Šternberská hrobka (Malenovice)

Kaple sv. Rozálie
Parčík na místě někdejšího hřbitova, kde kaple stávala
Parčík na místě někdejšího hřbitova, kde kaple stávala
Základní informace
Výstavba 1700[1] nebo 1701[2]
Přestavba 1835[2]
Zánik 1987
Stavebník František Karel z Lichtenstein-Kastelkornu (výstavba);
Leopold I. ze Šternberka (přestavba)
Poloha
Adresa Malenovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°12′16,37″ s. š., 17°35′24,82″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 13958/7-1883 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šternberská hrobka je zaniklá pohřební kaple sv. Rozálie ve Zlíně-Malenovicích v okrese Zlín. Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1700. V roce 1835 ji Leopold I. ze Šternberka nechal upravit jako pohřebiště hraběcího rodu Šternberků (Sternbergů). V letech 1813–1943 zde bylo pohřbeno jedenáct rodinných příslušníků. V roce 1984 byla pobořena a nakonec o tři roky později stržena. Do roku 1987 byla památkově chráněná.[3] V parčíku u sokolovny, který vymezuje ulice Tyršova a Sokolovská, se od roku 2015 nachází pamětní kámen zrušeného hřbitova a kaple sv. Rozálie.[pozn. 1]

Historie

Panství Malenovice s hradem a statek Pohořelice se zámkem koupil za 660 000 zlatých Leopold I. hrabě ze Šternberka (1770–1858) v roce 1804 od Antonie hraběnky ze Salm-Neuburgu, provdané hraběnky Czerninové z Chudenic (1776–1840).[4]

Hřbitovní kaple sv. Rozálie vznikla ještě za předchozích majitelů v roce 1700. František Karel hrabě z Lichtenstein-Kastelkornu (1648–1706) tehdy založil poblíž špitálu západně od Malenovic při císařské silnici hřbitov, nechal ho obehnat zdí a na hřbitově nechal postavil kapli zasvěcenou sv. Rozálii, patronce chránící před morem. Hřbitov byl slavnostně vysvěcen 25. dubna 1700.[1][pozn. 2]

V roce 1813 zemřela první dcera Leopolda I. Šternberka. Otec ji nechal pohřbít v kryptě hřbitovní kaple. Po úmrtí jeho dalších dvou dětí nechal kapli v roce 1835 výrazně prodloužit o prostornou loď, pod níž nechal zbudovat rodinnou hrobku.[1][2] Náhrobní kameny byly upevněny na vnitřní stěny kaple.[1]

Poté, co byl v roce 1965 otevřen nový hřbitov, bylo rozhodnuto, že se starý hřbitov postupně promění v park s tím, že kaple sv. Rozálie bude zachována. Na začátku 80. let 20. století do kaple opakovaně vnikli vandalové, poškodili náhrobky a zneuctili ostatky Šternberků. V roce 1984 dva zaměstnanci technických služeb města Gottwaldova snad omylem strhli podstatnou část zdiva presbytáře, zničili střechu a sanktusník. Při vyšetřování tvrdili, že se domnívali, že bourají márnici. Omyl nebyl napraven a v roce 1987 byla kaple stržena. Ostatky Šternberků byly pietně uloženy do šlechtické hrobky na hřbitově v Napajedlích.[pozn. 3] Poblíž místa, kde kaple stála, byla v roce 1997 postavena modlitebna Církve adventistů sedmého dne.[1]

Architektura a výzdoba

Jednoduchá volně stojící kaple byla postavena z kamene a cihel na obdélném půdorysu, uzavíralo ji ustupující pravoúhlé kněžiště. Průčelí, boční fasády i kněžiště byly členěny širokými lizénami na nárožích. Na boční straně lodi i kněžiště bylo po jednom segmentově zaklenutém okně, které bylo vsazeno do mělkého segmentového výklenku. Celkem tedy kapli osvětlovala čtyři okna. Uprostřed průčelí byl prolomen pravoúhlý vchod s kamenným profilovaným ostěním. Průčelí bylo završeno nízkým římsovaným trojúhelníkovým štítem. Podstřešní profilovaná římsa nesla valbovou střechu, která byla pokryta břidlicí. Nad kněžištěm dominoval oktogonální sanktusník, který byl zastřešený helmou, makovicí a patriarchálním křížem.[7]

Zatímco loď byla zaklenuta pruskými klenbami, kněžiště bylo zaklenuto valenou klenbou s pětibokými lunetami.[7]

Seznam pohřbených

V rozmezí 130 let (1813–1943) bylo v hrobce pochováno jedenáct osob. Další hrobky Šternberků se nacházejí ve Stupně a v Zásmukách.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8][9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Šternberků, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny, a Marie, rozená Grošová. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Pohořelice, oblíbeného letního sídla. Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 18. Marianna ze Šternberka 31. 5. 1800 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5)
19. 9. 1813 Marie Karolína z Walseggu (č. 4)
2. 18. Adolf Josef ze Šternberka[9] 25. 5. 1807 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5)
Pohřben 25. 2. 1827.[10] Poručík hulánského pluku knížete Schwarzenberga č. 2.[11][10] Zemřel ve věku 19 let na zápal plic.[10]
22. 2. 1827 Brno[10] Marie Karolína z Walseggu (č. 4)
3. 18. Alois ze Šternberka 19. 5. 1815 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5)
Pohřben 9. 5. 1835.[12] Nejmladší ze synů, nachladil se na kluzišti ve Vídni.[13] Zemřel ve věku 19 let na břišní tyfus.[12][pozn. 4]
7. 5. 1835 Vídeň[12] Marie Karolína z Walseggu (č. 4)
4. (17.) Marie Karolína z Walseggu 19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město František Josef Antonín z Walseggu
14. 5. 1799 Vídeň:
Josef Leopold ze Šternberka (č. 5)		 Tělo bylo 4. 6. 1857 vykropeno v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. Pohřbena 6. 6. v kaplové hrobce sv. Rozálie.[14] Dáma Řádu hvězdového kříže (1803).[14][15] Zemřela ve věku 76 let na zánět pohrudnice a zápal plic,[14] respektive na ochrnutí plic.[16][pozn. 5]

Narodily se jí následující děti:[9]

  • 1. Marianna (1800–1813; č. 1)
  • 2. Nina (*/† 1801)
  • 3. Rosina, provd. Salm-Salm (1802–1870; č. 7)
  • 4. Karolína, provd. z Lambergu a poté Bigot de Saint-Quentin (1804[17]–1881)
  • 5. Adolf (1805[18]–1806)
  • 6. Adolf Josef (1807–1827, č. 2)
  • 7. Jaroslav (1809–1874; pohřben v kapli Narození Panny Marie v Zásmukách), majitel majorátu
  • 8. Leopold II. (1811–1899; č. 10)
  • 9. Zdeněk (1813–1900; pohřben ve Šternberské hrobce ve Stupně)
  • 10. Alois (1815–1835; č. 3)
2. 6. 1857 Vídeň[14][16] Marie Karolína z Lamberg-Sprinzensteinu
5. 17. Josef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka 24. 9. 1770 Praha František Adam ze Šternberka
20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice		 14. 5. 1799 Vídeň:
Karolína z Walseggu (č. 4)		 Tělo bylo 21. 2. 1858 vykropeno v domu smutku (č. 952) ve Vídni.[19] Pohřben 23. 2. v kaplové hrobce sv. Rozálie.[20] C. k. komoří (1791), svatováclavský rytíř (Equus Sancti Wenceslai, 1792).[20][15] Majitel panství Žirovnice (od roku 1789 s bratrem, od roku 1811 sám), majorátu Zásmuky a Častolovice (1830–1858) v Čechách, Malenovice a Pohořelice (1804–1858) na Moravě.[15][20][21][pozn. 6] Zemřel ve věku 88 let na ochrnutí plic.[20][19]
18. 2. 1858 Vídeň[20][19] Marie Anna z Wilczeku
† 1807
6. 19. Jindřiška ze Šternberka[pozn. 7] 4. 6. 1869 Pohořelice[22] Leopold II. ze Šternberka (č. 10)
Pohřbena 8. 4. 1870 v rodinné hrobce.[23] Zemřela ve věku 10 měsíců na průjem.[23]
4. 4. 1870 Vídeň[23] Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu (č. 8)
7. 18. Rosina ze Šternberka 4. 5. 1802 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) 29. 4. 1828 Vídeň:[15]
Maxmilián ze Salm-Salmu
12. 4. 1793 – 20. 11. 1836 Dülmen[pozn. 8] 		Pohřbena 19. 10. 1870.[24] Zemřela ve věku 67 let na změknutí mozku.[24]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Konstantin (1829–1839)
  • 2. Františka, provd. de Croÿ (1833–1908)
14. 10. 1870 Slabce[24][25] Marie Karolína z Walseggu (č. 4)
8. (18.) Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu[pozn. 9] 21. 8. 1840 Haltenbergstetten Ludvík z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu
5. 6. 1802 Bartenstein – 22. 8. 1850 Bartenstein		 4. 8. 1863 Vídeň:
Leopold II. ze Šternberka (č. 10)		 Pohřbena 18. 1. 1873 v kapli sv. Rozálie na hřbitově.[26] Dáma Řádu hvězdového kříže (1866) a palácová dáma.[11] Zemřela ve věku 42 let na rozklad krve.[26]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Jaroslav Leopold (1864–1891; č. 9)
  • 2. Leopold III. (1865[27]–1937), majitel majorátu
  • 3. Maria Karolína, provd. z Thun-Hohensteinu (1867–1892; pohřbena v hrobce Thun-Hohensteinů v Cholticích)
  • 4. Václav Vojtěch (1868[28]–1930)
  • 5. Jindřiška (1869–1870; č. 6)
  • 6. Eleonora, provd. ze Salm-Reifferscheidt-Raitze a podruhé van den Straten-Ponthoz (1873[29]–1960)
16. 1. 1873 Pohořelice[26] Jindřiška z Auerspergu
23. 6. 1815 Vlašim – 7. 8. 1901 Haltenbergstetten
9. 19. Jaroslav Leopold ze Šternberka[pozn. 10] 17. 9. 1864 Pohořelice[30] Leopold II. ze Šternberka (č. 10)
Pohřben 6. 11. 1891.[31] C. k. komoří (1890), poručík v záloze.[11][31] Zemřel ve věku 10 let na tuberkulózu.[31]
2. 11. 1891 Opatija (Abbazia)[31] Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu (č. 8)
10. 18. Leopold II. Mořic ze Šternberka
22. 12. 1811 Pohořelice[pozn. 11] Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) 4. 8. 1863 Vídeň:
Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu (č. 8)		 Mrtvola byla převezena 23. 9. 1899 do Malenovic, tam pohřbena 24. 9.[32] C. k. komoří (1845), tajný rada (1872), generál jízdy, druhý majitel dragounského pluku č. 8 (1859),[32][11] dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1882, přísahu složil v roce 1888),[33] rytíř Leopoldova řádu (1849), držitel Vojenského řádu Marie Terezie (1850, v briliantech 1899), rytíř Řádu železné koruny 2. třídy (1859), rytíř Řádu zlatého rouna (1891).[32][11] Majitel majorátu Zásmuky a Častolovice (1874–1899) a velkostatků Malenovice a Pohořelice (1858–1899),[32][11] Žirovnice (1858–1899), Police (1883–1887) na jižní Moravě, Červený Hrádek (1887–1899) a Církvice (1889–1899) na Kolínsku.[34] Zemřel jako 87letý na sešlost věkem.[32][35][pozn. 12]
21. 9. 1899 Rájec nad Svitavou[32][35] Marie Karolína z Walseggu (č. 4)
11. 20. Jaroslav ze Šternberka (Sternberg) 11. 4. 1900 Vídeň Leopold III. ze Šternberka
22. 10. 1865 Pohořelice – 11. 4. 1937 Brno 		17. 8. 1939 Bystřice pod Hostýnem:[36]
Marie Grošová (č. x972)		 Pohřben 7. 2. 1943.[37] Majitel velkostatku Pohořelice a Malenovice (1937–1943).[37] Zemřel ve věku 42 let na cirhózu jater a jaterní kóma.[37][pozn. 13]
4. 2. 1943 Zlín[37] Franziska Henriette Larischová z Mönnichu
2. 9. 1873 Karviná-Fryštát – 20. 3. 1933 Vídeň

Pohřbení na jiných místech

Marie Sternbergová, vdova po Jaroslavu Sternbergovi, kterému jako občanu české národnosti nacistická okupační správa v únoru 1942 zabrala majetek a uvalila na něj vnucenou správu, sice získala po válce zpět zámek v Pohořelicích a čtvrtinu malenovického velkostatku, ale po únorovém převratu 1948 o něj zase přišla.[13][38]

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
x972. (20.) Marie, rozená Grošová 24. 7. 1903 (Praha-)Vinohrady Jindřich Groš
I. Arnošt Pollack[39] Pohřbena v Praze. V roce 1993 byly ostatky přesunuty do hřbitovní kaple v Napajedlích.[40] Majitelka zámku Pohořelice (1947–1950). Bezdětná.
1. 8. 1972 Karlovy Vary Marianna Kotrbová
II. 17. 8. 1939 Bystřice pod Hostýnem:[36]
Jaroslav ze Šternberka (Sternberg) (č. 11)

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, modře je vyznačen spoluzakladatel Národního muzea Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838), zeleně Marie Grošová (1903–1972) a oranžově restituentka zámku Častolovice Franziska Diana Sternbergová Phipps (1936–2024). Tučně jsou vyznačeny hlavy rodu. Arabské číslice odpovídají pořadí pohřbení v kapli podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Šternberků.

 
 
 
 
 
 
 
 
 František Leopold
ze Šternberka
† 1745
 
 
 Marie Anna Johana
ze Schwarzenbergu
1688–1757
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 II. Marie Kristýna
z Dietrichsteinu
1726–1766
 
 
 František Adam
ze Šternberka
1711–1789
 
 
 III. Marie Anna
Wilczeková
1736–1807
 
 
 
 
 
 
 Jan Nepomuk I.
ze Šternberka
1713–1798
 
 
 Marie Anna Josefa
Krakowská z Kolowrat
1726–1790
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adam ze Šternberka
1751–1811
 
 
 Aloisie
ze Šternberka
1762–1830
 
 
 5. Josef Leopold (Leopold I.)
ze Šternberka
1770–1858
 
 
 4. Marie Karolína
z Walseggu
1781–1857
 
 
 
 
 
 
 Kašpar Maria
ze Šternberka
1761–1838
 
 
 Jan Nepomuk II.
ze Šternberka
1752–1789
 
 
 Jáchym ze Šternberka
1755–1808
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1. Marianna ze Šternberka
1800–1813
 
 
 Jaroslav
ze Šternberka
1809–1874
 
 
 Eleonora z Orczy de Orczi
1811–1865
 
 
 2. Adolf Josef
ze Šternberka
1807−1827
 
 
 10. Leopold II.
ze Šternberka
1811–1899
 
 
 8. Aloisie (Luisa) z Hohenlohe-
Bartenstein-Jagstbergu
1840–1873
 
 
 3. Alois
ze Šternberka
1815–1835
 
 
 7. Rosina ze Šternberka
1802–1870
 
 
 Jiří Leopold ze Salm-Salmu
1793–1836
 
 
 Zdeněk
ze Šternberka
1813–1900
 
 
 Marie Žofie Terezie
ze Stadion-Thannhausenu
1819–1873
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Karel z Hohenlohe-Bartensteinu
1837–1877
 
 
 Rosa Karolína ze Šternberka
1836–1918
 
 
 II. Leopold z Croy
1827–1894
 
 
 9. Jaroslav Leopold ze Šternberka
1864–1891
 
 
 Leopold III.
ze Šternberka
1865–1937
 
 
 Františka Larischová Mönnichu
1873–1933
 
 
 6. Jindřiška
ze Šternberka
1869–1870
 
 
 Marie Karolína ze Šternberka
1867–1892
 
 
 Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu
1857–1921
 
 
 Václav Vojtěch ze Šternberka
1868–1930
 
 
 Eleonora ze Šternberka
1873–1960
 
 
 I. Hugo Leopold ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
1863–1903
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Leopold IV. Sternberg
1896–1957
 
 
 Cecilia Reventlow-Criminil
1908–1983
 
 
 11. Jaroslav Sternberg
1900–1943
 
 
 x972. Marie Grošová
1903–1972
 
 
 František Filip Sternberg
1901–1969
 
 
 II. Elisabeth Ada Dawson
1910–?
 
 
 Adam Sternberg
1903–1958
 
 
 Gertrude Amende
1902–?
 
 
 Žofie Sternbergová
1907–1983
 
 
 Josef Radetzky z Radetze
1910–1985
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Franziska Diana Sternbergová
1936–2024
 
 
 Henry Phipps
1931–1962
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Leopold Sternberg
* 1953
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Na kameni je nápis NA TOMTO MÍSTĚ BYL / V LETECH 1700–1987 / MALENOVICKÝ HŘBITOV / ZRUŠENÝ ODSTRANĚNÍM / KAPLE SV. ROSALIE / MMXV.
  2. ↑ František Karel z Lichtenstein-Kastelkornu vlastnil malenovický hrad a panství od roku 1692.[4]
  3. ↑ Empírová kaple na hřbitově v Napajedlích, který byl založen v roce 1814, byla postavena v roce 1828 jako pohřebiště pro majitele napajedelského panství, respektive velkostatku. Byli tam pohřbeni příslušníci rodů z Kesselstattu, ze Stockau, Aristides (1853–1914) a jeho choť Marie Terezie Baltazzi, zvaná Mitzi (1859–1941), kteří zemřeli v letech 1824–1941.[5][6]
  4. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Nervenfieber.[12]
  5. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Rippenfell- und Lungenentzündung,[14] respektive Lungenlähmung.[16]
  6. ↑ Byl také lenním pánem měst, respektive obcí a jejich okolí Lieborose, Reicherskreuz, Sarkow a Leskow v Lužici.[20][21] Ty mu odkázal Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838).[21]
  7. ↑ Pokřtěna 6. června 1869 jako Henriette Leopoldine Karoline Maria.[22]
  8. ↑ Miroslav Marek uvádí Jiří Leopold ze Salm-Salmu.[9]
  9. ↑ Miroslav Marek a Almanach českých šlechtických rodů uvádí Luise, resp. Luisa.[9][11]
  10. ↑ Pokřtěn 20. září 1864 jako Jaroslaw Adolph Wratislaw Marie Leopold Carolus Nepomuk.[30]
  11. ↑ V matrice narozených Pohořelic nefiguruje.
  12. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí latinsky uvedeno Marasmus senilis.[32][35]
  13. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí latinsky uvedeno Cirrhosis hepatis atrofica, Coma hepaticum.[37]

Reference

  1. ↑ a b c d e Malenovice - kaple sv. Rosalie [online]. Zničné kostely [cit. 2025-06-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c POKLUDA, Zdeněk. Hrad Malenovice. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2014. ISBN 978-80-87130-30-8. S. 23. Dále jen Hrad Malenovice. 
  3. ↑ Památkový katalog: kaple sv. Rosálie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-06-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. S. 150. 
  5. ↑ Napajedla. Průvodce městem [online]. Informační centrum Napajedla [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pamětní deska na hrobce. Je na ní nápis HŘBITOVNÍ KAPLE / VYSTAVĚNA V ROCE 1828 / NÁKLADEM HRABĚNKY FRANTIŠKY Z KESSELSTATTU. / VSTUPNÍ PORTÁL ZDOBÍ SLOUPY V ŘECKÉM STYLU. / POD KAPLÍ JE HROBKA, / VE KTERÉ JSOU POHŘBENI / MAJITELÉ NAPAJEDELSKÉHO PANSTVÍ / Z LET 1824–1941. / V ROCE 1994 ZDE BYLY ULOŽENY OSTATKY / HRABAT ŠTERNBERKŮ Z POHOŘELIC. / MUZEJNÍ KLUB, NAPAJEDLA 1996.
  7. ↑ a b Památkový katalog: kaple sv. Rosálie – původní evidenční list nemovité kulturní památky [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-06-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 339–342. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  9. ↑ a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2025-06-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1827, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, pag. 153 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-06-30]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b c d e f g Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 341
  12. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1835, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, pag. 188–189 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-06-30]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. (Universum). ISBN 978-80-242-4065-7. S. 188. Dále jen Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. 
  14. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1857, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, fol. 266 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c d Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 340
  16. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1855–1868, rok 1857, Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 03-45, fol. 72 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ Matrika narozených 1784–1850, rok 1804, Pohořelice, číslo knihy 4512, pag. 32 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Matrika narozených 1784–1850, rok 1805, Pohořelice, číslo knihy 4512, pag. 34 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1855–1868, rok 1858, Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 03-45, fol. 85 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1858, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, fol. 269 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b c Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 84
  22. ↑ a b Matrika narozených 1851–1893, rok 1869, Pohořelice, číslo knihy 4513, pag. 117 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1870, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, fol. 304 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1870, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, fol. 305 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ Matrika zemřelých 1854–1884, rok 1870, Slabce 30, fol. 110 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1873, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, fol. 321 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ Matrika narozených 1851–1893, rok 1865, Pohořelice, číslo knihy 4513, pag. 87 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ Matrika narozených 1851–1893, rok 1868, Pohořelice, číslo knihy 4513, pag. 106 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ Matrika narozených 1851–1893, rok 1873, Pohořelice, číslo knihy 4513, pag. 137 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b Matrika narozených 1851–1893, rok 1864, Pohořelice, číslo knihy 4513, pag. 76 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1889–1949, rok 1891, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4146, fol. 25 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b c d e f g Matrika zemřelých 1889–1949, rok 1899, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4146, fol. 76 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ Sternberg, Leopold Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2025-07-02]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 100
  35. ↑ a b c Matrika zemřelých 1873–1913, rok 1899, Rájec nad Svitavou, číslo knihy 742, fol. 91 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 342
  37. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1889–1949, rok 1943, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4146, fol. 414 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-02]. Dostupné online. 
  38. ↑ Hrad Malenovice, s. 25–26
  39. ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 103
  40. ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 104

Související články

Externí odkazy

Zdroj