Zdislava z Lemberka

Zdislava z Lemberka
Svatá; Zdislava z Lemberka
	Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
Církev	římskokatolická
Sídlo	Lemberk
Osobní údaje
Rodné jméno	Zdislava Berka, Zedislava Berkiana, něm. Zdislava von Lämberg
Datum narození	1220
Místo narození	Křižanov,
Datum úmrtí	1252
Místo úmrtí	Lemberk
Místo pohřbení	Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy; 50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d.
Rodiče	Přibyslav a Sibyla z Křižanova
Choť	Havel z Lemberka
Potomci	Havel II. z Lemberka; Markéta z Lemberka; Jaroslav z Lemberka; Zdislav z Lemberka
Příbuzní	Alžběta z Křižanova a Eufémie z Křižanova (sourozenci)
Známý díky	založení špitálu a charitě
Svatořečení
Začátek procesu	1895
Beatifikace	1907 ; Vatikán ; beatifikoval Pius X.
Kanonizace	21. května 1995 ; Olomouc ; kanonizoval Jan Pavel II.
Svátek	30. května
Uctívána církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	její děti, ošetřuje nemocné
Patronka	rodin, libereckého kraje, kongregace sester dominikánek, litoměřické diecéze, českého národa...
Místo úcty	Jablonné v Podještědí
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Zdislava z Lemberka (1220^?Křižanov – 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. V roce 1995 požádal litoměřický biskup o změnu patrocinia diecéze a od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Životopis

Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě^[1] a matka Sibyla, původem ze Sicílského království na jihu Itálie, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců – dospělého věku se dožily sestry Alžběta (neboli Eliška), provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka z Obřan.

O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim snad čtyři děti: spolehlivě doložení synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika.

Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem, do kterého, navzdory svému vysokému postavení, osobně docházela a nemocných se ujímala. Zemřela předčasně přibližně v 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil. Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, jehož stavbu začala, dokončení stavby se ale nedožila.

V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice podle stejnojmenného románu Aleny Vrbové; známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.

Svatořečení a pocty

O její beatifikaci požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Roku 1895 byl zahájen proces blahořečení Zdislavy. Impulzem pro beatifikaci byla aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci.^[2] Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež sv. Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.^[3]

Roku 1995 byla papežem sv. Janem Pavlem II. uznána za svatou (byl uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti). 21. května 1995 papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na stotisícovém shromáždění na letišti v Olomouci-Neředíně svatořečil blahoslavenou Zdislavu z Lemberka spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem.^[4] Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla prohlášena v témže roce za hlavní patronku litoměřické diecéze a její hrob v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem.

Roku 2002 vydala ČNB k 750. výročí úmrtí Zdislavy pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.

Kostely a kaple sv. Zdislavy

Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy, Jablonné v Podještědí (okres Liberec)
Kostel sv. Zdislavy, Prostřední Bečva (okres Vsetín)
Kostel sv. Zdislavy, Studnice (okres Chrudim)
Kostel sv. Zdislavy, Oldřichovice (okres Zlín)
Kaple sv. Sedmipočetníků a sv. Zdislavy, Vír (okres Žďár nad Sázavou)
Kaple sv. Zdislavy, Kelníky
Kostel sv. Zdislavy, Lavičky (Velké Meziříčí)
Kaple sv. Zdislavy, Praha
Kaple sv. Zdislavy, v domově důchodců na Nové Rudě (Liberec)
Kaple sv. Zdislavy, Slavkov (okres Uherské Hradiště)
Kaple sv. Zdislavy v domově důchodců, Kostelec na Hané
Kaple sv. Zdislavy, Štěnovický Borek (okres Plzeň-město)
Kaple sv. Zdislavy v Charitním domově Zdislava (Litoměřice)
Kaplička sv. Zdislavy, Pecka (okres Jičín)
Kaple sv. Zdislavy, Šanov u Slavičína (farnost Pitín)
Kaplička sv. Zdislavy, Cvikov (na cestě k dětské léčebně a ke Kalvarii od hotelu Sever)
Kaple sv. Zdislavy, Oldřichovice, farnost Pohořelice, (okres Zlín)
Komenda sv. Zdislavy, Český Dub (okres Liberec)

Významná vyobrazení sv. Zdislavy

Vitráž sv. Zdislavy a sv. Jana Sarkandera v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci
Mozaika sv. Zdislavy v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Žďáře nad Sázavou
Sádrový reliéf sv. Zdislavy s manželem Havlem v kostele sv. Václava v Křižanově
Pamětní medaile Zdislava z Lemberka
Zvon sv. Zdislava v kostele sv. Michala v Olomouci
Pamětní stříbrná mince k 750. výročí úmrtí sv. Zdislavy z Lemberka
Antropologický portrét sv. Zdislavy Jiřího Wintera - Neprakty na přání papeže sv. Jana Pavla II. pro Kongregaci pro blahoslavení a svatořečení před její kanonizací.

V roce 2018 proběhla z podnětu komtura Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a velitele Komendy sv. Zdislavy Augustina Karla Andrleho Sylora a s podporou Diecéze litoměřické rekonstrukce podoby sv. Zdislavy z kosterních pozůstatků hlavy. Lebka byla zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz a následně byla brazilským odborníkem na 3D grafiku a designérem Cícero Moraesem navrácena sv. Zdislavě její nejpravděpodobnější podoba.^[5]

Instituce spojené se jménem sv. Zdislavy

Městys Zdislava
Orel, župa sv. Zdislavy
Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda
Základní škola sv. Zdislavy Kopřivnice
V Nemocnice sv. Zdislavy, a.s., Velké Meziříčí
Charitní dům sv. Zdislavy pro matky v tísni Ostrava
Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Plzeň
Domov sv.Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Klatovy
Domov sv. Zdislavy (školka) v Předbořicích
Rodina sv. Zdislavy
Akreditovaný kvalifikační kurz sv. Zdislavy
Kurz sv. Zdislavy z Lemberka
Domov sv. Zdislavy pro studující, Brno
Střední odborná škola sociální sv. Zdislavy, Praha
Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Aš
Domov klidného stáří sv. Zdislavy Pravětín
Skauti – smečka sv. Zdislavy
Komunita sv. Zdislavy pro pomoc drogově závislým Žibřidice
Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Karlovy Vary
Domov sv. Zdislavy v Předbořicích u Kovářova
Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Havlovice u Domažlic
Domov sv. Zdislavy pro matky v tísni Zábřeh
Charitní domov Zdislava, Litoměřice
Oddělení sv. Zdislavy v Domově svaté Rodiny v Praze 6
Východočeská komenda sv. Zdislavy Českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
Střední odborná škola sociální svaté Zdislavy v Praze 2
Centrum Zdislava, denní stacionář v Novém Městě na Moravě
Česko-německá mateřská škola sv. Zdislavy v Litoměřicích
Hospic svaté Zdislavy v Liberci

Inspirace v krásné literatuře

Zdislava z Lemberka se stala předobrazem více než 15 ztvárnění v beletristických textech:^[6]

Píseň na blahoslavenou Zdislavu – báseň Jakuba Demla, 1952
Země Nikoho – báseň ve sbírce Jiřího Kuběny, 1961
V erbu lvice – román Aleny Vrbové, 1977
Útěk do Egypta přes Království české – román pro mládež Otfrieda Preusslera, 1978
Paní z Lemberka: o blahoslavené Zdislavě – novela Vojtěšky Mazálkové, 1991
Legenda o paní Zdislavě – pověst Richarda Neugebauera, 1991
Zdislava, plamen Boží – básnická sbírka Zuzany Novákové a Jaroslava Nováka, 1992
Kytice z královské zahrady: příběhy svatých ochránců Čech a Moravy pro děti – příběhy pro děti Ivana Renče, 1993
Zdislava: paní čistého života: příběh jedné z českých světic – novela Pavla Sýkory a Zdeňka Ferbara, 1995
O dobré Paní Zdislavě – próza Přemysla Ruta, 2002
Dýka s hadem, aneb, Tři zločiny, které rozřešil královský prokurátor Oldřich z Chlumu léta Páně 1269 – román Vlastimila Vondrušky, 2002
Zdislava a ztracená relikvie – román Vlastimila Vondrušky, 2003^[7]
Naše paní Zdislava – básnická sbírka Jana Hraběte-Kroupy, 2003
Povídky o svaté Zdislavě – povídky Magdalény Tůmové, 2007
Paní Zdislava z Lemberka – báseň Marie Dolistové přeložená do šesti jazyků, 2009^[8]

Inspirace ve filmu a hudbě

Královna severních záseků – oratorium Ondřeje Fibicha a Jiřího Smrže, 1993
V erbu lvice – film režiséra Ludvíka Ráži podle stejnojmenného románu, 1994^[9]
Svatá Zdislava – oratorium skladatele Miloše Boka, 2001^[10]
Zdislava z Lemberka – kantáta z cyklu České nebe Jana Zástěry na text Marie Dolistové, 2018
Já vládnu pouze láskou – kantáta Jana Zástěry k oslavě výročí 800 let od narození sv. Zdislavy na text Jana Matouška, 2020

Odkazy

Reference

↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Krajina, lidé, zvyky, s. 10.
↑ Provincie Řádu bratří kazatelů
↑ Českolipsko, str. 10
↑ Archivovaná kopie. www.navstevapapeze.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12.
↑ Vědci vtipně vyřešili záhadu účesu svaté Zdislavy. Podívejte se jak. iDNES.cz / Technet. 2018-05-31. Dostupné online [cit. 2019-08-21].
↑ ČUŘÍN, Michal. Beletristické reprezentace Zdislavy z Lemberka. Fontes Nissae/Prameny Nisy. 2020, roč. 21, čís. 2, s. 2–15. ISSN 1213-5097.
↑ VONDRUŠKA, Vlastimil. Zdislava a ztracená relikvie. Brno: MOBA, 2003. 288 s. ISBN 978-80-243-2899-7.
↑ DOLISTOVÁ, MARIE, 1951-. Paní Zdislava z Lemberka = Pani Zdzisława z Lemberka = Knjeni Zdźisława z Lemberka = Frau Zdislawa aus Lemberg = Sinjorino Zdislava de Lemberk = Lady Zdislava from Lemberk. Praha: Řád 99 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86673-15-8, ISBN 80-86673-15-4. OCLC 607517913
↑ Filmová databáze FDb.cz: V erbu lvice
↑ Bokovo oratorium Svatá Zdislava - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.

Literatura

BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.
ČUŘÍN, Michal. Beletristické reprezentace Zdislavy z Lemberka. Fontes Nissae/Prameny Nisy. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2020, roč. 21, č. 2, s. 2–15.
KALISTA, Zdeněk. Blahoslavená Zdislava z Lemberka. Listy z dějin české gotiky. 3. vyd. Praha: Zvon, 1991. 341 s. ISBN 80-7113-042-7.
DURYCH, Jaroslav. Světlo v tmách. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1991. 214 s. ISBN 80-7021-062-1.
DOLISTOVÁ, Marie. Paní Zdislava z Lemberka.. 1. vyd. Praha: ŘÁD, 2009. 100 s. ISBN 978-80-86673-15-8. (česky, polsky, lužickosrbsky, německy, esperantsky, anglicky) Báseň autorky s překlady do 5 jazyků.
VRÁTNÝ, Bartoloměj. Život bl. Zdislavy. Praha: Konvent o.o. dominikánů, 1908. 116 s. Dostupné online.