Rudolf z Lichtenštejna

Rudolf kníže z Liechtensteinu
2. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura)
Ve funkci:
16. ledna 1899 – 15. prosince 1908
Předchůdce Karel Rudolf z Liechtensteinu
Nástupce karlovská linie vymřela
Doživotní, od roku 1899 dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1897 – 15. prosince 1908
Panovník František Josef I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
1896 – 15. prosince 1908
Panovník František Josef I.
Předchůdce Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu
Nástupce Alfréd z Montenuova
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1892 – 1896
Panovník František Josef I.
Předchůdce Emerich z Thurn-Taxisu
Nástupce úřad neobsazen, od roku 1909 Ferdinand Vincenc Kinský z Vchynic a Tetova
Velitel císařské gardy
Ve funkci:
1893 – 1908
Předchůdce Emerich z Thurn-Taxisu
Nástupce Alexandr Uexküll-Gyllenband
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1892 – 15. prosince 1908
Panovník František Josef I.
C. k. komorník
Ve funkci:
1862 – 15. prosince 1908
Panovník František Josef I.

Narození 18. dubna 1838
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. prosince 1908 (ve věku 70 let)
Moravský Krumlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově
Titul Hodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Rodiče Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) a
Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863)
Příbuzní bratr: Karel Rudolf z Liechtensteinu (1827–1899)
sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900)
švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859)
sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894)
švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890)
sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894)
švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896)
sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905)
švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904)
Profese voják, politik
Ocenění 1892 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1094)
1896 Řád sv. Štěpána
Commons Rudolf von Liechtenstein
poslední mužský člen moravskokrumlovské větve Liechtensteinů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf kníže z Liechtensteinu, počeštěně z Lichtenštejna (Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von Liechtenstein; 18. dubna 1838 Vídeň15. prosince 1908 Moravský Krumlov[1]) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na přelomu 19. a 20. století zastával důležité funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nejvyšším štolbou (1892–1896) a nejvyšším hofmistrem (1896–1908), byl též rytířem Řádu zlatého rouna (1892). V roce 1899 zdědil titul knížete a vlastnil rozsáhlý majetek na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). Zemřel bezdětný jako poslední potomek moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.

Životopis

Hrobka Lichtenštejnů v Moravském Krumlově

Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a do roku 1868 pobočníkem císaře Františka Josefa, mezitím se v roce 1862 stal c. k. komořím. V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka, ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, místo toho začal působit u dvora. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou, od roku 1892 byl zároveň tajným radou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra s rozsáhlými kompetencemi,[2] jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a nakonec generálem jezdectva (1904).[3] Ve funkci nejvyššího hofmistra byl zároveň plukovníkem císařské osobní gardy. V roce 1896 obdržel Řád sv. Štěpána a byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (1897). Jako vysoký důstojník a přední dvořan získal také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků

Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o přibližně 20 000 hektarů půdy na velkostatcích Moravský Krumlov, Velké Losiny, Hostim a Budkov. Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.

Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých.[4] Jím vymřela moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).

Odkazy

Reference

  1. Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1908, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 268 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  2. ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 25–26 ISBN 80-86781-08-9
  3. Služební postup Rudolfa z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k.k. bezw. k. u. k. Generalität; Oesterreichisches Stattsarchiv; Wien, 2007, s. 105 dostupné online
  4. KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017, s. 60–62 dostupné online

Externí odkazy

Zdroj