Hrobka Thun-Hohensteinů (Choltice)

Hřbitovní kaple s hrobkou Thun-Hohensteinů
Jihozápadní strana
Jihozápadní strana
Základní informace
Sloh novorománský
Architekt František Schmoranz starší
Výstavba 1872–1873
Stavebník Theodor z Thun-Hohensteinu
Poloha
Adresa Choltice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°59′25,04″ s. š., 15°37′36,59″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 21871/6-2085 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Thun-Hohensteinů je pohřební kaple v severovýchodní části hřbitova v Cholticích v okrese Pardubice. Byla postavena architektem Františkem Schmoranzem starším v novorománském slohu v letech 1872–1873. Sloužila jako pohřebiště šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, který vlastnil Choltický zámek. Hrobka je památkově chráněná jako součást areálu hřbitovní kaple.[1] Je v majetku městysu Choltice a není přístupná.

Historie

Pohle od jihu

Choltice patřily Thun-Hohensteinům od roku 1623,[pozn. 1] kdy zkonfiskovaný majetek získal Kryštof Šimon Thun (1582–1635). Tento šlechtic se psal od svého povýšení do stavu říšských hrabat v roce 1629 s přídomkem z Hohensteinu. Na přelomu 17. a 18. století rodina přestavěla Choltický zámek.[4]

Hřbitovní kaple byla postavena v letech 1872–1873, kdy byl majitelem choltického velkostatku Theodor z Thun-Hohensteinu (1815–1881), podle návrhu Františka Schmoranze staršího (1814–1902),[5][1] který byl i autorem Chotkovské hrobky ve Valtířově, přestavby zámku Žleby a rekonstrukcí katedrály sv. Ducha v Hradci Králové a kostela v Poličce a ve Dvoře Králové.[6] Náklady na stavbu se vyšplhaly na 20 878 zlatých a 19 krejcarů.[7]

V roce 1944 zemřel Leopold Thun-Hohenstein, který přijal říšské státní občanství a vstoupil do NSDAP.[8] Po válce byl v době probíhajícího dědického řízení majetek této rodové větve v Československu zkonfiskován na základě Benešových dekretů.[3]

Architektura

Vstupní portál

Hrobka je zděná obdélná stavba bazilikálního typu. Střední loď je vyšší, zatímco boční lodě jsou nižší a kratší.[1] Její rozměry činí 14,3 x 13,3 metru.[7] K novorománskému tvarosloví patří nárožní kamenné rustikované lizény, které rozčleňují stěny, a obloučkový vlys, který obíhá pod hlavními římsami. Hlavní průčelí směřuje na jihozápad. Obdélný vchod je zakomponován do velkého půlkruhově zaklenutého dvakrát odstupněného portálu se dvěma vloženými sloupky s dekorem závitnice na každé straně, které nesou oblouny archivolty.[1] Kolem roku 2006 odpadly sloupky v portálu. Provizorně jsou uloženy v interiéru kaple.[7] V tympanonu je okno s kružbovou rozetou, které nesou tři trojlistově zakončená pole. Nad portálem se uprostřed stěny nachází plasticky vyvedený rodový erb. Ve štítu je obloučkový vlys, nesený novorománskými sloupky se zdobenými krychlovými hlavicemi, které tvoří slepou galerii. Pravoúhlý závěr kaple osvětluje velké obdélné okno s půlkruhovým záklenkem a s kružbovou rozetou, která je stejná jako na portále.[1] Okno je vyplněno vitráží s rostlinnými motivy a postavou Ježíše Krista. Nad tímto oknem je ještě jedno menší obdélné půlkruhově uzavřené okno s kamenným ostěním, které je uzavřeno plechovou okenicí.[1]

Střecha byla původně pokryta břidlicí, v současnosti je plechová. Je sedlového typu, nad bočními loděmi je pultová. Dominantou střechy je uprostřed tyčící se sanktusník s osmibokou lucernou a jehlancovou střechou.[1]

Seznam pohřbených

Interiér kaple

V důsledku josefinských reforem bylo zakázáno pohřbívat v kostelech a pohřebištích uvnitř měst. Proto byl v roce 1787 založen severovýchodně od jádra obce hřbitov a v jeho středu byla zřízena původní thunovská hrobka. Její místo dnes zaujímá mramorový kříž z roku 1875.[9] V nové kaplové hrobce bylo pohřbeno celkem 21 příslušníků hraběcí rodiny, včetně ostatků přenesených z původní hřbitovní hrobky. Jako první byla v nové hrobce pochována Terezie z Thun-Hohensteinu v roce 1874.[9] Mezi posledními zde byl pohřben Leopold Thun-Hohenstein, který zemřel v roce 1944. Jeho syn Berchthold Adam Thun-Hohenstein (* 19. dubna 1939 Choltice), který žije v Itálii, se pokusil rodinný majetek v Česku po Sametové revoluci zrestituovat.[10][11] Matka a bratr tohoto restituenta byli v hrobce pohřbeni až po druhé světové válce.

Chronologicky podle data úmrtí

Seznam vychází z náhrobních desek. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[12][13] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeni příslušníci, jejichž ostatky byly přeneseny z původní hrobky uprostřed hřbitova.[14] Červeně jsou zvýrazněni majitelé Choltic. V Cholticích byl pohřben i Jan Josef (1784–1789) a Terezie (1788–1789),[14] předčasně zesnulé děti Jana Nepomuka Josefa z Thun-Hohensteinu. Jejich náhrobní desky se v hrobce nenacházejí, proto jsou v tabulce vyznačeni modře a mají zvláštní číslování. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582–1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách.[15] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
y789. 7. Jan Josef z Thun-Hohensteinu 13. 4. 1784[16] Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu (č. 1) Choltice Zemřel ve věku 4 let a 7 měsíců.
23. 2. 1789 Choltice[16] Marie Tereza z Attemsu (č. 2)
x789. 7. Terezie z Thun-Hohensteinu 1788 Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu (č. 1) Choltice Zemřela ve věku 1 roku a 7 měsíců.
14. 11. 1789 Choltice[17] Marie Tereza z Attemsu (č. 2)
1. 6. Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu 29. 7. 1742 Praha Jan Josef z Thun-Hohensteinu
2. 7. 1711 Praha – 21. 5. 1788 Praha		 15. 10. 1781 Linz:
Marie Tereza z Attemsu (č. 2)		 C. k. skutečný komoří a kapitán v armádě. Majitel fideikomisního panství Choltice (1785–1811), nejstarší bratr František Jan Josef z Thun-Hohensteinu (1734–1800) byl dědicem fideikomisu Klášterec nad Ohří, bratr Václav Josef z Thun-Hohensteinu (1737–1796) získal fideikomis Děčín.
19. 11. 1811 Praha[18][12][pozn. 2] Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu
25. 3. 1715 Bayreuth – 6. 8. 1749 Žehušice
2. (6.) Marie Tereza z Attemsu 17. 1. 1759 Štýrský Hradec (Graz)
15. 10. 1781 Linz:
Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu (č. 1)		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Alžběta, provd. Bogdenová ze Sturmorucku (1783–1867)
  • 2. Jan Josef (1784–179)
  • 3. Jan Nepomuk Josef Felix (1786–1861; č. 4)
  • 4. Tereza (1788–1789)
27. 6. 1840 Praha
3. (7.) Nicolasine Baillet de La Tour, zvaná Clasine 24. 3. 1788 zámek Latour, Belgie Maxmilián Baillet de La Tour
15. 10. 1811 Choltice:[19]
Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (č. 4)		 Dáma Řádu hvězdového kříže. Porodila 4 syny a 3 dcery:
  • 1. Terezie (1812–1874; č. 7)
  • 2. Žofie (1814–1867; č. 5)
  • 3. Theodor Karel (1815–1881; č. 9)
  • 4. Nicolasine (1817–1885; č. 10)
  • 5. Konstantin Ludvík (1821–1876; č. 8)
  • 6. Rudolf (1825–1849)
  • 7. František Josef (1826–1888; č. 11)
2. 10. 1840 Vídeň hraběnka Lamarche
4. 7. Jan Nepomuk Josef Felix z Thun-Hohensteinu 3. 10. 1786 Choltice Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu (č. 1) 15. 10. 1811 Choltice:[19]
Nicolasine Baillet de La Tour (č. 3)		 Pohřben v Cholticích 11. 5. 1861.[20] C. k. skutečný komoří,[21]rytmistr v armádě,[20] profesní rytíř Maltézského řádu,[22] majitel fideikomisního statku (do roku 1848 panství) Choltice (1811–1861).
8. 5. 1861 Praha-Malá Strana (čp. 7)[20] Marie Tereza z Attemsu (č. 2)
5. 8. Žofie z Thun-Hohensteinu 28. 3. 1814 Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (č. 4)
Pohřbena 3. 10. 1867 v Cholticích.[23] Dáma Řádu hvězdového kříže,[23] dáma Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze, dvorní dáma arcivévodkyně Hildegardy.[13][pozn. 3]
1. 10. 1867 Choltice[23] Nicolasine Baillet de La Tour (č. 3)
6. 9. Marie Rudolfina z Thun-Hohensteinu 28. 3. 1856 Vídeň Theodor z Thun-Hohensteinu (č. 9)
Pohřbena 22. 12. 1871 v Cholticích.[24]
19. 12. 1871 Choltice[24] Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova (č. 15)
7. 8. Terezie z Thun-Hohensteinu 16. 8. 1812 Choltice[22] Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (č. 4)
Pohřbena a zaopatřena 14. 12. 1874.[25] Dáma Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech.
12. 12. 1874 Choltice[25] Nicolasine Baillet de La Tour (č. 3)
8. 8. Konstantin z Thun-Hohensteinu 11. 6. 1821 Choltice[21] Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (č. 4)
Pohřben v hrobce 17. 3.1876[26] C. k. komoří a skutečný tajný rada, c. k. generálmajor ve výslužbě, držitel Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací, komtur Řádu německých rytířů.
9. 3. 1876 Neapol[26] Nicolasine Baillet de La Tour (č. 3)
9. 8. Theodor z Thun-Hohensteinu
30. 7. 1815 Choltice[27] Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (č. 4) 8. 10. 1850 Choceň:
Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova (č. 15)		 Pohřben do rodinné hrobky biskupem královéhradeckým 17. 12. 1881.[28][29] C. k. skutečný komoří, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, major ve výslužbě, majitel fideikomisního statku Choltice (1861–1881).
9. 12. 1881 Ouchy, Švýcarsko[28] Nicolasine Baillet de La Tour (č. 3)
10. 8. Nikolasina z Thun-Hohensteinu 3. 2. 1817[13][pozn. 4] Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (č. 4)
Pohřbena v hrobce 17. 10. 1885.[30] Dáma Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech.
13. 10. 1885 Praha[30] Nicolasine Baillet de La Tour (č. 3)
11. 8. František z Thun-Hohensteinu
27. 7. 1826 Choltice[31] Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (č. 4) 16. 6. 1877 Innsbruck:
Augusta-Evženie z Urachu
27. 12. 1842 Stuttgart
– 11. 3. 1916 Schwaz 		Pohřben v hrobce 5. 8. 1888.[32] C. k. skutečný komoří a tajný rada, rytíř Řádu železné koruny I. třídy (válečná dekorace II. třídy) a rakouského Leopoldova řádu (válečná dekorace), držitel Vojenského záslužného kříže (válečná dekorace), rakouské a mexické válečné medaile, velkokříž a komandér vysokých zahraničních řádů, majitel pěšího pluku č. 54. Zúčastnil se výpravy arcivévody Maxmiliána do Mexika a později v rakousko-uherské armádě dosáhl hodnosti c. k. polního zbrojmistra. Manželka se poprvé provdala 4. října 1865 na zámku Lichtenstein za Rudolfa hraběte z Enzenbergu (25. 8. 1835 Innsbruck – 1. 1. 1874 Schwaz) a byla pohřbena ve Schwazu v Tyrolsku.
30. 7. 1888 Schwaz,[32]Tyrolsko Nicolasine Baillet de La Tour (č. 3)
12. 10. Louisa Eleonora z Thun-Hohensteinu 27. 2. 1892 Choltice Jan Nepomuk Rudolf z Thun-Hohensteinu (č. 16)
Pohřbena v hrobce 29. 2. 1892[33] Zemřela po třech hodinách.[33]
27. 2. 1892 Choltice[33] Marie Karolína ze Šternberka (č. 13)
13. (9.) Marie Karolína ze Šternberka 4. 1. 1867 Pohořelice Leopold Mořic ze Šternberka
22. 12. 1811 Pohořelice
– 21. 9. 1899
Rájec nad Svitavou 		22. 6. 1885 Praha:
Jan Nepomuk Rudolf z Thun-Hohensteinu (č. 16)		 Pohřbena v hrobce 3. 3. 1892[33] Dáma Řádu hvězdového kříže. Zemřela ve 25 letech na spálu. Porodila následující děti (čtyři dcery a syna):
  • 1. mrtvě narozená dcera (21. 5. 1886 Choltice)[34]
  • 2. Karolína Marie, zvaná Lilly, provd. Haugwitzová (1887–1967)
  • 3. Leopold (1888–1944; č. 19)
  • 4. Ernestine Marie (1890–1969), dáma Ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze na Novém Městě
  • 5. Louisa Eleonora (1892–1892; č. 12).
29. 2. 1892 Choltice[33] Luisa z Hohenlohe-Bartenstein-Jagtsbergu
21. 8. 1840 Haltenbergstetten
– 16. 1. 1873
Pohořelice
14. 9. Vincenc z Thun-Hohensteinu 11. 3. 1861 Praha[35] Theodor z Thun-Hohensteinu (č. 9)
Pohřben v hrobce 15. 8. 1902.[35] Komtur Řádu německých rytířů, c. k. komoří, rytmistr u 9. pluku hraběte Nádasdyho c. k. husarů,[35] držitel záslužné a jubilejní medaile.
12. 8. 1902 Choltice[35] Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova (č. 15)
15. (8.) Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova 22. 9. 1832 Vídeň[36] Rudolf Kinský z Vchynic a Tetova
30. 3. 1802 Praha – 27. 1. 1836 Linz 		8. 10. 1850 Choceň:
Teodor z Thun-Hohensteinu (č. 9)		 Pohřbena v hrobce 3. 1. 1905.[36] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[36] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Maria Vilemina, provd. von der Vorst-Lombeck und Gudenau (Mirbach-Harff) (1851–1929)
  • 2. Marie Nicolasine, provd. Podstatzká-Lichtenstein (1852–1938)
  • 3. Marie (1854–1916)
  • 4. Maria Rudolfina (1856–1871; č. 6)
  • 5. Jan Nepomuk Rudolf (1857–1921; č. 16)
  • 6. Maria Anna, provd. Clannerová z Engelshofenu (1859–1926)
  • 7. Vincenc Osvald (1861–1902; č. 14)
29. 12. 1904 Praha-Malá Strana (dům čp. 382)[36] Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu
20. 7. 1804 Vídeň – 3. 12. 1871 Heřmanův Městec
16. 9. Jan Nepomuk Rudolf z Thun-Hohensteinu 8. 7. 1857 Choltice[13][pozn. 5] Theodor z Thun-Hohensteinu (č. 9) 22. 6. 1885 Praha:
Marie Karolína ze Šternberka (č. 13)		 Dočasně byl pohřben v Brixenu.[37] C. k. komoří a majitel fideikomisního statku Choltice (1881–1921), proslul výstředním stylem života.
5. 6. 1921 Brixen Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova (č. 15)
17. (10.) Pia Julia Waitz 23. 2. 1891 Brixen[38]
15. 3. 1913 Innsbruck:[38]
Leopold z Thun-Hohensteinu (č. 19)		 Pohřbena v hrobce 21. 10.1930 biskupem královéhradeckým.[38] Pocházela z měšťanské vrstvy, nebyla urozená. Zemřela ve věku 39 let na tuberkulózu. Narodila se jí jediná dcera
  • Eleonore Sophie Marie, provdaná Schmitz (* 1916 Gries bei Bozen).
18. 10. 1930 Choltice[38] Sofia Waitz
18. 11. Petr Vigilius Thun-Hohenstein 10. 9. 1937 Choltice[39] Leopold z Thun-Hohensteinu (č. 19)
Pohřben v hrobce 4. 2. 1938.[39]
2. 2. 1938 Choltice[39] Irene Hirnigel (č. 21)
19. 10. Leopold Thun-Hohenstein 10. 12. 1888 Choltice Jan Nepomuk Rudolf z Thun-Hohensteinu (č. 16) 15. 3. 1913 Innsbruck:[38]
Pia Julia Waitz (č. 17)		 Majitel statku Choltice (1921–1944), on i jeho manželka byli členy NSDAP.[40]
29. 9. 1944 Praha Marie Karolína ze Šternberka (č. 13) 30. 6. 1932 Choltice:
Irene Hirnigel
20. 11. Romedius Leopold Thun-Hohenstein 27. 12. 1934 Choltice[13][pozn. 6] Leopold Thun-Hohenstein (č. 19)
6. 4. 1963 Augsburg Irene Hirnigel (č. 21)
21. (10.) Irene Thun-Hohensteinová, roz. Hirnigel 19. 11. 1904 Bolzano 30. 6. 1932 Choltice:
Leopold Thun-Hohenstein (č. 19)		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie-Christine, provd. Reeves (* 1933)
  • 2. Romedius Leopold (1934–1963; č. 20)
  • 3. Petr Vigilius (1937–1938; č. 18)
  • 4. Berchthold Adam (* 1939)
2. 9. 1976

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní jsou pohřbení v hrobce na hřbitově, modře někde v Cholticích, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo uzavřel sňatek více než jednou. Zeleně je orámován Berchthold Adam Thun-Hohenstein, kterému se podařilo zrestituovat část mobiliáře Choltického zámku. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Thun-Hohensteinů.[12][13]

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 I. Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu
1715–1749
 
 
 Jan Josef František z Thun-Hohensteinu
1711–1788
 
 
 II. Marie Alžběta Kollonitzová z Kollegrádu
1732–1754
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Jan Josef z Thun-Hohensteinu
1734–1800

KLÁŠTEREC
 
 
 Marie Vilemína z Ulfeldu
1744–1800
 
 
 Václav Josef Jan z Thun-Hohensteinu
1737–1796

DĚČÍN
 
 
 Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat
1750–1828
 
 
 1. Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu
1742–1811

CHOLTICE
 
 
 2. Marie Tereza z Attemsu
1759–1840
 
 
 Antonín Josef Adalbert z Thun-Hohensteinu
1754–1840
BENÁTKY
 
 
 Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz
1766–1851
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Alžběta z Thun-Hohensteinu
1783–1867
 
 
 Joseph Bogden ze Sturmorucku
 1827
 
 
 y789. Jan Josef z Thun-Hohensteinu
1784–1789
 
 
 4. Jan Nepomuk Josef Felix z Thun-Hohensteinu
1786–1861
 
 
 3. Nicolasine Baillet de La Tour
1788–1840
 
 
 x789. Terezie z Thun-Hohensteinu
1788–1789
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
7. Terezie z Thun-Hohensteinu
1812–1874
 
 
 5. Žofie z Thun-Hohensteinu
1814–1867
 
 
 9. Theodor z Thun-Hohensteinu
1815–1881
 
 
 15. Marie Karolína Kinská
1832–1904
 
 
 10. Nikolasina z Thun-Hohensteinu
1817–1885
 
 
 8. Konstantin Ludvík z Thun-Hohensteinu
1821–1876
 
 
 Rudolf z Thun-Hohensteinu
1825–1849
 
 
 11. František Josef z Thun-Hohensteinu
1826–1888
 
 
 Augusta Evženie z Urachu
1842–1916
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Vilemína z Thun-Hohensteinu
1851–1929
 
 
 Arnošt von der Vorst-Lombeck und Gudenau (Mirbach-Harff)
1845–1901
 
 
 Marie Nikolasina z Thun-Hohensteinu
1852–1938
 
 
 Leopold Podstatzky-Lichtenstein
1840–1902
 
 
 Marie z Thun-Hohensteinu
1854–1916
 
 
 6. Marie Rudolfina z Thun-Hohensteinu
1856–1871
 
 
 16. Jan Nepomuk Rudolf z Thun-Hohensteinu
1857–1921
 
 
 13. Marie Karolína ze Šternberka
1867–1892
 
 
 14. Vincenc Osvald z Thun-Hohensteinu
1861–1902
 
 
 Marie Anna z Thun-Hohensteinu
1859–1926
 
 
 Artur Clanner z Engelshofenu
1846–1906
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 17. I. Julia Waitz
1891–1930
 
 
 19. Leopold Maria z Thun-Hohensteinu
1888–1944
 
 
 21. II. Irene Hirnigel
1904–1976
 
 
 
 
 
 
 Karolína Marie z Thun-Hohensteinu
1887–1967
 
 
 Karl Heinrich z Haugwitz
1874–1948
 
 
 Ernestine Marie Thun-Hohenstein
1890–1969
 
 
 12. Louisa Eleonora z Thun-Hohensteinu
1892–1892
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Robert Schmitz
* 1913
 
 
 Eleonore Sophie Thun-Hohensteinová
* 1916
 
 
 Marie Christine Thun-Hohensteinová
* 1933
 
 
 Erwin Peter Reeves
* 1925
 
 
 20. Romedius Leopold Thun-Hohenstein
1934–1963
 
 
 18. Petr Vigilius Thun-Hohenstein
1937–1938
 
 
 Berchthold Adam Thun-Hohenstein
* 1939
 
 
 Maurizia Vianello
* 1944
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Ursula Thun-Hohenstein
* 1968
 
 
 Jacopo Thun-Hohenstein
* 1970
 
 
 Elisa Daparetti
 ?–?
 
 
 Nicolas Thun-Hohenstein
* 1985
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Podle uložení rakví

Čelní stěna
okno
oltář 		19. Leopold
hrabě Thun-Hohenstein		 17. Pia
hraběnka Thun-Hohenstein, rozená Waitz
3. Nikolasina
hraběnka Thun-Hohenstein, rozená Baillet de La Tour		 4. Jan
hrabě Thun-Hohenstein		 16. Jan
hrabě Thun-Hohenstein		 13. Marie
hraběnka Thun-Hohenstein, rozená ze Šternberka
2. Marie Tereza
hraběnka Thun-Hohenstein, rozená z Attemsu		 1. Jan
hrabě Thun-Hohenstein		 9. Theodor
hrabě Thun-Hohenstein		 15. Marie Karolína
hraběnka Thun-Hohenstein, rozená Kinská z Vchynic a Tetova
Levá stěna
 
 
  10. Nikolasina
hraběnka Thun-Hohenstein		 5. Žofie
hraběnka Thun-Hohenstein
 
11. František
hrabě Thun-Hohenstein		 8. Konstantin
hrabě Thun-Hohenstein		 7. Tereza
hraběnka Thun-Hohenstein
Pravá stěna
20. Romedius
hrabě Thun-Hohenstein		 21. Irene
hraběnka Thun-Hohenstein, rozená Hirnigel
12. Louisa
hraběnka Thun-Hohenstein		 18. Petr Vigilius
hrabě Thun-Hohenstein
6. Rudolfina
hraběnka Thun-Hohenstein		 14. Vincenc
hrabě Thun-Hohenstein
  • Náhrobky vlevo.
    Náhrobky vlevo.
  • Okenní vitráž a oltář na čelní stěně.
    Okenní vitráž a oltář na čelní stěně.
  • Náhrobky vpravo.
    Náhrobky vpravo.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ovšem s výjimkou let 1719 (1721)[2]–1731. Marie Josefa z Waldsteinu (1688–1735), bezdětná vdova po Romediu Janu Františkovi z Thun-Hohensteinu (1683–1719), Choltice prodala. Novým majitelem se stal nejdříve v letech 1719 (1721)[2]–1722 Václav Antonín Chotek (1674–1754) a po něm Norbert z Trauttmansdorffu.[3]
  2. ↑ Na náhrobní desce je uvedeno, že zemřel v roce 1813.
  3. ↑ Na náhrobní desce není jako dáma ústavu šlechtičen (Stiftsdame) zmíněna.
  4. ↑ Podle náhrobní desky se narodila 3. března.
  5. ↑ Podle náhrobní desky se narodil 7. července.
  6. ↑ Podle náhrobní desky se narodil 28. prosince.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Památkový katalog: Kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Noví majitelé – znovu Thunové [online]. Městys Choltice [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 159. Dále jen Hrady, zámky a tvrze VI.. 
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze VI., s. 158
  5. ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (1) A/J. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 514. 
  6. ↑ Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání VLČEK Pavel. Praha: Academia, 2004. 671 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 586. 
  7. ↑ a b c REJL, Jiří; PEŠTA, Matěj. Drobné kamenné památky Přeloučska. Hřbitovní kaple v Cholticích. Přeloučský rošt. Roč. 2019, čís. 4, s. 24. 
  8. ↑ JELÍNKOVÁ, Dita. Osobní život a rodinné vztahy Leopolda Thun-Hohensteina v letech 1910 až 1930: hledání vlastní životní cesty jako součást procesu individualizace. In: Východočeský sborník historický. Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích, 2013. Dostupné online. Svazek 24. S. 141–168, zde 142–143.
  9. ↑ a b Hřbitovní areál - kulturní památka [online]. Městys Choltice [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Reportéři ČT - Šlechtický majetek za Benešových dekretů [online]. Česká televize, 2009-05-04 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ DOUBRAVA, Petr. Berthold Thun žádá majetek, ale už nejenom po Cholticích [online]. Deník.cz, 2009-03-19 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Thunů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f MAREK, Miroslav. Rodokmen Thunů 8 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2006-03-03 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Thun und Hohenstein (Bohemia) 2 [online]. Royalty Guide [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 279. 
  16. ↑ a b Matrika zemřelých 1786–1795, rok 1789, Choltice, sign. 1757 (poř. č. 3640), pag. 6 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ Matrika zemřelých 1786–1795, rok 1789, Choltice, sign. 1757 (poř. č. 3640), pag. 7 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ KURTANIČ, Josef A. Thun-Hohenstein. Klášterecká větev. Klášterec nad Ohří: Josef A. Kurtanič (vlastním nákladem), 2008. 74 s. ISBN 978-80-254-4262-3. S. 8. 
  19. ↑ a b Matrika narozených 1801–1829, rok 1811, Choltice, pag. 7 [online]. [cit. 2022-02-09]. (německy) 
  20. ↑ a b c Matrika zemřelých 1830–1868, rok 1861, Choltice, pag. 115 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  21. ↑ a b Matrika narozených 1801–1829, rok 1821, Choltice, pag. 89 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  22. ↑ a b Matrika narozených 1801–1829, rok 1812, Choltice, pag. 47 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  23. ↑ a b c Matrika zemřelých 1830–1868, rok 1867, Choltice, pag. 134 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  24. ↑ a b Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1871, Choltice, pag. 8 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  25. ↑ a b Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1874, Choltice, pag. 16 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  26. ↑ a b Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1876, Choltice, pag. 20 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  27. ↑ Matrika narozených 1801–1829, rok 1815, Choltice, pag. 62 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  28. ↑ a b Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1881, Choltice, pag. 38 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  29. ↑ Die Beisetzung. Bohemia. Prosinec 1881, roč. 54, čís. 347, s. 7. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1885, Choltice, pag. 53 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  31. ↑ Matrika narozených 1801–1829, rok 1826, Choltice, pag. 116 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  32. ↑ a b Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1888, Choltice, pag. 65 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  33. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1892, Choltice, pag. 78 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  34. ↑ Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1886, Choltice, pag. 57 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  35. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1902, Choltice, pag. 103 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  36. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1904, Choltice, pag. 111 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  37. ↑ Thun und Hohenstein (Bohemia) 3 [online]. Royalty Guide [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1930, Choltice, pag. 172 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  39. ↑ a b c Matrika zemřelých 1869–1941, rok 1938, Choltice, pag. 187 [online]. [cit. 2022-02-09]. 
  40. ↑ HUKALOVÁ, Kateřina. Esoterické zájmy v životě Leopolda hraběte Thun-Hohensteina (1888-1944). Pardubice, 2011 [cit. 2022-02-11]. 66 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta Filozofická. Vedoucí práce Vladan Hanulík. s. 22. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Zdroj