Pavel Preiss

prof. PhDr. Pavel Preiss, DrSc.
Prof. Preiss (2022)
Prof. Preiss (2022)
Narození 21. května 1926
Praha
Úmrtí 17. prosince 2023 (ve věku 97 let)
Praha
Povolání pedagog, učitel, historik umění, publicista a vysokoškolský učitel
Témata dějiny umění
Rodiče Dimitrij Preiss
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Preiss (21. května 1926 Praha-Vinohrady – 17. prosince 2023 Praha[1][2][3]) byl český historik umění a vysokoškolský pedagog. Zabýval se především uměním z období renesance, manýrismu a baroka.

Život

Narodil se 21. května 1926 v Praze na Vinohradech v rodině právníka a státního úředníka na Ministerstvu průmyslu, obchodu a živnosti Dimitrije Preisse (* 24. 12. 1889, křestní jméno je též uváděno jako Dmitrij).[4][5] Jeho babičkou byla spisovatelka Gabriela Preissová.[5] V letech 1938–1945 absolvoval Druhé státní Československé reálné gymnázium na Vinohradech. Na konci druhé světové války byl totálně nasazen. Po válce v roce 1945 začal studovat dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK. Roku 1950 byl odveden k nově založenému útvaru PTP. Tomuto útvaru zůstal nedobrovolně věrný po celou dobu jeho existence, až do roku 1954. Po návratu z vojny nastoupil do Státní památkové správy, kde se dva roky v Národní kulturní komisi zabýval katalogizací sbírkových předmětů na českých zámcích. V roce 1956 přijal zaměstnání v oddělení historické archeologie Národního muzea. Inventarizace sbírek ho nebavila a nebyl spokojen s administrativním charakterem práce ani s politickými poměry. Badatelsky se nejdříve zabýval činností Jana Quirina Jahna. Podařilo se mu při práci v muzeu absolvovat externí vědeckou aspiranturu a získal titul kandidáta věd bez nutnosti vstupovat do KSČ. Začátkem 60. let se mu naskytla příležitost pracovat ve sbírce starého umění Národní galerie, kde se stal kurátorem sbírek malířství renesance a baroka a časem se dostal i k pořádání zahraničních výstav. Tou dobou také odolal nabídkám spolupráce s StB. Roku 1969 byl jmenován docentem dějin umění na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Krátce na této fakultě také přednášel, ale v období normalizace byl brzy nucen odejít. Věnoval se intenzivně badatelské práci, vícekrát se vracel k okruhu výtvarníků činných pro české i slezské kláštery benediktinů, cisterciáků a premonstrátů a k umělcům kolem Františka Antonína Šporka v Kuksu. Společné zájmy a dlouholeté přátelství ho pojilo s historikem architektury Mojmírem Horynou.

Roku 1992 byl jmenován profesorem a v letech 1993–1994 se mu dostalo cti být hostujícím profesorem na katedře dějin umění Vídeňské univerzity. Po návratu do Prahy opět přednášel na Karlově univerzitě. V roce 2013 své vědecké dílo uzavřel vydáním rozsáhlé monografie o díle malíře Václava Vavřince Reinera a jeho době. Stručnou osnovu svých pamětí vložil do knížky s názvem Na co si ještě vzpomenu. V posledních letech mu v dalším studiu a práci bránila oční choroba, proto svůj badatelský archiv písemností, dokumentace a fotografií předal do Archivu Národní galerie.

Publikace

  • Panorama manýrismu: Kapitoly o umění a kultuře 16. století, Praha, Panorama 1974.
  • Boje s dvouhlavou saní. Praha, Vyšehrad 1981
  • Pražské paláce, 396 s., Odeon, 1973. (spoluautoři Emanuel Poche a Zdenko Feyfar)
  • Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. (spoluautorka Milada Vilímková). Vyšehrad, Praha 1989
  • Italští umělci v Praze. Renesance. Manýrismus. Baroko. Praha, 548 s., Panorama 1986.
  • František Julius Lux. Západočeský rokokový malíř, 215 s., Scriptorium, Praha 2000.
  • Václav Vavřinec Reiner, 103 s., Národní galerie v Praze, 2001.
  • František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, 2. doplněné rozšířené vydání, Paseka, 2002.
  • Pod Minerviným štítem, 453 s., Triáda, 2007.
  • Česká barokní kresba, Národní galerie v Praze, 203 s., 2007.
  • Kořeny a letorosty. Výtvarné kultury Baroka v Čechách, 303 s., Lidové noviny, 2008.
  • Na co si ještě vzpomenu, 146 s., FF UK, Praha 2012
  • Václav Vavřinec Reiner: dílo, život a doba malíře českého baroka. Vyd. 1. Praha : Academia a Národní galerie v Praze, 2013. 2 svazky, 598 stran, ISBN 978-80-200-2180-9
  • Bibliografie Pavla Preisse v databázi Historického ústavu Akademie věd ČR

Odkazy

Reference

  1. ↑ Parte – prof. PhDr. Pavel Preiss, DrSc.. www.facebook.com [online]. Uměleckohistorická společnost [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ S velkou lítostí jsme se dozvěděli, že dnes v noci v tichosti odešel prof. PhDr. Pavel Preiss, DrSc. (1926–2023). www.facebook.com [online]. Uměleckohistorická společnost [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Za profesorem Pavlem Preissem… [online]. Ústav pro dějiny umění FF UK [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Pražská pobytová přihláška otce
  5. ↑ a b profesor Pavel Preiss (* 1926 †︎ 2023) [online]. Paměť národa [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 626. 
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1005–, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

Zdroj