Vír (okres Žďár nad Sázavou)

Vír
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působností	Bystřice nad Pernštejnem; (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′27″ s. š., 16°19′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	728 (2023)
Rozloha	5,32 km²
Nadmořská výška	384 m n. m.
PSČ	592 66
Počet domů	291 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Vír 178; 592 66 Vír ; ou@virvudolisvratky.cz
Starosta	Mgr. Ladislav Stalmach
	Oficiální web: www.virvudolisvratky.cz
	Vír
Další údaje
Kód obce	597074
Kód části obce	182494
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vír (německy Wühr) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 728^[1] obyvatel. Obec leží na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřice.

Název obce Vír je odvozen od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné víry.

Členění obce

Obec se skládá ze dvou katastrálních území (zároveň ZSJ), jimiž jsou:

Vír
Hrdá Ves – V 16. století byla poblíž Víru ve směru na Bystřici nad Pernštejnem založena Hrdá Ves, která byla až do roku 1954 samostatnou obcí. Toho roku se spojila s Vírem pod názvem Vír-Hrdá Ves. Dnes je částí obce Vír.

Historie

První písemné zmínka o obci je z roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji trvale vlastnili páni z Kunštátu.

V soutěži Vesnice Vysočiny obdržela obec Vír v roce 2008 zelený diplom za rozvíjení lidových tradic, v roce 2009 modrou stuhu za společenský život, a v roce 2010 zlatou stuhu za vítězství v celé soutěži.^[4] V roce 2019 získala obec v této soutěži diplom za vzorné vedení kroniky a ocenění Inovativní obec.^[5] V roce 2022 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2022, konkrétně obdržela Diplom za univerzitu 3. věku.^[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Víru^[7]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991
Počet obyvatel	528	564	514	552	611	616	717	1204	1059	956	853	787

Rok	1996	2001	2006	2011	2016
Počet obyvatel	746	759	731	714	702

Školství

Základní škola a Mateřská škola Vír

Pamětihodnosti

Hrad Pyšolec, zřícenina
vodní nádrž Vír I
vodní nádrž Vír II
Kaple svatých Sedmipočetníků a svaté Zdislavy z roku 1998
Dům čp. 7
Dům čp. 15
Dům čp. 25
Dům čp. 29
vyhlídky Hraběcí stolek, Horymírka, Klubačice
Vírský mlýnek

Fotogalerie

Hráz přehrady Vír I
V obci
Bystřice nad ústím do Svratky
Navrátilova lípa
Kaple sv. Sedmipočetníků a sv. Zdislavy z roku 1998

Osobnosti spojené s obcí

František Houdek, kronikář, lyžař
Milada Chalupníková, cyklistka
ThDr. František Bednář, spisovatel (sbírka povídek Jiskry v temnu), profesor církevního práva a praktické teologie na HČEFB v Praze
Anna Šťastná–Poustová, figurální malířka
Miloš Cvach, výtvarník
František Šťastný st., hostinský, zakladatel turistiky ve Víru
František Šťastný ml., podnikatel, „mistr reklamy“
RNDr. František Vojta, zakladatel běžeckých závodů Vír–Nedvědice a Malého Svrateckého maratónu (32 km)
Ing. Zdeněk Pluhař, stavbyvedoucí Vírské přehrady, spisovatel (Modré údolí)
Eduard Hamerský, majitel Dolního hamru
František Navrátil, starosta Víru v době první republiky a Protektorátu Čechy a Morava

Pomístní jména

Dolní konec – dolní konec Víru (od školy dolů).
Horní konec – horní konec Víru (od školy nahoru).
Hranovec, V Hranovci – spodní část lesů táhnoucí se z kopce Povrchnice.
Loučky, V Loučkách – rozsáhlé údolí, kterým protéká potom pramenící na katastru obce Chlum pod Javorovým kopcem. Početným malým loučkám se říká V Loučkách.
- Díly, Na Dílech – pole na příkrých stráních v zadní části údolí Loučky. Pozemky byly rozděleny mezi různé majítele.
  - Páleniny – pozemek v nejzadnější části Dílů směrem k Věstínu. Býval zde kdysi milíř, kde se pálilo dřevěné uhlí.
- Loučský potok – teče v trati Loučky.
Povrchnice – strmý, zalesněný kopec, který se také jmenuje Kača.^[8]
- Na Lázi, Na Lázech – menší část lesů Povrchnice, které se sklánějí k Víru. Dostaly jméno podle toho, že vznikly na lázu (v nářečí na lázi), tj. na místě vykáceného lesa, který ležel obvykle na svahu. Jména odvozená od tohoto slova jsou typická pro lesnaté kraje.
Rovečínský potok – potok tekoucí od Rovečného, v nářečí vod Rovečína.
- Studený žleb – hluboké údolí s příkrými stráněmi podél Rovečínského potoka. Slunce sem nezasvitne, a proto je tu chladno.
Starý Vír – skupina starých domů průčelým k řece Svratce. Stávaly v místě, kde je dnes samoobsluha.
Špimberk, Špinberk – kopec homolovitého tvaru.
U Hliníku – pozemek ležel u hliníku, tj. u místa, kde se těžila hlína nejčastěji k výrobě nepálených cihel.
U Jána – pozemek poblíž sochy sv. Jana v Hrdé Vsi, nářečně Jána. Při silnici do Bystřice nad Pernštejnem před bývalou Jitřenkou.
U Starého mostu – Vcházelo se tudy na most spojující Vír s Hrdou Vsí. Tento most byl vzácný, neboť byl krytý.
V Kotrbelci – jméno má nezřetelnou motivaci, snad je to název pro prudce se svažující nebo pro velmi nerovný pozemek.
Vesná, Na Vesné – střední část Víru. Jméno je odvozeno od slova ves příponou -ná a znělo návesná (tj. část obce ležící „na vsi“ = uprostřed vsi).
Závodí, V Závodí – pozemek leží za vodou, tj. za řekou. Je to patrně uměle vzniklý název pro skupinu asi 20 domků, které si zde za první republiky postavili dělníci zdejší továrny. Užívá se také jména Za vodou.
- Hlavatiska – oplocená obecní půda na Závodí u řeky, díly byly pronajímány občanům.
Žlebce, Ve Žlebcích – hluboce zaříznuté údolí na svahu Špimberku. Jméno je odvozeno od slova žleb, terénní úžlabina. Tamním lesům se říká Ve Žlebcích.

Zajímavosti

Ve Víru se natáčel seriál Četnické humoresky.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice | Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607.
↑ Pomístní jméno je shodné se jménem Kača, což je mazlivá podoba jména Kateřina. Není však zřejmé, proč tohoto jména bylo užito.

Související články

Literatura

ALTMAN, Karel; BARTOŇ, Jiří; HRÁDEK, Mojmír; HUDEC, Karel; KLOFEROVÁ, Stanislava; LACINA, Jan; LASÁK, Milan, a další. Vír v údolí Svratky. Vír: Obec Vír, 2008. 251 s. ISBN 978-80-254-3430-7.