě žíhaného mramoru, na protilehlé straně dřevěná socha Panny Marie Lurdské stojící na podstavci ze stejného kamene, dále barevná vitráž s postavami klečících andělů a v hlavním oltáři relikvie svaté Florentiny,[5] svatého Aureilia a svatého Inocence. Autorem malířské výzdoby včetně oltářní malby „Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu“ byl akademický malíř Jano Köhler. Byl také autorem mozaik s anděly uctívajícími monstranci na postranních stěnách kostela. Köhlerovu fresku nad oltářem restauroval v roce 1993 akademický malíř a restaurátor František Sysel. Mozaiky po obou stranách hlavního vstupu restauroval v roce 1999 Jaromír Hanzelka.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-25]. Identifikátor záznamu 1000126139 : kostel sv Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Bohoslužby
- ↑ KROMERIZ.CZ Průvodce městem a regionem
- ↑ PERŮTKA, Marek (editor). Umělecké památky Kroměříže – průvodce. Kroměříž: Město Kroměříž, 2015. 176 s. ISBN 978-80-260-5248-7.
- ↑ Svatá Florentina
Literatura
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8.
- ZATLOUKAL, Pavel; KINDL, Miroslav; ZATLOUKAL, Ondřej. Zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž: Foibos, 2018. 248 s. ISBN 978-80-88258-13-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Kroměříž) na Wikimedia Commons
