Alexandr Uexküll-Gyllenband

Alexander hrabě Uexküll-Gyllenband
Kapitán císařské gardy (Kapitän der k.u.k. Leibgarde-Reiter-Eskadron)
Ve funkci:
1909 – 1915
Předchůdce Rudolf kníže z Lichtenštejna
Nástupce Karl Tersztyánszky von Nádas
Velitel 4. armádního sboru v Budapešti (Zemský velitel v Uhrách)
Ve funkci:
1905 – 1908
Předchůdce Rudolf princ Lobkowicz
Nástupce Hubert von Czibulka
Velitel 2. armádního sboru ve Vídni (Zemský velitel pro Dolní Rakousy a jižní Moravu)
Ve funkci:
1894 – 1905
Předchůdce Anton von Schönfeld
Nástupce Ferdinand Fiedler
Velitel 1. armádního sboru v Krakově (Zemský velitel pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu)
Ve funkci:
1893 – 1894
Předchůdce Edmund von Krieghammer
Nástupce Eugen von Albori
Velitel 6. armádního sboru v Košicích
Ve funkci:
1891 – 1893
Předchůdce Theodor Braumüller von Tannbruck
Nástupce Georg Kovács
Vojenský zplnomocněnec v Rusku
Ve funkci:
1880 – 1882
Předchůdce Anton baron von Bechtolsheim
Nástupce Eduard Klepsch von Roden
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost generál jezdectva (1895), polní podmaršál (1887), generálmajor (1882)
Narození 2. října 1836
Postupim
Úmrtí 13. července 1915 (ve věku 78 let)
Berchtesgaden
Titul hrabě
Rodiče Rudolf Graf von Uexküll-Gyllenband
Příbuzní Alfred von Üxküll-Gyllenband a August Karl Konrad Josef Graf von Uxkull-Gyllenband (sourozenci)
Profese voják a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander August hrabě Uexküll-Gyllenband (uváděn též jako Üxküll) (německy Alexander August Rudolf Leopold Friedrich Reichsgraf von Uexküll-Gyllenband) (2. října 1836 Postupim – 13. července 1915 Berchtesgaden) byl rakousko-uherský generál z německé šlechtické rodiny švédského původu. Do c. k. armády vstoupil v roce 1854 a zúčastnil se několika válečných tažení. Byl dlouholetým pobočníkem císaře Františka Josefa, uplatnil se jako diplomat a několik let sloužil jako nižší důstojník také v Čechách. V letech 1891–1908 velel postupně čtyřem armádním sborům v Košicích, Krakově, Vídni a Budapešti. V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectva a v roce 1909 byl jmenován členem Panské sněmovny. V závěru kariéry zastával čestnou hodnost velitele jedné z císařských gard (1909–1915). Byl nositelem více než třiceti rakouských a zahraničních vyznamenání a v rámci rakousko-uherské generality patřil k nejčastěji vyznamenávaným důstojníkům. Jeho prasynovcem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, hlavní aktér atentátu na Adolfa Hitlera (1944).

Životopis

Alexander Uexküll-Gyllenband v uniformě generála jezdectva

Pocházel ze šlechtického rodu původem ze Švédska, později usazeného v Německu (od roku 1790 rodině náležel říšský hraběcí titul).[1] Narodil se jako starší syn hraběte Rudolfa Uexküll-Gyllenbanda (1809–1879), nejvyššího hofmistra Württemberského království.[2][3] Alexandr původně studoval na gymnáziu ve Stuttgartu, vojenskou přípravou prošel v Mohuči a do rakouské armády vstoupil jako kadet v roce 1854. V roce 1857 byl poručíkem u 2. hulánského pluku a v hodnosti nadporučíka byl v roce 1859 zařazen do sboru císařských pobočníků. Jako pobočník Františka Josefa se během války se Sardinií zúčastnil bitvy u Solferina (1859). V roce 1861 byl povýšen na rytmistra a v roce 1866 bojoval v bitvě u Hradce Králové, v závěru prusko-rakouské války byl účastníkem bitvy u Lamače. V letech 1866–1867 si doplnil vzdělání na Vysoké válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni.[4]

Erb rodu Uexküll-Gyllenband

Jako císařský pobočník doprovázel Františka Josefa na cestě přes Řecko a Turecko ke slavnostnímu otevření Suezského průplavu (1869) a dále postupoval v hodnostech (major 1869, podplukovník 1873).[5] I jako císařský pobočník stále patřil ke 2. hulánskému pluku, až jako podplukovník od roku 1873 sloužil u 14. pluku dragounů v Písku, později byl přeložen do Köszegu. V roce 1876 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 14. pluku dragounů (1876–1880).[6] Se svým regimentem se v roce 1878 zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. V letech 1880–1882 zastával funkci vojenského zplnomocněnce na rakousko-uherském velvyslanectví v Petrohradě.[7][8]

Po návratu z Ruska byl v roce 1882 povýšen na generálmajora a převzal velení 13. jezdecké brigády v Záhřebu.[9] V roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem jezdecké divize nejprve ve Vídni (1887–1888), poté ve Lvově (1888–1891).[10] V letech 1891–1893 byl velitelem 6. armádního sboru v Košicích, poté v letech 1893–1894 velel 1. armádního sboru v Krakově.[11] V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectva[12][13] a v letech 1894–1905 byl velitelem 2. armádního sboru ve Vídni,[14] respektive zemským velitelem pro Dolní Rakousko a jižní Moravu,[15][16] zároveň velel ve Vídni sboru c. k. zeměbrany.[17] Aktivní kariéru završil jako velitel 4. armádního sboru v Budapešti, respektive zemský velitel v Uhrách (1905–1908),[18][19] od roku 1905 byl také jedním z generálních inspektorů armády. Od roku 1909 do smrti zastával čestnou hodnost kapitána jedné z císařských gard (Gardekapitän von kaiserliche und königliche Leibgarde-Reitereskadron).[20][21][22] Zemřel v Berchtesgadenu po krátké nemoci 13. července 1915 ve věku 78 let poté, co v rakousko-uherské armádě odsloužil 61 let.

Jeho mladší bratr Alfred (1838–1877) sloužil také v rakousko-uherské armádě a uplatnil se jako diplomat (působil jako vojenský atašé v Berlíně, Paříži a Římě). Alfredova dcera Karoline (1875–1956) se provdala do rodu Schenků ze Stauffenbergu[23][24] a jejím synem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg (1907–1944), iniciátor atentátu na Adolfa Hitlera (1944). Za účast na spiknutí byl kromě Stauffenberga popraven i jeho strýc Nikolaus von Uexküll-Gyllenband (1877–1944), který byl do příprav atentátu také zapojen.

Tituly a ocenění

V roce 1861 získal titul c. k. komořího[25] a jako velitel armádního sboru byl v roce 1891 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[26] Od roku 1891 byl také čestným majitelem husarského pluku č. 16 dislokovaného v Debrecíně.[27][28] V roce 1909 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.[29] Během vojenské kariéry obdržel řadu ocenění, jako pobočník Františka Josefa a později dlouholetý velitel ve Vídni žil dlouhodobě v blízkosti císařského dvora a díky tomu získal mnoho vyznamenání i od cizích panovníků. Mezi rakousko-uherskými generály se tak stal jedním z nejčastěji vyznamenávaných důstojníků.[30][31]

Rakousko-Uhersko

Zahraniční řády a vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 17 (heslo Uexküll-Gyllenband)
  2. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1861; s. 902 'dostupné online
  3. ↑ Rodina Rudolfa Karla Uexküll-Gyllenbanda na webu geni.com dostupné online
  4. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumses; Vídeň, 1867; s. 459, 695 dostupné online
  5. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1874; Vídeň, 1873; s. 391, 430 dostupné online
  6. ↑ Dragounský pluk č. 14 na webu valka.cz dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1881; Vídeň, 1881; s. 6 dostupné online
  8. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1881; Vídeň, 1881; s. 69, 126 dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 32 dostupné online
  10. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1889; Vídeň, 1888; s. 120 dostupné online
  11. ↑ 1. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
  12. ↑ Seznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  13. ↑ Služební postup Alexandra Uexküll-Gyllenbanda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 192 dostupné online
  14. ↑ 2. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
  15. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 90, 125 dostupné online
  16. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1896; s. 1195 dostupné online
  17. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 438 dostupné online
  18. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 124 dostupné online
  19. ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  20. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 17 dostupné online
  21. ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 1 dostupné online
  22. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1913; Vídeň, 1912; s. 114, 195 dostupné online
  23. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 1027–1028 dostupné online
  24. ↑ Rodina Alfreda Uexküll-Gyllenbanda na webu geni.com dostupné online
  25. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 174 dostupné online
  26. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 182 dostupné online
  27. ↑ Schematismus des k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 724 dostupné online
  28. ↑ Husarský pluk č. 16 na webu valka.cz dostupné online
  29. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 339 dostupné online
  30. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Uexküll-Gyllenbanda na webu austro-hungarian army dostupné online
  31. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Uexküll-Gyllenbanda in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 17 dostupné online

Literatura

Externí odkazy

Zdroj