Romedius

Svatý
Romedius
Jörg Lederer: Romedius s osedlaným medvědem kolem 1520, Diecézní muzeum Trident
Jörg Lederer: Romedius s osedlaným medvědem
kolem 1520, Diecézní muzeum Trident
Poustevník
Narození Životní data nejistá (mezi 6. - 11. stoletím)
Thaur
Úmrtí možná v 7. století
Val di Non
Svátek 15. leden
Místo pohřbení Klášter San Romedio (na údajném místě své poustevny)
Svatořečen Úcta k jeho relikviáři schválena 24. července 1907
Uctíván církvemi římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Významné zasvěcené kostely Klášter San Romedio v údolí Val di Non (s šesti kaplemi)
Atributy Osedlaný medvěd, poutnická hůl, mušle
Patronem proti ohni, krupobití, povodni, horečce, bolestem zubů a nohou, při nebezpečí na moři a zajetí
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Romedius (též Remedius, někdy označován za blahoslaveného; životní data nejistá) je oblíbený tyrolský světec. Podle legendy pocházel ze šlechtického rodu z Thauru u Innsbrucku a svůj majetek měl darovat kostelům v Augšpurku a Tridentu.[1] Poté se vydal na pouť do Říma se svými dvěma průvodci. Na zpáteční cestě jeho koně zardousil medvěd, a protože Romedius nechtěl jít pěšky, osedlal ho. V údolí Val di Non poblíž města Sanzeno žil po zbytek svého života jako poustevník.[2][3][4]

Romediův kult

Klášter San Romedio v údolí Val di Non (Itálie, Autonomní provincie Trento), stojí na údajném místě Romediovy poustevny

Svatý Romedius byl v Tyrolsku ctěn od 12. století. V Nonsbergu a Sulzbergu vzniklo laické Bratrstvo svatého Romedia. Patronátní právo svatyně získali Thunové roku 1514 od papeže Lva X. . Thunové si později dali postavit ve svém choltickém zámku barokní kapli sv. Romedia. Za jejího stavitele je považován Ital Rossi de Lucca, ale je to nejisté. Projektantem byl možná sám hrabě Romedius Konstantin Thun[5]

Ikonografie

Romedius je zobrazován v plášti poutníka, s kloboukem, holí, mošnou, lahví a poutnickou mušlí na oděvu, také může mít v ruce růženec. Na oltářních obrazech tridentské diecéze mívá ještě její znak: skřížené klíče. V epických scénách se objevuje osedlaný medvěd, na kterém někdy Romedius jede.

Reference

  1. ↑ Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. ISBN 80-85527-75-8. S. 22. 
  2. ↑ Životopisy svatých. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 22. 
  3. ↑ Romedius von Tavon. [s.l.]: Ökumenisches Heiligenlexikon Dostupné online. 
  4. ↑ Romedius (blahoslavený). [s.l.]: www.katolik.cz Dostupné online. 
  5. ↑ PREISS, Pavel. Kořeny a letorosty : Výtvarné kultury baroka v Čechách. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 80-85527-75-8. S. 176–204. 

Literatura

  • Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. ISBN 80-85527-75-8. 
  • PREISS, Pavel. Kořeny a letorosty : Výtvarné kultury baroka v Čechách. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 303 s. ISBN 978-80-7106-945-4. 

Externí odkazy

Zdroj