Olga Rautenkranzová

Olga Rautenkranzová
Narození 22. září 1891
Praha
Úmrtí 20. století
Praha
Povolání filmová režisérka, herečka a scenáristka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Olga Anastasie Rautenkranzová (provdaná Košková, později Nedomová, 22. září 1891 Praha[1] – ?) byla česká režisérka a scenáristka v éře němého filmu. Je považována za první českou filmovou režisérku.[2][3] Režírovala 2 filmy: komedii Kozlonoh (1918) a ve stejném roce i snímek Učitel orientálních jazyků (společně s dalším průkopníkem Janem S. Kolárem). Ve svých filmech rovněž účinkovala jako herečka. Druhou českou režisérkou se pak roku 1919 stala Thea Červenková.

Datum jejího úmrtí není známé.

Životopis

Studovala herectví pod vedením Marie Hübnerové, věhlasné osobnosti pražského Národního divadla. Po absolvování studia vystupovala jako herečka a tanečnice v pražském i brněnském Národním divadle. Její role zahrnovaly balet i činohru.[4]

Filmová tvorba

První žena v tvorbě českého filmu

Jednotlivé tvůrčí profese se před industrializací filmového oboru prolínaly a pracovat u filmu často znamenalo zastávat mnoho různých pozic. Kinematografie jako moderní vynález odrážela, případně podporovala dalekosáhlou společenskou transformaci, projevující se mimo jiné častějším výskytem žen v tvůrčích profesích a na podnikatelských pozicích. Ani podíl Olgy Rautenkranzové na finální podobě filmu se neomezoval na režii. Podobu a vyznění snímku Učitel orientálních jazyků (1918) zjevně spoluurčila také svou divadelní průpravou a pohybovým nadáním. Práve její divadelní praxe se jeví jako nejpravděpodobnější vysvětlení, proč byla krátce před rozpadem Rakouska-Uherska oslovena společností Lucernafilm, aby podle scénáře Quida Marii Vyskočilu zrežírovala jednocívkového Kozlonoha (1918).[4]

Jan S. Kolár nabídl také vlastní vysvětlení, proč se Rautenkranzová u filmu neuchytila. Neměla v sobě podle něj ani žár jako Suzanne Marwille, ani roztomilost jako Anny Ondráková, a usoudila, že kinematografie nepředstavuje cestu, po které by se měla ubírat.[4]

Kozlonoh (1918)

Rokoková idyla o oživlé soše satyra, který chce ze žárlivosti zmařit zásnuby hraběcí dcery.[5] Exteriérové natáčení probíhalo v pražském parku Grébovka. Za kamerou stál zkušený Karel Degl z nově zřízené společnosti Bratři Deglové, která film distribuovala. Rautenkranzová pak ztvárnila hlavní ženskou roli hraběnčiny dcery. Jejího partnera si zahrál budoucí režisér Oldřich Kmínek. Ještě před uvedením Kozlonoha do kin byla Rautenkranzové Lucernafilmem svěřena režie dalšího filmu.[4]

Kolár při vzpomínání na natáčení sice Rautenkranzovou označil za „inteligentní dámu“, ale zároveň naznačil, že si coby nezkušená režisérka nevěděla rady a na výsledné podobě filmu má zásluhu především on sám s kameramanem Karlem Deglem.[4]

Učitel orientálních jazyků (1918)

Scenář vychází z námětu Jana S. Kolára. Jde o příběh mladé dcery markýze di Chuareze Sylva, vášnivé čtenářky zamilovaných románů, která se seznámí v knihovně s galantním doktorem Jiřím d'Algerim, učitelem orientálních jazyků. Zamiluje se do něj, ale naráží na nepochopení svého otce.[6] Natáčení probíhalo převážně v ateliérech, částečně pak pod volnou oblohou na terasách paláce Lucerny.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Rautenkranzová na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Olga Rautenkranzová [online]. Filmový přehled [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Olga Rautenkranzová [online]. ČSFD. Dostupné online. 
  3. ↑ Český film : režiséři-dokumentaristé. Praha: Libri Dostupné online. ISBN 978-80-7277-417-3. 
  4. ↑ a b c d e f Olga Rautenkranzová [online]. FDb.cz [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kozlonoh (1918) [online]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Učitel orientálních jazyků (1918) [online]. Dostupné online. (slovensky) 

Zdroj