Nábytek

Tvůrce nábytku, Ludwig Deutsch

Nábytek neboli mobiliář je mobilní vybavení lidského obydlí, obytných, technických, hospodářských, pracovních, rituálních či rekreačních objektů nebo jejich vnějšího příslušenství (zahrad, pláží), ale také dopravních prostředků, technických a hospodářských prostor. Může mít funkci relaxace, užitkovou, či jako prostředek práce.

Historie

První primitivní, ale funkci plnící nábytek se vyskytoval s prvními lidskými sídly již v pravěku. Zpočátku byl používán v jeskyních u ohnišť a byl vyroben podobně jako samotné obydlí, a to z posbíraného nebo pazourky opracovaného dřeva, kamenů nebo kostí. Příkladem může být kamenný dům Skara Brae na Orknejských ostrovech, kde se dochoval i původní kamenný nábytek. Běžně však lidé v paleolitu používali k výrobě dřevo, především větve. Díky tomu, že vytvořili různé nástroje (sekyry, nože, pily, dřevěné paličky, škrabadla – předchůdce hoblíku, šídla, jehly) a objevili první stroj na opracování dřeva (smyčcový svidřík, kterým se běžně rozdělával oheň), mohli vyrábět nábytek z dílců spojených čepem nebo oplétaným spojem (koženými řemínky, liánami). Tím vznikly různé lehátka proplétané proutím nebo trávou, stoličky, stoly, police ap.[1][2]

Rozdělení

Nábytek dělíme podle několika kritérií:

  • využití (účel, funkce, konstrukce): interiérový/exteriérový; solitér/souprava; jednotka/série; skládací/stabilní; mobilní/vestavěný; domácí/pracovní/cestovní; relaxační/tělocvičný; víceúčelový (polyfunkční)
  • materiály: dřevo, kovy, sklo, plasty, textilie, keramika, cihly, beton, papír
  • stáří a vzhled: sloh, styl, design

Využití

obývací:

  • sedací: židle, křeslo, sedačka, stolička, míč, lavice, pohovka, gauč, nosítka, vana, bidet, posed
  • lehací: lehátko, postel, palanda, lavice, pohovka, vana
  • klekací: klekátko, chrámová lavice, stalla, zpovědnice
  • stojací: kazatelna, sprchová vanička, žebřík
  • houpací: křeslo, houpačka, kolébka, kůň
  • jídelní, psací, pracovní, hrací: stůl

úložný:

  • stabilní: skříně, skříňky, police, kredence, noční stolky, trezory, věšáky
  • mobilní: truhly, skříňky, kufry

dekorační:

  • reprezentační - reprezentuje společenské či hospodářské postavení majitele
  • výstavní - má funkci estetickou a/nebo obchodní, někdy úložnou, jindy sedací

dělicí zástěna, paravan, chórová přepážka

víceúčelové předměty s možnou funkcí nábytku: bedna, kufr, žebřík, klavír, elektrospotřebič, vana, kamna, pec, hračka


Nábytkové soustavy, soubory a jednotky zvláštního určení

  • pro ubytovací, stravovací a společenská zařízení
  • pro školy a školky
  • pro kanceláře (administrativu, obchod)
  • pro továrny a dílny
  • pro zdravotnická zařízení, laboratoře, koupelny, sportovní stadiony a fitcentra
  • pro chrámy, modlitebny, synagogy
  • pro ostatní zařízení se zvláštním určením

Nábytkové slohy a období

Slohy nábytku v českých zemích[1]
1030–1250 Románský sloh
1220–1520 Gotika
1520–1650 Renesance
1620–1810 Baroko
Pozdní baroko Klasicismus Rokoko Luiséz Lidový nábytek
1800–1820 Neoklasicismus a Empír Romantismus
1815–1850 Biedermeier Lidový nábytek
1840–1910 Historismus
Novogotika Novobaroko Druhé rokoko Novorenesance Eklekticismus
1895–1920 Secese | Kubismus | Konstruktivismus
1920–2020 slohy 20.– 21. století
Art Deco Tradicionalismus Funkcionalismus Bruselský styl
postmoderna a další


Galerie

Galerie různých druhů nábytku:

Výroba nábytku

Související informace naleznete také v článku Nábytkářský průmysl.

Odkazy

Reference

  1. a b http://www.svet-bydleni.cz/bydleni-1/historie-nabytku-2-dil-prvopocatky-nabytku.aspx
  2. DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění, Vybrané kapitoly z historie. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-655-2. S. 312. 

Literatura

  • Zdeněk Wirth, František Cimburek, Karel Vladimír Herain: Dějiny nábytkového umění I-III. Praha 1948 - 1952, reprint Argo Praha 1996
  • Daniela Karasová: Dějiny nábytkového umění IV.. Argo Praha 2001

Související články

Externí odkazy

Zdroj