Rudolf z Lichtenštejna
| Rudolf kníže z Liechtensteinu | |
|---|---|
 | |
| 2. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura) | |
|
Ve funkci: 16. ledna 1899 – 15. prosince 1908 | |
| Předchůdce | Karel Rudolf z Liechtensteinu |
| Nástupce | karlovská linie vymřela |
| Doživotní, od roku 1899 dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
|
Ve funkci: 1897 – 15. prosince 1908 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Nejvyšší hofmistr císařského dvora | |
|
Ve funkci: 1896 – 15. prosince 1908 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu |
| Nástupce | Alfréd z Montenuova |
| Nejvyšší štolba císařského dvora | |
|
Ve funkci: 1892 – 1896 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Emerich z Thurn-Taxisu |
| Nástupce | úřad neobsazen, od roku 1909 Ferdinand Vincenc Kinský z Vchynic a Tetova |
| Velitel císařské gardy | |
|
Ve funkci: 1893 – 1908 | |
| Předchůdce | Emerich z Thurn-Taxisu |
| Nástupce | Alexandr Uexküll-Gyllenband |
| C. k. tajný rada | |
|
Ve funkci: 1892 – 15. prosince 1908 | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komorník | |
|
Ve funkci: 1862 – 15. prosince 1908 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Narození |
18. dubna 1838 Vídeň  Rakouské císařství
|
| Úmrtí |
15. prosince 1908 (ve věku 70 let) Moravský Krumlov  Rakousko-Uhersko
|
| Místo pohřbení | Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově |
| Titul |
 kníže
|
| Rodiče |
Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) a Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863) |
| Příbuzní |
bratr: Karel Rudolf z Liechtensteinu (1827–1899) sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900) švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859) sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894) švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890) sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894) švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896) sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905) švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904) |
| Profese | voják, politik |
| Ocenění |
1892 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1094) 1896 Řád sv. Štěpána |
| Commons | Rudolf von Liechtenstein |
poslední mužský člen moravskokrumlovské větve Liechtensteinů | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf kníže z Liechtensteinu, počeštěně z Lichtenštejna (Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von Liechtenstein; 18. dubna 1838 Vídeň – 15. prosince 1908 Moravský Krumlov[1]) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na přelomu 19. a 20. století zastával důležité funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nejvyšším štolbou (1892–1896) a nejvyšším hofmistrem (1896–1908), byl též rytířem Řádu zlatého rouna (1892). V roce 1899 zdědil titul knížete a vlastnil rozsáhlý majetek na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). Zemřel bezdětný jako poslední potomek moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.
Životopis
Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a do roku 1868 pobočníkem císaře Františka Josefa, mezitím se v roce 1862 stal c. k. komořím. V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka, ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, místo toho začal působit u dvora. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou, od roku 1892 byl zároveň tajným radou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra s rozsáhlými kompetencemi,[2] jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a nakonec generálem jezdectva (1904).[3] Ve funkci nejvyššího hofmistra byl zároveň plukovníkem císařské osobní gardy. V roce 1896 obdržel Řád sv. Štěpána a byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (1897). Jako vysoký důstojník a přední dvořan získal také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků
Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o přibližně 20 000 hektarů půdy na velkostatcích Moravský Krumlov, Velké Losiny, Hostim a Budkov. Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.
Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých.[4] Jím vymřela moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1908, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 268 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 25–26 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Služební postup Rudolfa z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k.k. bezw. k. u. k. Generalität; Oesterreichisches Stattsarchiv; Wien, 2007, s. 105 dostupné online
- ↑ KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017, s. 60–62 dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
- Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rudolf z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu
