Emerich z Thurn-Taxisu

Princ Emerich Thurn-Taxis
Doživotní člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1877 – 1900
Panovník František Josef I.
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1875 – 1892
Panovník František Josef I.
Předchůdce Karl Ludwig Grünne
Nástupce Rudolf z Liechtensteinu
Tajný rada
Císařský komorník
Narození 12. dubna 1820
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. července 1900 (ve věku 80 let)
Bad Gleichenberg
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť (1850) Marie Lucie Wickenburgová (1832–1851)
Rodiče Karel Anselm z Thurn-Taxisu a Marie Izabela z Eltze
Příbuzní bratr: Hugo z Thurn-Taxisu (1817–1889)
bratr: Rudolf z Thurn-Taxisu (1833–1904)
synovec: Alexandr Jan z Thurn-Taxisu (1851–1939)
Profese důstojník a politik
Ocenění 1878 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1038)
uherský Řád sv. Štěpána
pruský Řád černé orlice
Commons Emmerich Prinz von Thurn und Taxis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emerich princ z Thurn-Taxisu (Emmerich Prinz von und zu Thurn-Taxis) (12. dubna 1820, Praha – 28. července 1900, Bad Gleichenberg, Štýrsko) byl rakouský generál a dvořan z rodu Thurn-Taxisů. Od osmnácti let sloužil v armádě, nakonec dosáhl hodnosti c.k. generála jízdy. V letech 1875–1892 byl u císařského dvora nejvyšším štolbou, stal se členem Panské sněmovny a byl rytířem Řádu zlatého rouna.

Životopis

Pocházel z významné šlechtické rodiny Thurn-Taxisů, patřil k mladší linii, která se v 19. století usadila v Čechách. Narodil se v Praze jako druhorozený syn prince Karla Thurn-Taxise (1792–1844), který vlastnil několik panství v Čechách (Dobrovice, Loučeň), matka Isabela z Eltzu (1795–1859) byla dcerou významného diplomata hraběte Emericha z Eltzu (1765–1844). Po matce byl Emerich Thurn-Taxis spřízněn s českými rody Šliků a Chotků. Od roku 1838 sloužil v armádě, vyznamenal se v revolučních bojích 1848–1849 nejprve v Itálii a pak v Uhrách, kde byl vážně zraněn. Byl povýšen na majora a obdržel Leopoldův řád. V roce 1859 dosáhl hodnosti generálmajora a krátce působil ve vojenském školství, poté byl velitelem v Bratislavě a ve Lvově. V roce 1866 byl povýšen na polního podmaršála a v roce 1869 odešel do výslužby. V letech 1875–1892 zastával u císařského dvora funkci nejvyššího štolby. Mimo aktivní službu dosáhl hodnosti generála jezdectva (1875) a v roce 1877 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny. Byl též c.k. tajným radou a komořím. V roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, byl též nositelem uherského Řádu sv. Štěpána a pruského Řádu černé orlice.

V roce 1850 se oženil s hraběnkou Marií Lucií Wickenburgovou (1832–1851), dcerou ministra obchodu Matthiase Wickenburga. Manželství skončilo její předčasnou smrtí o necelý rok později a zůstalo bez potomstva.

Jeho nejmladší bratr Rudolf Thurn-Taxis (1833–1904) rezignoval na příslušnost ke knížecí rodině a patřil k významným osobnostem českého společenského života druhé poloviny 19. století. Synovec princ Alexandr Thurn-Taxis (1851–1939) se také angažoval v podpoře kulturních a společenských aktivit v Čechách.

Odkazy

Literatura

  • KALOUSKOVÁ, Anna: Sporné a pozůstalostní záležitosti rodu Thurn-Taxis na velkostatku Dobrovice-Loučeň od konce 18. století do počátku 20. století (diplomová práce); Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2018; 98 s.

Externí odkazy

Zdroj