Leopold I. ze Šternberka

Leopold I. hrabě ze Sternbergu
6. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky
Ve funkci:
5. nebo 8. dubna 1830 – 18. února 1858
Předchůdce František Josef ze Šternberka a Manderscheidu
Nástupce Jaroslav ze Šternberka
C. k. komorník
Ve funkci:
1791 – 18. února 1858
Panovník Leopold II., František II./I., Ferdinand I., František Josef I.
Narození 24. září 1770
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 18. února 1858 (ve věku 87 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Zaniklá kaple svaté Rosálie
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť (1799) Marie Karolína z Walseggu (1781–1857)
Rodiče František Adam ze Šternberka (1711–1789) a Marie Anna z Wilczeku (1736–1807)
Děti Zdeněk ze Šternberka
Karolina ze Šternberka
Leopold Mořic ze Šternberka
Jaroslav ze Šternberka
Příbuzní Filip ze Šternberka[1] a Kunigunda ze Sternbergu[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Leopold I. ze Šternberka, recte Josef Leopold hrabě ze Sternbergu (24. září 1770 Praha – 18. února 1858 Vídeň[3][4]) byl český šlechtic z Leopoldovy linie hraběcího rodu Sternbergů (Šternberků). Postupně zdědil a koupil rozsáhlá panství v Čechách a na Moravě, takže se stal jedním z nejbohatších šlechticů v zemi.

Život

Narodil se jako syn Františka Adama ze Šternberka (1711–1789) a jeho třetí manželky Marie Anny z Wilczeku (1736–1807). Měl staršího nevlastního bratra Adama (1751–1811), který zůstal svobodný a tudíž bez přímých dědiců.

Leopold I. získal titul c. k. komořího (1791) a svatováclavského rytíře (Equus Sancti Wenceslai, 1792).[3][5]

Zemřel ve věku 88 let na ochrnutí plic a 23. února 1858 byl pohřben po boku své manželky v kaplové hrobce sv. Rozálie v Malenovicích,[3][4] kterou nechal úpravou barokní kaple v roce 1835 zbudovat.[6][7]

Majetek

Po otci zdědil v roce 1789 panství Žirovnice v jižních Čechách, do roku 1811 ho vlastnil společně s bratrem Adamem.

Zámek Pohořelice

V roce 1804 koupil od Antonie hraběnky ze Salm-Neuburgu, provdané hraběnky Czerninové z Chudenic (1776–1840) za 660 000 zlatých panství Malenovice s hradem a statek Pohořelice se zámkem na Moravě.[8][5][3][9] Zámek Pohořelice se stal jeho oblíbeným letním sídlem. Zámek upravil, nechal ho vyzdobit malbami, dal postavit jízdárnu, skleník a kolem zámku založil anglický park.[9] Na hradě v Malenovicích sídlila hospodářská správa panství. V Malenovicíh byla také nákladem Leopolda I. postavena škola (1832) a kostel sv. Mikuláše (1845).[7]

Po smrti posledního mužského příslušníka Damiánovy linie Františka Josefa ze Šternberka a Manderscheidu (1763–1830) zdědil majorát Zásmuky a Častolovice v Čechách.[pozn. 1]

Byl také lenním pánem měst, respektive obcí a jejich okolí Lieborose, Reicherskreuz, Sarkow a Leskow v Lužici.[3][9] Ty mu odkázal jeho bratranec, spoluzakladatel Národního muzea Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838).[9]

Rodina

Ve Vídni se 14. května 1799 oženil se s Marií Karolínou z Walseggu (19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město – 2. 6. 1857 Vídeň), dcerou Františka Josefa Antonína z Walseggu a jeho manželky Marie Karolíny z Lamberg-Sprinzensteinu. Manželka byla dámou Řádu hvězdového kříže (1803).[5]

Narodily se jim následující děti:[10]

  • 1. Marianna (31. 5. 1800 – 19. 9. 1813)
  • 2. Nina (asi */† 1801)
  • 3. Rosina (4. 5. 1802 – 15. 10. 1870 Slabce)
    • ⚭ (29. 4. 1828) Jiří Leopold princ ze Salm-Salmu (*12.4.1793, +20.11.1836)
  • 4. Karolína (9. 7. 1804 Pohořelice[11] – 31. 12. 1881 Vídeň)
    • 1. ⚭ (8. 4. 1823 Vídeň) Eduard Karel hrabě z Lambergu (18. 7. 1800 – 30. 11. 1825)
    • 2. ⚭ (13. 10. 1851 Mauer bei Wien) Karel August Leopold Bigot de Saint-Quentin (12. 6. 1805 Neuburg an der Donau – 8. 9. 1884 Kvasice)
  • 5. Adolf Vratislav (29. 11. 1805 Pohořelice[12]–1806)
  • 6. Adolf Josef (25. 5. 1807 – 22. 2. 1827 Brno)
  • 7. Jaroslav (11. 2. 1809 Zásmuky – 18. 7. 1874 Praha; pohřben v kapli Narození Panny Marie v Zásmukách), majitel majorátu
    • ⚭ (28. 4. 1835 Budapešť) Eleonora svobodná paní Orczy de Orczi (16. 5. 1811 – 20. 12. 1865 Padova)
  • 8. Leopold II. (22. 12. 1811 Pohořelice – 21. 9. 1899 Rájec nad Svitavou; pohřben ve Šternberské hrobce v Malenovicích), další majitel majorátu, zakladatel linie Častolovice
    • ⚭ (4. 8. 1863 Vídeň) Aloisie, resp. Luise princezna z Hohenlohe-Bartenstein-Jagtsbergu (21. 8. 1840 – 16. 1. 1873)
  • 9. Zdeněk (8. 6. 1813 Pohořelice – 9. 3. 1900 Vídeň; pohřben ve Šternberské hrobce ve Stupně), dědic panství Radnice, zakladatel linie Český Šternberk a Jemniště
    • ⚭ (17. 7. 1845 Vídeň) Marie Žofie hraběnka ze Stadion-Thannhausenu (3. 2. 1819 Vídeň – 2. 2. 1873 Vídeň)
  • 10. Alois (19. 5. 1815 – 7. 5. 1835)

Od roku 1830 byl vychovatelem Leopoldových dětí zakladatel české archeologie Jan Erazim Vocel (1802–1871).[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ František Josef ze Šternberka a Manderscheidu (1763–1830) měl mladšího bratra Jana Viléma (1765–1847), který byl ovšem duchovním. Damiánova linie tedy fakticky vymřela až v roce 1847 po meči a Marií Leopoldinou, provdanou Silva-Tarouca v roce 1870 po přeslici.

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2021-01-19].
  2. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1784–1888, rok 1858, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4145, fol. 269 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1855–1868, rok 1858, Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 03-45, fol. 85 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 340. 
  6. ↑ Malenovice - kaple sv. Rosalie [online]. Zničné kostely [cit. 2025-06-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b POKLUDA, Zdeněk. Hrad Malenovice. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2014. ISBN 978-80-87130-30-8. S. 23. Dále jen Hrad Malenovice. 
  8. ↑ HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. S. 150. 
  9. ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. (Universum). ISBN 978-80-242-4065-7. S. 84. 
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2025-06-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Matrika narozených 1784–1850, rok 1804, Pohořelice, číslo knihy 4512, pag. 32 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ Matrika narozených 1784–1850, rok 1805, Pohořelice, číslo knihy 4512, pag. 34 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. (Universum). ISBN 978-80-242-4065-7. 

Externí odkazy

Zdroj