Borovice Armandova

Jak číst taxobox Borovice Armandova
alternativní popis obrázku chybí
Borovice Armandova v botanické zahradě Kunming Botanical Garden, v městské prefektuře Kchun-ming, v provincii Jün-nan, Čína
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Strobus
Sekce Quinquefoliae
Podsekce Strobus
Binomické jméno
Pinus armandii
Franch., 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice Armandova[2] (Pinus armandii) je středně vysoká borovice pocházející z Číny, Tchaj-wanu a Myanmaru. Vyznačuje se pěti jehlicemi ve svazečku a až 14 cm dlouhými šiškami.

Popis

Borovice Armandova je stálezelený, jehličnatý, větrosprašný, jednodomý a středně rychle rostoucí strom, dorůstající do výšky 35 m. Kmen dosahuje průměru 1 m. Koruna je u mladých stromů kuželovitá nebo válcovitě jehlanovitá, s větvemi uspořádanými v přeslenech, u starších stromů zaoblená a nepravidelně zavětvená. Borka je u mladých stromů hladká a hnědošedá, u starších stromů deskovitá a rozpraskaná do čtvercových plátů, černohnědá až šedočervenohnědá, pokrytá tenkými, volně přiléhavými malými šupinami; vnější borka je kolem 8 mm tlustá, vnitřní borka je 8–15 mm tlustá, bledě červenobílá a jemně vláknitá. Letorosty jsou zelené či šedozelené či šedohnědé, stříbrnomodrošedozelené, sesycháním hnědnoucí a hladké. Zimní pupeny jsou téměř válcovité a mírně pryskyřičnaté. Jehlice jsou tenké a světle zelené a vyskytují se ve svazečcích po 5 (vzácně též po 7 ); jehlice jsou 8–15 cm dlouhé a 1-1,5 mm široké; jehlice jsou na okrajích nepatrně vroubkované; s 3-7 pryskyřičnými kanálky, pryskyřičné kanálky jsou 1 středový a 2 okrajové; s 1 cévním svazkem; jehlice jsou v průřezu trojúhelníkové; svazečkové pochvy jsou brzy opadávající.

Samčí (pylové) šištice se vyskytují ve spirálových shlucích u základen letorostů, jsou vzpřímené nebo pokleslé, štíhlé či silné, válcovité nebo vejčitě elipsoidní, 1,5-2,5 cm dlouhé, zelenobílé s načervenalým vrcholem. Samičí (semenné) šištice - šišky jsou kuželovitě válcovité, nezralé zelené a dozráváním žluté nebo hnědožluté, ve zralosti rozevíravé, zprvu vzpřímené a později visící na 2–3 cm dlouhých stopkách, často pryskyřičnaté; 8–14 cm dlouhé; vyskytují se po jedné nebo v přeslenech po 2 . Šupiny šišek jsou tuhé, kosočtverečně obvejčité, 3–4 cm dlouhé a 2,5–3 cm široké, na špičce tupě zaoblené či zužující se, nezakřivené nebo mírně zakřivené. Výrůstky jsou kosočtverečné nebo trojúhelníkové, zesílené, bez hřbetu. Přírůstek prvního roku je tupý, beztrnný a tmavší než šupina. Semena jsou obvejčitá, žlutohnědá, tmavohnědá nebo černá, 10–15 mm dlouhá a 6–10 mm široká, bezkřídlá či se spodním hřebenitým okrajem nebo vzácně s krátkým křídlem. K opylení dochází v dubnu - květnu. Semena dozrávají v září - říjnu druhého roku.

Příbuznost

Borovice Armandova se vyskytuje ve dvou, a podle některých botaniků ve třech, varietách[3][4]:

  • Pinus armandii varieta armandii

(Synonyma: Pinus excelsa varieta chinensis; Pinus levisPinus scipioniformis):

Samčí šištice jsou vzpřímené, silné a vejčitě elipsoidní; letorosty jsou zelené nebo šedozelené a sesycháním hnědnoucí; výrůstky jsou ve zralosti žluté nebo žlutohnědé, kosočtverečné a na okrajích nezakřivené nebo pouze se zakřiveným přírůstkem prvního roku.

  • Pinus armandii varieta mastersiana

(Synonymum: Pinus mastersiana):

Samčí šištice jsou pokleslé, štíhlé a válcovité; letorosty šedohnědé; výrůstky jsou ve zralosti hnědé nebo červenohnědé, trojúhelníkové, obvykle na okrajích mírně zakřivené.

  • Pinus armandii varieta dabeshanensis:

je některými botaniky považována za Pinus fenzeliana varieta dabeshanensis nebo za samostatný druh Pinus dabeshanensis.[5]

  • (Dříve uznávaná čtvrtá varieta: Pinus armandii varieta amamiana je již považována za samostatný druh: Pinus amamiana).[6]

Výskyt

Domovinou borovice Armandovy je:

Čína (přímo spravované město Čchung-čching, provincie An-chuej, Kan-su, Kuej-čou, Chaj-nan, Che-nan, Chu-pej, Šen-si, S’-čchuan, Jün-nan; Tibet; Tchaj-wan), severní Myanmar.

z toho:

  • Pinus armandii varieta armandii:

Čína (přímo spravované město Čchung-čching, provincie Kan-su, Kuej-čou, Chaj-nan, Che-nan, Chu-pej, Šen-si, S’-čchuan, Jün-nan, Tibetská autonomní oblast Tibet; Myanmar).

  • Pinus armandii varieta mastersiana:

Tchaj-wan.

  • Pinus armandii varieta dabeshanensis:

Čína (provincie An-chuej, Che-nan a Chu-pej).

Ekologie

  • Pinus armandii varieta armandii:

Roste na horách a v povodích řek v nadmořských výškách 900 – 3500 m. Málokdy tvoří samostatné porosty, většinou roste ve společnosti dalších jehličnanů z rodů douglaska Pseudotsuga, jedle Abies, modřín Larix, smrk Picea. Borovice roste mnohem častěji než ostatní z těchto jehličnanů v kamenitých oblastech s mělkými půdami.

  • Pinus armandii varieta mastersiana:

Tento strom roste na horách v nadmořských výškách 1800 – 2800 m v dobře propustných a kyselých půdách, někdy také v lesních krajinách, kde převládají jedlovec čínský Tsuga chinensis, borovice tchajwanská Pinus taiwanensis a další a podrost tvoří javor Acer morrisonense, pěnišník Rhododendron rubropilosum, kalina Viburnum parvifolium a další.

  • Pinus armandii varieta dabeshanensis:

Roste na horách v nadmořských výškách 900–1400 m a někdy také na nechráněných stěnách skalnatých útesů.

Borovice Pinus armandii je mrazuvzdorná do –17,7 °C a má ráda kyselé a neutrální pH půdy. Strom nesnáší zastínění.

Využití člověkem

  • Pinus armandii varieta armandii:

Jako zdroj řeziva, používaného ve stavebnictví, na výrobu železničních pražců, nábytku a dřevěných vláken, má omezenou hodnotu a je využíván pouze místně. Tento strom je v Číně významný jako okrasný strom, mimo Čínu je málokdy pěstován v zahradách a parcích, ale často je pěstován v arboretech celého světa.

  • Pinus armandii varieta mastersiana: Pouze místně využíván pro řezivo.
  • Pinus armandii varieta dabeshanensis:

Pouze místně využíván pro řezivo a na palivové dříví.

Ohrožení

Borovice Armandova není organizací IUCN považována za ohroženou, celková tendence populace stromu není známa; ohrožení dvou variet této borovice má na celkové hodnocení ohrožení malý vliv, protože populace dvou ohrožených variet a jejich rozšíření představuje pouze malou část z celkové populace a z celkového rozšíření borovice Armandovy.[3]

  • Pinus armandii varieta armandii:

Nejběžnější a nejvíce rozšířená varieta, její ohrožení je proto nepodstatné a tendence stavu populace tohoto stromu není známa. Tato varieta se také vyskytuje v některých chráněných oblastech.[7]

  • Pinus armandii varieta mastersiana:

Tato varieta je považována za ohroženou, tendence stavu její populace není známa. Velmi kvalitní dřevo stromu, používané v tesařství a na výrobu nábytku, vede k nadměrnému kácení této variety a k ubývání její populace. Několik zbývajících stanovišť stromu je chráněno v národním parku Yushan National Park na Tchaj-wanu.[8]

  • Pinus armandii varieta dabeshanensis:

Tato varieta je považována za zranitelnou, tendence stavu populace je klesající. Strom se vyskytuje v oddělených lokalitách na omezeném území, jeho populace je tudíž značně roztříštěná. V této oblasti dochází dlouhodobě k odlesňování. Není jisté, zdali má obecný zákaz kácení, zavedený čínskou vládou, vliv na stav populace této variety.[9]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. a b Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  4. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=210001638
  5. http://botany.cz/cs/pinus-dabeshanensis/
  6. http://www.conifers.org/pi/Pinus_armandii.php
  7. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  8. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  9. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 

Externí odkazy

Zdroj