Žirovnice (zámek)

Žirovnice
pohled na zámek od západu
pohled na zámek od západu
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba okolo roku 1250
Přestavba po roce 1550 (renesanční zámek), 18. století (barokní)
Stavebník neznámý
Další majitelé páni z Hradce, Vencelíkové z Vrchovišť, Šternberkové
Současný majitel město Žirovnice
Poloha
Adresa Branka 1, Žirovnice, ČeskoČesko Česko
Ulice Branka
Souřadnice 49°15′5,62″ s. š., 15°11′1,3″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 47113/3-3374 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Žirovnice, původně raně gotický hrad, se rozkládá i s městem Žirovnice na skalním ostrohu mezi říčkou Žirovničkou a Počáteckým potokem v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Zámecký špýchar

Hrad byl založen někdy kolem druhé poloviny 13. století, pravděpodobně pány z Hradce, v roce 1343 držel Žirovnici (též Kardašovu Řečici a ves Strannou) Oldřich III. z Hradce, po něm přešel hrad s městečkem na jeho syna Oldřicha IV. z Hradce. Někdy před rokem 1371 získali hrad páni z Ústí.[2]

V roce 1393 hrad koupil Jan Kamarét z Lukavce, který začal užívat predikát ze Žirovnice. Potomkem Jana Kamaréta byl Diviš Kamarét. Vdova po něm Ofka z Vojslavic hrad a panství prodala, jménem svých nezletilých synů Prokopa, Jana a Zbyňka, Václavu Vencelíku z Vrchovišť.[3][4] Za jeho držení proběhly nejrozsáhlejší stavební úpravy. Mimo jiného nechal hrad vyzdobit rozsáhlými freskami, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Dalším majitelem se stal roku 1544 Albrecht z Gutštejna, který v úpravách hradu pokračoval.

V roce 1564 koupil žirovnické panství Jáchym z Hradce. K panství patřily vsi Zdešov, Jakubín, Cholunná, Krumvald, Stranná, Vlčetín, Žďárek a tvrz Štítné a později i Počátky. Na zámku se nacházela kuchyně, pivnice, obročnice, hospodářské prostory, kancelář a místnosti pro ubytování stálých zaměstnanců. Vedle toho se zde mohl ubytovat také pán se svým dvorem a rodinou.[5] Správu panství převzala Jáchymova manželka Anna z Rožmberka, která někdy na Žirovnici i bydlela. Za posledních pánů z Hradce prošel zámek renesančními úpravami. Po smrti Jáchyma Oldřicha přešlo dědictví na jeho sestru Lucii Otýlii, manželku Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka.[6]

Po bitvě u Jankova obsadil Žirovnici švédský generál Lennart Torstenson. Při dobývání císařským vojskem roku 1646 byl hrad silně poničen. V roce 1693 žirovnické panství zdědili Šternberkové, kteří provedli první barokní rekonstrukce. Další generace Šternberků již na zámku nežily, nacházely se v něm kanceláře správy panství a nájemní byty. Zámek byl v roce 1910 prodán městu. Tehdy se již nenacházel v dobrém stavu.

V roce 1964 zámek vyhořel a jeho obnova byla zahájena v roce 1974. Rozsáhlé rekonstrukce pro účely muzea probíhaly až do 90. let 20. století. Návštěvníci zámku mohou vidět soubor nástěnných gotických maleb a expozici „Květiny na šlechtickém sídle“. Dále mohou navštívit výstavu vesnických tradic a řemesel v zámeckém špýcharu nebo expozici žirovnického knoflíkářství a perleťářství, pivovarnictví a šicích strojů v zámeckém pivovaru.[7]

Nástěnné malby

Na zámku se dochovaly nástěnné malby z 15. století, zpracované formou al secco. Jejich autorství je přisuzováno mistru nástěnné žirovnické malby, který měl podobné fresky vytvořit i na hradě Švihově či na zámku v Jindřichově Hradci. Jejich postupné odkrývání započalo již kolem roku 1900. Nejlépe dochované malby se nachází v kapli (náboženské motivy) a v tzv. Zelené světnici (mytologické náměty, bajky), fragmenty fresek s novozákonními příběhy z Kristova života se dochovaly též v Rytířském sále.[8]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-04]. Identifikátor záznamu 159663 : Hrad – zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Václav Ledvinka: Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách: finanční hospodaření pánů z Hradce 1560-1596, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1985 , s. 39.
  3. ↑ Zámek Žirovnice [online]. Hrady.cz [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 13. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice, s. 140-143.
  6. ↑ Páni z Hradce – 2. část. Kronika pochodu Krajem pětilisté růže [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-09. 
  7. ↑ Historie zámku [online]. Město Žirovnice [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ SEVEROVÁ, Markéta. Fresková výmalba zámku v Žirovnici. České Budějovice, 2013 [cit. 2019-12-27]. 83 s. Bakalářská práce. Jihočeské univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 14–18. Dostupné online.

Literatura

  • KRÁSA, Josef. Nástěnné malby žírovnické Zelené světnice. Příspěvek ke studiu pozdně gotické profánní malby. Umění. 1964, roč. 12, čís. 3, s. 282–300. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj