Pohořelice (zámek)

Zámek, Pohořelice, Pod Zámkem č.p. 39
Poloha
Adresa Pohořelice, Pod Zámkem č.p. 39, Pohořelice, ČeskoČesko Česko
Ulice Pod Zámkem
Souřadnice 49°10′32,93″ s. š., 17°32′12,42″ v. d.
Další informace
Kód památky 106682 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Pohořelice s parkem, kaplí a křížem)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Pohořelice se nachází v obci Pohořelice, v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Trojkřídlá patrová budova byla v letech 1958 až 1987 kulturní památkou, a znovu je památkově chráněna od roku 2020 i s okolním areálem (zámek s parkem, kaplí Panny Marie a křížem s korpusem Krista).[1]

Historie

Na místě původní tvrze asi z 16. století, která v průběhu 17. století chátrala a byla využívána jen hospodářsky jako sýpka, nechal tehdejší majitel panství František Forgatsch z Gimeše v letech 1689 až 1699 vystavět barokní zámek. Následně panství prodal Františkovi Karlovi z Lichtenstein-Castelcornu, který vlastnil sousední Malenovice. Dalším majitelem byl jeho syn, olomoucký biskup Jakub Arnošt. V roce 1739 za biskupa Jakuba Arnošta vznikl u zámku anglický park a v sousedství zámku barokní kostel sv. Jana Nepomuckého. V roce 1804 zámek s panstvím Pohořelice a Malenovice koupil hrabě Leopold Šternberk (1776–1858) a Šternberkům náležel až do konfiskace v roce 1950. Za nich došlo také k propojení zámku s kostelem patrovou chodbou. V 19. století byla provedena i klasicizující úprava fasády a na jižním průčelí byl vybudován litinový přístřešek s terasou.[2]

Po zestátnění byl zámek využíván různými organizacemi: několik let v něm sídlila krajská politická škola, pak se v budově školili požárníci, několik místnosti získalo JZD Pohořelice, největší prostor zabíral sklad zdravotnického zásobování. V 60. a 70. letech byl sice opravován, ale postupně chátral. Po roce 2001 se majitelem stala obec Pohořelice a zámek byl v letech 1997–2010 rekonstruován a upraven na domov seniorů (Domov pokojného stáří).[3][4]

Popis

Zámek je trojkřídlá jednopatrová stavba s nepravidelným půdorysem přibližně ve tvaru písmene U. Hlavní jižní křídlo má valbovou střechu s novodobými střešními vikýři. Jeho devitiosé průčelí je členěno dvojitou římsou mezi přízemím a 1. patrem, v západní části průčelí je zastřešená terasa, s litinovými sloupky a litinovým zábradlím. Terasa je obrácená do rozsáhlého zámeckého parku, ve kterém je i jírovcová alej vedoucí ke kapli Panny Marie.

Z jižního křídla vybíhají dvě kratší křídla propojená krytou pavlačí, západní křídlo je na severní straně zakončeno trojosým podloubím a vybíhá z něj krytá zastřešená chodba propojující první patro zámku s oratoří sousedícího kostela.

Původní barokní dispozice, i když s úpravami z 19. století, je patrná zejména v interiérech zámku.[1]

V severozápadním cípu parku je pískovcový kříž s korpusem Krista z roku 1873, který nechal postavit Leopold ze Šternberka na památku své manželky Luisy.

Galerie

  • Kostel svatého Jana Nepomuckého a jižní průčelí zámku
    Kostel svatého Jana Nepomuckého a jižní průčelí zámku
  • Podloubí na severní straně západního křídla
    Podloubí na severní straně západního křídla
  • Spojovací chodba
    Spojovací chodba

Reference

  1. ↑ a b zámek - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zámek Pohořelice. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pohořelice – Zámek a okolí - Má vlast cestami proměn. www.cestamipromen.cz [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zámek v Pohořelicích na Zlínsku ani pro všech proměnách neztratil nic na své kráse. Zlín [online]. 2021-02-16 [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-7277-036-5. 
  • KOCHTA, Ladislav; POKLUDA, Zdeněk. Pohořelice: z pamětí a letopisů obce. Zámek Pohořelice. 1. vyd. Pohořelice: Obec Pohořelice, 2005. 120 s. ISBN 80-239-5347-8. Vydáno k 750. výročí obce. 

Externí odkazy

Zdroj