Thea Červenková

Thea Červenková
Rodné jméno Terezie Červenková
Narození 17. května 1878
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1961 (ve věku 82–83 let)
São Paulo
BrazílieBrazílie Brazílie
Povolání herečka, spisovatelka, filmová režisérka, filmová herečka, filmová dokumentaristka, filmová kritička, novinářka, dramatička, filmová producentka, scenáristka, překladatelka a filmová scenáristka
Aktivní roky 19141923
Zaměstnavatelé Filmový ústav (1918–1923)
Pragafilm
Sascha-Film
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Thea Červenková, či Tea Červenková, křtěná Terezie (17. května 1878 Praha[1][p 1]1961 či 1957 São Paulo), byla česká filmová režisérka (druhá po Olze Rautenkranzové),[2]scenáristka, žurnalistka a spisovatelka (zejména autorka divadelních her).

Život

Mládí

Narodila se v rodině pražského řezníka na Klicperově (Záhřebské) ulici č. 634/13 v Praze na Vinohradech Václava Červenky (1845–??) a jeho manželky Žofie, rozené Barochovské (1848–1915).[3] Měla bratra Václava, který se vystěhoval do Brazílie.[4][5] Vzdělání údajně získávala i v cizině, mj. ve Vídni u režiséra Maxe Reinhardta.[6][p 2]

Rodinný život

Dne 30. června 1897 se u sv. Havla provdala za Františka Císaře (uveden jako továrník v Košířích).[7][8] Syn Václav se jim narodil 26. září 1900.[8][7] Manželství bylo rozvedeno v roce 1901 a rozloučeno v roce 1918.[9] Se synem žila sama, František Císař se vystěhoval nejprve do Ruska a pak do Brazílie,[10][11][7] kde se v roce 1908 znovu oženil.[12]

V letech 1910–1913 byla v policejních přihláškách zapsána jako Terezie Císařová-Dvorská (rozená Červenková, dramatická umělkyně), vždy však byla přihlášena sama, bez manžela.[13]

Veřejně známá byla jako Tea (Thea) Červenková, křestní jméno též uváděla jako Zíňa[7] či Ziča.[14] V letech 1913–1914 se v tisku podepisovala též jako Tea Červenková-Dvorská.

Žurnalistka, dramatička a divadelní režisérka

Začátky ve filmu

Ve filmu se pravděpodobně angažovala již v roce 1914, kdy se měla podílet na natáčení snímku Láska a dřeváky, jako jeho autor je uváděn pouze Josef Brabec.[21]

V roce 1916 ji tisk uvedl jako autorku myšlenky, podle které by cizina měla být seznamována s díly české literatury prostřednictvím filmu[22][23] (tuto myšlenku realizovala např. v roce 1921 filmem Babička). Prokazatelné počátky filmové práce Tey Červenkové se řadí do roku 1918.

Byl první máj (film)

Natočením tohoto filmu společně s kameramanem Josefem Brabcem pro Slaviafilm se v roce 1919 stala druhou českou filmovou režisérkou. Do jednoduchého děje o mladíkovi snícím před schůzkou s milou se jí podařilo angažovat pozdějšího významného režiséra Svatopluka Innemanna, jeho matku, operní zpěvačku Ludmilu Innemannovou a známého komika Josefa Švába-Malostranského.

Půjčovna filmů Slavia (Slaviafilm)

V červnu 1918 založila Tea Červenková spolu s kinooperátorem Josefem Brabcem, který se stal technickým ředitelem, kinematografickou společnost Slavia (též Slaviafilm). Červenková se věnovala umělecké stránce.[24] Ve Slavii měly vzniknout první pokusné filmy Náměsíčník a Monarchistické spiknutí v Praze.

Vznik Československa

Slavia se nevyhnula politickým potížím. V roce 1918, kdy Červenková natáčela na pražském Staroměstském náměstí převratové události, upadla v podezření, že chtěla aranžovat scény, které by Čechy ostouzely, a předat je rakouským společnostem. Červenková tento úmysl popřela. (Snímek se nedochoval.) V říjnu 1918 společnost prodala.[25]

Když byla v důsledku revolučních událostí 3. prosince 1918 provedena domovní prohlídka u emauzského opata Albana Schachtleitera (později byl z Prahy vyhnán), byla Thea Červenková označena za jeho „důvěrnou sekretářku“.[26][27] Noviny přinášely tvrzení o tom, že do časopisu Hlas národa psala fejetony pod pseudonymem „Dagmar“ a honorář za ně dostávala zprostředkovaně právě od Schachtleitera.[28] Měsíc předtím měla být propuštěna z pozice redaktora listu Union, prý v souvislosti s prodejem Slavie rakouskému podnikateli.[29] Nato měla odjet na Slovensko a snad dále do Pešti, kde jí zaměstnání nabídly německo-maďarské noviny.[29]

Výrobna filmů Filmový ústav

Poté, co se Slavia stala výhradně filmovou půjčovnou, provozovala Červenková v letech 19201923, společně s Janem Brabcem, ve svém rodném domě na Vinohradech vlastní výrobní firmu Filmový ústav, která zahrnovala výrobnu, malý filmový ateliér a laboratoř. Tam mezi jiným poprvé zfilmovala novelu Boženy Němcové Babička (1921).

Ve Filmovém ústavu debutovali i režisér Václav Wasserman (Kam s ním, 1922) a z jeho produkce vzešly i dokumentární a kulturní snímky (např. o Karlu Havlíčku Borovském). Realizovaná filmografie Tey Červenkové je uvedena níže, nerealizovaným snímkem byla Pohorská vesnice.

Další osudy

Činnost Filmového ústavu skončila v roce 1923, když opustila Československo. O jejím dalším životě nejsou prozatím dohledány spolehlivé zdroje; literatura uvádí bez dalších podrobností a zdrojů jako místo jejího pobytu a úmrtí Brazílii.[p 3] Národní politika (do které přispívala v době svého pobytu v Praze) uveřejnila v roce 1929 fejeton podepsaný T. Červenková s označením místa a času vzniku prosinec 1928 Rio de Janeiro, což potvrzuje její pobyt v Latinské Americe.[30]

Angažovanost v jiných oblastech

  • Tea Červenková byla náhradnicí výboru Svérázu (Hospodářské družstvo pro svéráz krojový a bytový)[31]
  • V listopadu 1914 podepsala (podpis T. Červenková-Dvorská) spolu s předními osobnostmi jako T. G. Masaryk, Ladislav Šaloun, Josef Thomayer, František Úprka a dalšími výzvu k podpoře fondu ve prospěch českých literátů, žurnalistů a výtvarníků.[32]
  • Politicky se za česká práva angažovala v květnu 1917, když připojila svůj podpis[33] pod tzv. Projev českého spisovatelstva[34] (též Manifest českých spisovatelů).[p 4]
  • Působila i jako filmová teoretička a kritička. Své články v letech 1919–1920 uveřejňovala v časopise Československý film[35]

Filmografie

Odborníci poukazují na technické nedostatky filmového díla Tey Červenkové, ale současně konstatují, že adaptacemi klasických děl české literatury si kladla vyšší cíle.[6]

Režie

  • Byl první máj (1919)
  • Zloděj (1919, též role služebné)
  • Babička (1921)
  • Košile šťastného člověka (1921)
  • Křest sv. Vladimíra (1921)
  • Ty petřínské stráně (1922, námět Jaroslav Kvapil, jiný název Bludička)
  • Paličova dcera (1923, podle hry Josefa Kajetána Tyla)

Scénář

  • Lásko třikrát svatá (1918)
  • Ada se učí jezdit (1919)
  • Byl první máj (1919)
  • Babička (1921)
  • Ty petřínské stráně (1922)
  • Paličova dcera (1923)

Námět

  • Ada se učí jezdit (1919)
  • Byl první máj (1919)
  • Zloděj (1919)
  • Košile šťastného člověka (1921)

Herečka

  • Zloděj (1919, služebná)

Odkazy

Poznámky

  1. Dle zápisu v matrice ŠT N31 • 1875-1878, fol. 237 se Terezie Červenková narodila 17. května 1878 na Novém Městě pražském v domě čp. 687
  2. Literatura k tomuto tvrzení zdroj neuvádí, o možné pravdivosti nasvědčuje zmínka v Národní politice 18. 1. 1915 „...bylo viděti, že je žačkou Reinhardtovou“[1].
  3. Pravděpodobně se uchýlila ke svému bratrovi v Brazílii, kde nakonec v São Paulu ve věku 79 let v roce 1961 zemřela; přesné datum úmrtí ale není známo a dle některých pramenů k němu mohlo dojít už v roce 1957.
  4. V tomto manifestu se čeští spisovatelé, vedení Aloisem Jiráskem, obrátili na české poslance rakouské říšské rady s požadavkem ve jménu národa „...jenž sám promluviti nemůže...“, aby se zastali českých práv a požadavků a pokud tak neučiní, aby se raději vzdali svých mandátů.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Štěpán na Novém Městě pražském
  2. Národní filmový archiv: Olga Rautenkranzová
  3. Soupis pražských obyvatel: Červenka Václav, 1845. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  4. úmrtní oznámení Žofie Červenkové. Národní listy. 14. 4. 1915, s. 6. Dostupné online. 
  5. Brasil, São Paulo, Registro Civil, 1925-1995 – úmrtí Wenceslau José Cervenha, Indianópolis, São Paulo, 1. 3. 1956, záznam č. 4581
  6. a b BARTOŠEK, Luboš. Náš film. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 62. 
  7. a b c d Soupis pražských obyvatel: Císař František, 1867. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  8. a b Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik, katolické, Praha II – Nové Město, Kostel sv. Apolináře, AP N67 (narození 1899–1900), str. 362
  9. Matrika oddaných, sv. Havel, 1875-1902, snímek 301. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  10. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 67, obraz 82 („Císař Franz 1867“): „Laut Erhebung nach Russland übersiedelt. Erheb. 27/10 [1]900“; „18/II. 1903 in Porto Alegro, Estado Rio Grande, Brasilien.“
  11. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 67, obraz 291 („Císař Theresie 1878“): „Gatte Franz Cisař lebt ger. geschieden in Brasilien“
  12. Brasil, Rio de Janeiro, Registro Civil, 1829-2012 – sňatek Franz Cisar a Franciska Theresia Herren, Rio de Janeiro, 11. 7. 1908 (záznam č. 339)
  13. Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  14. Rodinné zprávy. Národní listy. 1891-06-27, s. 3. Dostupné online. 
  15. např. Tea Červenková: Karla Klostermanna „Žichovičtí půlpáni“. Český denník. 7. 6. 194, s. 1. Dostupné online. 
  16. např. Tea Červenková: Malostranská pohádka. Národní politika. 16. 6. 1915, s. 3. Dostupné online. 
  17. a b Poznámky literární (recenze knihy). Lidové noviny. 25. 1. 1918, s. 1. 
  18. Divadlo a hudba/Hřích paní Hýrové. Národní politika. 18. 1. 1915, s. 6. Dostupné online. 
  19. Divadlo a umění/Požár továrny. Národní listy. 17. 9. 1916, s. 6. Dostupné online. 
  20. WÖGERBAUER, Michael. V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014. Svazek 1. Praha: Academia : Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 2015. 2 svazky (1661 s.). Dostupné online. ISBN 978-80-200-2491-6. Část čtvrtá V zájmu širší a užší vlasti. Literární cenzura v éře měšťanského liberalismu a modernismu, s. 559. 
  21. Filmová databáze FDb.cz: Láska a dřeváky
  22. Literatura/České romány ve filmech. Našinec. 3. 7. 1916, s. 4. 
  23. ČERVENKOVÁ, Tea. Literatura ve filmu. S. 1–2. Národní listy, Večerní vydání [online]. 1916-10-17 [cit. 2023-03-03]. S. 1–2. Dostupné online. 
  24. Nová česká filmová společnost. Domov. 19. 9. 1918, s. 4. Dostupné online. 
  25. POLÁK, Ivan. Nejistá sezona: Slaviafilm napříč obdobím němého film. Brno, 2016. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal Večeřa. Dostupné online.
  26. Opat emauzský p. Albán Schachleitner pod dozorem. S. 4. Večer: lidový deník [online]. Roln. tiskárna, 1918-12-05 [cit. 2023-03-03]. S. 4. Dostupné online. 
  27. Albanova sekretářka. S. 4. Večer: lidový deník [online]. Roln. tiskárna, 1918-12-05 [cit. 2023-03-03]. S. 4. Dostupné online. 
  28. Thea. S. 4. Večer: lidový deník [online]. Roln. tiskárna, 1918-12-05 [cit. 2023-03-03]. S. 4. Dostupné online. 
  29. a b Ostuda s prodejem »Slavia-filmu«. S. 4. Večer: lidový deník [online]. Roln. tiskárna, 1918-12-05 [cit. 2023-03-03]. S. 4. Dostupné online. 
  30. President Hoover v Rio. Národní politika. 16. 1. 1929, s. 1. Dostupné online. 
  31. Valná hromada Svérázu. Ženský svět. 25. 4. 1918, s. 31–32. Dostupné online. 
  32. Pomocná činnost. Lidové noviny. 8. 11. 1914, s. 2. Dostupné online. 
  33. Osvědčení souhlasu s národním projevem českého spisovatelstva. Národní politika. 30. 5. 1917, s. 5. Dostupné online. 
  34. Appel spisovatelů na české poslance rakouské říšské rady. Národní listy. 14. 5. 1927, s. 1. Dostupné online. 
  35. Jindřiška Bláhová: Thea Červenková (anglicky). wfpp.columbia.edu [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. DOI 10.7916/d8-dn2b-9w86. 

Literatura

  • POLÁK, Ivan. Nejistá sezona: Slaviafilm napříč obdobím němého filmu. Brno, 2016. 57 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav filmu a audiovizuální kultury. Vedoucí práce Michal Večeřa. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj