Pinus dabeshanensis
 Pinus dabeshanensis
| |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] (jako Pinus armandii var. dabeshanensis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída |
jehličnany (Pinopsida) |
| Řád |
borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď |
borovicovité (Pinaceae) |
| Rod |
borovice (Pinus) |
| Podrod |
Strobus |
| Sekce |
Quinquefoliae |
| Podsekce |
Strobus |
| Binomické jméno | |
|
Pinus dabeshanensis W.C.Cheng & Y.W.Law, 1975 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pinus dabeshanensis je vzácná čínská pětijehličná borovice.
Synonyma
- Pinus armandii var. dabeshanensis
- Pinus fenzeliana var. dabeshanensis.
Popis
Stálezelený jehličnatý strom, dorůstající do výšky 25 m. Kmen je přímý a dosahuje průměru 0,6 m. Větve jsou zprvu vodorovné, později zahnuté dolů. Koruna je válcovitá. Borka je šupinovitá. Letorosty jsou žlutohnědé a hladké. Jehlice jsou přímé, seshora světle zelené a na vnitřních površích šedavé a vyskytují se ve svazečcích (Fasciculus) po 5; jehlice jsou 5-14 cm dlouhé a 1 mm široké a na okrajích pilovité.
Samičí (semenné) šištice – šišky (Megastrobilus) jsou válcovitě elipsoidní, na krátkých stopkách; šišky jsou 9–16 cm dlouhé. Šupiny šišek jsou křehké. Výrůstky (Apophysis) jsou hladké, kosočtverečné, se zpětně zakřiveným předním okrajem, hnědožluté a 30 mm široké. Přírůstek prvního roku (Umbo) je koncový a horní. Semena jsou světle hnědá, elipsoidní až obvejčitá, 13-18 mm dlouhá a 6-9 mm široká a s tenkým osemením. Křídla semen jsou velmi krátká a dřevnatá. Šišky dozrávají v září druhého roku.
Příbuznost
Borovice Pinus dabeshanensis je některými botaniky považována pouze za varietu borovice Pinus armandii var. dabeshanensis,[2] dalšími botaniky za varietu borovice Pinus fenzeliana var. dabeshanensis[3][4] a některými též za samostatný druh.[5]
Výskyt
Domovinou borovice Pinus dabeshanensis je Čína a její provincie An-chuej (v jihozápadní části, v pohoří Ta-pie-šan), Che-nan a Chu-pej.
Ekologie
Borovice Pinus dabeshanensis roste v nadmořských výškách 900–1400 m na nechráněných skalnatých stěnách útesů nebo na horských hřebenech v půdách žulového původu a tvoří zde smíšené porosty s borovicí hwangšanskou Pinus hwangshanensis, dubem Quercus glauca, dubem žlázonosným Quercus serrata, olší Alnus trabeculosa, platykaryjí šišticovitou Platycarya strobilacea, stevarcií čínskou Stewartia sinensis, svídou pochybnou Cornus controversa a dalšími.
Borovice Pinus dabeshanensis je mrazuvzdorná do kolem –16 °C a roční srážkové úhrny se zde pohybují mezi 1200–2200 mm.
Využití člověkem
Strom je využíván jako zdroj řeziva a palivového dříví.
Ohrožení
Borovice Pinus dabeshanensis je organizací IUCN hodnocena jako zranitelná, v hodnocení IUCN je považována za Pinus armandii varieta dabeshanensis. Tendence stavu populace je klesající v důsledku kácení a celá populace stromu je značně roztříštěna. Strom roste v oblasti, kde probíhá odlesňování.[2]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=210001645
- ↑ http://www.conifers.org/pi/Pinus_fenzeliana.php
- ↑ http://botany.cz/cs/pinus-dabeshanensis/
Externí odkazy
- http://botany.cz/cs/pinus-dabeshanensis/
- http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=210001645
- http://www.tropicos.org/Name/24900707?projectid=9
- https://web.archive.org/web/20160306103331/http://www.iucnredlist.org/details/191637/0
- https://web.archive.org/web/20160310173739/http://threatenedconifers.rbge.org.uk/taxa/details/pinus-armandii-var.-dabeshanensis
- http://www.conifers.org/pi/Pinus_fenzeliana.php
