Funkcionalismus je architektonický směr, který lze zařadit do obecného pojmu moderní architektura. Ta začala krystalizovat ve 20. letech 20. století a podobně jako předcházející historické slohy, hledala svůj výraz ve formách vyjadřujících její filozofii, ovlivněnou celospolečenskými změnami. V oblasti architektury a stavebnictví to znamenalo stavět domy podle jejich funkce a zároveň reagovat na požadavky průmyslu.[1] Ve dvacátých a třicátých letech byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem i v Československu a svými realizacemi v meziválečném období přiřadil československou architekturu k evropskému vrcholu.[2]
Koncept funkcionalismu
Koncept funkcionalismu dle první definice od Louise Sullivana z roku 1893 lze shrnout jednou větou takto: „Forma následuje funkci“. Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např. šamotové cihly, železo nebo beton).
Architektura, jak tvrdí Adolf Loos, jeden z předních představitelů funkcionalismu v Českých zemích,[p 1][2] nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Obdobně Le Corbusier představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od okázalosti a kultu strojené estetiky přetrvávající ještě počátkem 20. let 20. století. Formy považované za přeplácanost a zbytečnou komplikovanost byly nahrazeny geometrickou čistotou tvarů. Funkcionalismus se vzdává ornamentů. Často je uváděno, že Loos označil ornament za zločin. To je ovšem chyba neboť pouze napsal knihu Ornament a zločin, ve které se i tomuto věnoval.
Proti ornamentu se vysloveně
postavil Le Corbusier, který říká: „Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“ Le Corbusier také stanovil proslulých „Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu)“. Těchto pět tezí prakticky shrnuje hlavní vymoženosti tehdejší techniky:
Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami.
Pásová okna: systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.
Charakteristické rysy a realizace
Charakteristickým rysem funkcionalistických staveb se stala železobetonová skeletová konstrukce a volný půdorys. Kromě jednotlivých moderně řešených veřejných a obytných staveb, vznikla v letech 1932–1936 v Praze 6 - DejvicíchOsada Baba (osada Svazu československého díla Praha),[3] řešená předními českými architekty s přispěním nizozemského architekta Marta Stama. Dále to byla kolonie Nový dům v Brně nebo město Zlín.
Ve 30. letech došlo k širšímu, mezinárodnímu uplatnění funkcionalismu, jehož zásady formuloval Congrès International d'Architecture Moderne – CIAM (Kongres mezinárodní moderní architektury), ustavený v roce 1928 na hradě La Sarraz u Lausanne ve Švýcarsku. Mezinárodní styl (International Style) se rozšiřuje do dalších zemí, kde se ujímají zásady funkcionalismu (Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Itálie, Anglie, Švýcarsko, Španělsko, Skandinávie).[2]
Zatímco 2. světová válka znamenala pro evropskou avantgardu stagnaci a v některých případech úplné opuštění programových zásad, došlo k rozšíření mezinárodního stylu mimo Evropu na zámořské kontinenty, do Severní a Jižní Ameriky, severní Afriky, Japonska a Indie. Díky tomu došlo k propojení zásad funkcionalismu s tradicí a zvyklostmi místních stavebních kultur, což mělo za následek stanovení nového konceptu soudobé architektury, jehož ideou byla tzv. organická architektura.[2]
↑Dílo architekta Adolfa Loose se nese převážně v duchu moderního purismu. Při návrhu Müllerovy vily v Praze uplatnil ale především funkcionalistické myšlenky, a proto je v Čechách označován i za představitele funkcionalismu.
Reference
↑ Studijní materiály FAST Soudobá architektura a urbanismus (5. Funckionalismus). fast10.vsb.cz [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-08.
↑ abcdeSYROVÝ, Bohuslav a kol. Architektura – Svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s. ISBN80-901562-4-X. S. 411.
↑*TEMPL, Stephan. Baba – Osada Svazu čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. 196 s. ISBN80-901562-4-X. S. 138 – 141.
↑Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví [online]. Dostupné online.
↑ Informace o budově na stránkách zlínského magistrátu. www.zlin.eu [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-13.
↑ Funkcionalistická kolonie Baba. www.jedinak.cz [online]. [cit. 2005-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-25.
KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN80-902810-2-8.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
