Pinus fenzeliana

Jak číst taxobox Pinus fenzeliana
popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Strobus
Sekce Quinquefoliae
Podsekce Strobus
Binomické jméno
Pinus fenzeliana
Hand.-Mazz., 1931
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pinus fenzeliana je čínská pětijehličná a nepříliš mrazuvzdorná borovice.

Synonyma

  • Pinus eremitana
  • Pinus kwangtungensis
  • Pinus orthophylla
  • Pinus parviflora varieta fenzeliana
  • Pinus parviflora varieta kwangtungensis.

Popis

Stálezelený jehličnatý strom, dorůstající do výšky 20 m. Kmen je přímý a dosahuje průměru 1 m. Větve jsou dlouhé, tenké, vodorovné a rostoucí v široce rozložených patrech, s jehlicemi pouze na koncích. Koruna je vejčitá či válcovitá, otevřená a později deštníkovitá. Borka je tmavohnědá nebo šedohnědá, loupající se, a později, u základny kmenu velkých stromů, rozpraskaná do malých čtvercových bloků. Letorosty jsou v prvním roce světle hnědé, později sesycháním tmavě červenohnědé a vzácně také stříbrnomodrošedozelené, tenké, bez chlupů a podélně rýhované. Zimní pupeny jsou 7-10 mm dlouhé, mírně pryskyřičnaté, válcovitě kuželovité či vejčité. Jehlice jsou tenké a ohebné, přímé či pokleslé a tmavozelené; jehlice se vyskytují ve svazečcích (Fasciculus) po 5 ; jehlice jsou 5-19 cm dlouhé a 0,5-0,8 mm široké, na okrajích pilovité a v průřezu trojúhelníkové; s 3 pryskyřičnými kanálky, pryskyřičné kanálky jsou 2 krajní a 1 středový; s 1 cévním svazkem; s řadami zelenobílých průduchů (Stomata) pouze na vnitřních površích.

Samčí (pylové) šištice (Microstrobilus) jsou světle červenozelené a 15-30 mm dlouhé. Samičí (semenné) šištice - šišky (Megastrobilus) jsou úzce vejčité, elipsoidně vejčité či válcovitě elipsoidní, zprvu zelené a později dozráváním žlutohnědé a na 1-2 cm dlouhých stopkách; šišky jsou 6-14 cm dlouhé, 3-6 cm široké; obvykle pryskyřičnaté; rozevíravé; vyskytují se u základen letorostů po jedné nebo v přeslenech po 2-4 . Šupiny šišek jsou téměř klínovité nebo obdélníkově vejčité; ve středu šišky 2-2,5 cm dlouhé a 1,5-2 cm široké. Výrůstky (Apophysis) jsou široce téměř kosočtverečné, se zpět zahnutým vzdáleným okrajem. Přírůstek prvního roku (Umbo) je trojúhelníkový, přímý nebo zpět stočený a vyskytuje se na konci šupiny. Semena jsou červenohnědá nebo světle hnědá, obvejčitě elipsoidní, 8-15 mm dlouhá a 5-8 mm široká a s tenkým osemením. Křídla semen jsou nevyvinutá, 2-7 mm dlouhá či výrazně kratší. K opylení dochází v dubnu. Semena dozrávají v říjnu až listopadu druhého roku.

Příbuznost

Podle některých botaniků existuje jedna varieta borovice Pinus fenzeliana: Pinus fenzeliana varieta dabeshanensis [2], tato varieta je nicméně jinými botaniky považována za samostatný druh: Pinus dabeshanensis.[3]

Výskyt

Domovinou borovice Pinus fenzeliana je Čína (provincie Chaj-nan, Chu-nan a Kuang-tung a autonomní oblast Kuang-si).[4]

Ekologie

Strom často roste na strmých horských svazích a skalnatých horských hřebenech v rozsahu nadmořských výšek 500-1800 m v monokulturních porostech, či tvoří smíšené porosty s dalšími jehličnany, například s dakrydiem Dacrydium pectinatum a v nižších nadmořských výškách také s krytosemennými rostlinami. Borovice Pinus fenzeliana je mrazuvzdorná do –6,6 °C.

Využití člověkem

Vzhledem k poměrně nízkým stavům populace tohoto stromu je pouze příležitostně využíván pro dřevo použitelné ve stavebnictví a tesařství. Kácení je zaměřeno a omezeno na dobře přístupné oblasti.

Ohrožení

Borovice Pinus fenzeliana je považována za téměř ohroženou a tendence stavu populace tohoto stromu není známa. Strom roste v několika chráněných oblastech v Číně.

Reference

Externí odkazy

Zdroj