Kan-su
Kan-su 甘肃省 | |
---|---|
Geografie | |
Provincie Kan-su (červeně) v Čínské lidové republice | |
Hlavní město | Lan-čou |
Status | provincie |
Souřadnice | 38° s. š., 102° v. d. |
Rozloha | 454 000 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 25 575 254 (2010) |
Hustota zalidnění | 56,3 obyv./km² |
HDP/obyv. | 2 380 |
Jazyk | čínština |
Národnostní složení | Chanové, Chuejové, Tungsiangové, Tibeťané |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Podřízené celky | 12 městských prefektur, 2 autonomní prefektury |
Vznik | 1929; 1963 do dnešní podoby hranic |
Měna | RMB |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-SN |
Telefonní předvolba | (+86) |
Označení vozidel | 甘 gān/ 陇 lǒng |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kan-su (čínsky: 甘肃; pinyin: Gānsù) je provincie na severozápadě Čínské lidové republiky. Jméno provincie získala ze spojení názvu pro oblast Kan-čou (甘州; dnes Čang-jie) a oblast Su-čou (肃州; dnes Ťiou-čchüan).
Geografie
Průměrná nadmořská výška Kan-su je 1000 metrů. Na jihu hraničí s Tibetskou náhorní plošinou a na severovýchodě se sprašovou plošinou středního toku Žluté řeky. Řeka protéká i hlavním městem Lan-čou. Do provincie zasahuje i část pouště Gobi. Jih Kan-su náležel původně k historické tibetské provincii Amdo.
Kan-su v rámci ČLR hraničí s autonomními oblastmi Sin-ťiang na západě, Vnitřním Mongolskem na severu a Ning-sia na severovýchodě. S provinciemi Čching-chaj na jihozápadě, S’-čchuan na jihu a Šen-si na východě. Na severozápadě hraničí s Gobialtajským ajmagem Mongolska.
Provincií vede Hedvábná stezka, která spojovala dřív Čínu a arabské země. Díky horám na jihu a pouštím na severu vedla stezka koridorem Che-si, kudy dnes vedou dálnice a železnice spojující hlavní město Lan-čou a provincii Sin-ťiang.
Sever a střed Kan-su je suchý. Po celé hranici s provincií Čching-chaj se táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky až 5000 metrů. V horách pramení mnoho řek a nachází se zde i nerostné bohatství. Jižně od Lan-čou se rozprostírají travnaté pastviny, na kterých žijí tibetští nomádi. Na hranicích s provincií S’-čchuan se zvedají vysoké hory.
Vodstvo
Hlavní zdrojem vody pro jih provincie je Žlutá řeka na svém vrchním a středním toku, přítoky v Kan-su jsou Wej-che a Tchao-che. V okrese Lü-čchü při hranicích s provincii S’-čchuan pramení řeka Paj-lung, přítok řeky Ťia-ling-ťiang. Paj-lung v roce 2010 způsobil silný déšť v okrese Čou-čchü velké sesuvy půdy, při kterých přišlo o život přes 1000 obyvatel. Ve střední části Kan-su pramení řeka Žošuj tekoucí do Vnitřního Mongolska.
Historie
Oblast provincie Kan-su má z historického hlediska důležitou roli při kontaktu Číny s arabskými zeměmi a západním světem. Na Hedvábné stezce probíhaly po staletí důležité obchody, ale i stěhování obyvatel z Číny i z centrální Asie. Ve střední části provincie v blízkosti města Ťia-jü-kuan leží poslední kámen Dlouhé čínské zdi. Na severozápadě provincie se v blízkosti města Tun-chuang nachází historické buddhistické centrum a skalní jeskyně v Mo-kao pocházející z prvního tisíciletí n.l., které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Během dynastie Čching v oblasti vypuklo Muslimské povstání (1862-77), které se rozšířilo do celé Číny a vyžádalo si několik milionů zabitých muslimů. Na přelomu 20. století, kdy v Číně skončila čchingská dynastie a nastalo období vlády militaristů kontrolovali oblast generálové z rodiny Ma.
Obyvatelstvo
V provincii Kan-su žije podle údajů ze sčítání lidu v roce 2000 kolem 25 milionů obyvatel, což znamená jednu z nejřídčeji osídlených čínských provincií (kolem 70 obyvatel na km²). Podle tohoto sčítání patřilo 8,7 % obyvatel k některé z národnostních menšin; mezi nimi nejvýznamnější jsou Chuejové, kteří žijí na území celé provincie v početných komunitách. Dalšími místními národnosti jsou Tibeťané, Mongolové, Kazachové, Mandžuové a Salarové. Jen kolem 24 % obyvatel žije ve městech. V největším městě Lan-čou žije kolem 1,6 milionu obyvatel, všechna ostatní města mají méně než půl milionu obyvatel.
Kultura
Díky početné populaci čínských muslimů - Chuejů - se v celém Kan-su nachází muslimské restaurace známé po celé Číně. Tradičně nejběžnější jídlo v oblasti jsou "La-mien" (拉面) častěji jako Lan-čou la-mien (兰州拉面).
Turismus
Kan-su je vyhledávanou oblastí především díky Hedvábné stezce a konci Velké čínské zdi u města Ťia-jü-kuan, kde se nachází i známá pevnost. Další historicky významnou památkou jsou jeskyně Mo-kao. 80 km od města Lan-čou jsou další jeskynní chrámy Ping-ling. Na jihu provincie v tibetské prefektuře Kanlho leží jeden z nejznámějších a nejvýznamnějších tibetských klášterů Labrang.
Doprava
Lan-čou bylo vždy důležitým dopravním uzlem. Dnes tudy vedou dálnice do Tibetu i Sin-ťiangu. V roce 1962 byla otevřena železniční trať z Lan-čou do Urumči. Skrz Lan-čou taktéž vede železnice do Lhasy.
Administrativní členění
Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
---|---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
Městské prefektury | ||||||
1 | Ťiou-čchüan | 酒泉市 | Jiǔquán Shì | Su-čou | 1 095 947 | |
2 | Ťia-jü-kuan | 嘉峪关市 | Jiāyùguān Shì | – | 231 853 | |
3 | Čang-jie | 张掖市 | Zhāngyè Shì | Kan-čou | 1 199 515 | |
4 | Ťin-čchang | 金昌市 | Jīnchāng Shì | Ťin-čchuan | 464 050 | |
5 | Wu-wej | 武威市 | Wǔwēi Shì | Liang-čou | 1 815 054 | |
6 | Paj-jin | 白银市 | Báiyín Shì | Paj-jin | 1 708 751 | |
7 | Lan-čou | 兰州市 | Lánzhōu Shì | Čcheng-kuan | 3 616 163 | |
10 | Ting-si | 定西市 | Dìngxī Shì | An-ting | 2 698 622 | |
11 | Lung-nan | 陇南市 | Lǒngnán Shì | Wu-tu | 2 567 718 | |
12 | Tchien-šuej | 天水市 | Tiānshuǐ Shì | Čchin-čou | 3 262 548 | |
13 | Pching-liang | 平凉市 | Píngliàng Shì | Kchung-tchung | 2 068 033 | |
14 | Čching-jang | 庆阳市 | Qìngyáng Shì | Si-feng | 2 211 191 | |
Autonomní kraje | ||||||
8 | Lin-sia (chuejský) | 临夏回族自治州 | Línxià Huízú Zìzhìzhōu | městský okres Lin-sia | 1 946 677 | |
9 | Kanlho (tibetský) | 甘南藏族自治州 | Gānnán Zāngzú Zìzhìzhōu | městský okres Che-cuo | 689 132 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gansu na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kan-su na Wikimedia Commons