Kolonie Nový dům

Kolonie Nový dům
	Kolonie Nový dům - obytný komplex 16 funkcionalistických rodinných domků
Lokalita
Charakter	čtvrť
Městská část	Brno-Žabovřesky
Obec	Brno
Okres	Brno-město
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°12′21″ s. š., 16°34′16″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Žabovřesky
Nadmořská výška	205 m n. m.
PSČ	616 00
	Kolonie Nový dům
Další údaje
Kód památky	48688/7-8040 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolonie Nový dům je obytný komplex 16 funkcionalistických rodinných domů zbudovaných v roce 1928 jako projekt ukázkového moderního bydlení v rámci Výstavy soudobé kultury v Brně (na území dnešní městské části Brno-Žabovřesky).

Vznik kolonie

Od roku 1925 přecházela většina brněnských architektů k funkcionalismu, který se naplno prosadil při budování brněnského výstaviště a na jubilejní Výstavě soudobé kultury v Československu (u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky) roku 1928. Její součástí byla také kolonie Nový dům, která se stala první výstavou moderního bydlení v Československu.^[1]

S podnětem uspořádat výstavu moderního bydlení přišli stavitelé František Uherka a Čeněk Ruller (firma Uherka & Ruller). Pozemek nedaleko výstaviště na úpatí Wilsonova lesa (vymezený dnešními ulicemi Bráfova, Drnovická, Šmejkalova a Petřvaldská) městští architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt rozparcelovali a přizvali další autory k vytvoření projektů obytných domů s malometrážními i klasickými byty. Celkem vzniklo 16 domů, většinou s úspornými dispozicemi řadových domů, se železobetonovými konstrukcemi a výplňovým zdivem z tvárnic. Většina bytů byla vybavena typovým vestavěným nábytkem Jana Vaňka a jeho Bytové společnosti Standart.

Inspirací pro Nový dům byla moderní bytová kolonie Weissenhof ve Stuttgartu (tamní expozici moderního bydlení organizoval Ludwig Mies van der Rohe). Výstava byla tehdy významným experimentem, byl vydán katalog expozice obsahující i řadu teoretických textů. Na brněnský příklad pak v roce 1932 navázala pražská Osada Baba.^[2]

Jednotliví autoři a domy

Součástí kolonie Nový dům jsou budovy s dnešními čísly orientačními: Bráfova 109 a 111, Drnovická 2–10, Petřvaldská 2–10 a Šmejkalova 144–148:^[1]

Bohuslav Fuchs – řadový trojdům, rozšířený o garáž s pracovnou a terasou v předsunutém bloku (Petřvaldská 6, 8, 10)
Jaroslav Grunt – řadový trojdům, prostorově úsporný se střešní terasou a přízemní terasou propojující obslužný provoz se zahradou (Šmejkalova 144, 146, 148)
Jan Víšek – řadový dvojdomek, propojený s domy H. Foltýna a M. Putny je nejúspornější stavbou v kolonii (Drnovická 8, 10)
Arnošt Wiesner – dvojdům propojený zvýšenou terasou se zahradou, bez typické střešní terasy i pásových oken (Bráfova 109, 111)
Jaroslav Syřiště – izolovaný dům s cihlovým pruhem přes průčelí (Bráfova 107)
Hugo Foltýn – řadový dům s průčelím téměř bez oken, částečně stojící na pilířích (Drnovická 4)
Miroslav Putna – řadový dům s průběžnými okny a střešní terasou se zahradou (Drnovická 6)
Jiří Kroha – velkorysá vila s rozsáhlou obytnou místností, zimní zahradou a terasou, třemi ložnicemi a tělocvičnou (Šmejkalova 142)
Josef Štěpánek – trojpodlažní dvojdům se střešní terasou (Petřvaldská 2, 4)

V rámci výstavy byl přímo na výstavišti postaven také jeden nájemní vzorový dům (autor: Josef Havlíček), pavilon pražské uměleckoprůmyslové školy s prodejnou a výstavní síní v přízemí a bytem v horních dvou podlažích (autor: Pavel Janák) a dům správce výstaviště (autor: Oldřich Starý).

V současnosti jsou některé domy památkově chráněny (Fuchsův, Gruntův a Starého). Řada domů je však přestavěná či zanedbaná.^[3]

Evropské dědictví

Kolonie je jednou ze šesti Kolonií moderní architektury Werkbundu, které vznikly v Evropě mezi lety 1927–1932. Dalšími koloniemi jsou osada Baba v Praze, Weissenhof ve Stuttgartu, Werkbundsiedlung ve Vídni, osada WUWA ve Vratislavi a Neubühl v Curychu.^[4] Soubor těchto šesti osad byl v roce 2019 zařazen na seznam Evropského dědictví.^[5] Cílem projektu bylo odstranit bytovou nouzi po 1. světové válce a představit cenově dostupné bytové výstavby, což byl problém, s nímž se v té době potýkalo mnoho států Evropy.^[6]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Moderní architektura v Brně: architektonická mapa města Brna, první polovina 20. století
↑ Brno.cz: Funkcionalismus a moderní architektura. www.brno.cz [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ NAVARA, Luděk. Funkcionalistická kolonie v Brně: příležitost, či ostuda?. iDnes.cz [online]. 26. 7. 2008 [cit. 2010-05-09]. Dostupné online.
↑ werkbund | estates [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. (německy)
↑ Kolonie moderní architektury Werkbundu v Evropě (Rakousko, Česká republika, Německo, Polsko) | Culture and Creativity. culture.ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-06-08]. Dostupné online.
↑ Werkbund [online]. Osada Baba 1932 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online.

Literatura

KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 90–95.
STARÝ, Oldřich. Kolonie "Nový dům". Stavba. 1928-1929, roč. VII, s. 97–103.
CHATRNÝ, Jindřich; ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar; BORSKÝ, Pavel. Nový dům Brno / New House Brno / 1928. Brno: Muzeum města Brna, 2018.