Lucerna (architektura)

Lucerna na kupoli baptisteria ve Florencii

Lucerna nebo též laterna (lat. svítilna) je okrouhlý nebo polygonální věžovitý nástavec s okny nebo sloupky na vrcholku kupole nebo věže s bání. U kupole slouží jako zdroj přírodního světla a zároveň jako zastřešení okulu (středního otvoru na vrcholu kupole). U věží s bání má spíše dekorativní význam.[1]

V románské a gotické architektuře se vyskytuje jen velmi zřídka. Rozšířily se současně s kupolemi v italské renesanci a v baroku. Báň s lucernou je běžná podoba kostelní věže v českých zemích. V pražské Loretě, která má dvě lucerny nad sebou, je ve spodní z nich umístěna zvonkohra. Také světské centrální stavby na zámcích a při palácích (například rondel v Jindřichově Hradci) byly opatřeny lucernami.

Odkazy

Reference

  1. J. Herout, Slabikář návštěvníků památek, str. 174.

Literatura

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978
  • Ottův slovník naučný, heslo Sv. 16, str. 413

Související články

Externí odkazy

Zdroj