Jaroslav Sternberg

Jaroslav Sternberg
Majitel statku Malenovice a Pohořelice
Ve funkci:
11. dubna 1937 – 1942
Předchůdce Leopold III. Sternberg
Nástupce nacistická vnucená správa
Narození 11. dubna 1900
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. února 1943 (ve věku 42 let)
Zlín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Zaniklá kaple svaté Rosálie
Národnost česká[1]
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (do roku 1918 a opět od roku 1939)
Choť (1939) Marie, roz. Grošová (1903–1972)
Rodiče Leopold III. Sternberg (1865–1937) a Franziska Henriette, roz. Larischová z Mönnichu (1873–1933)
Příbuzní Leopold Stanislav ze Sternbergu (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Sternberg (11. dubna 1900 Vídeň – 4. února 1943 Zlín[2]) byl český šlechtic a poslední soukromý meziválečný majitel zámku Pohořelice.

Osudy

Narodil se jako druhý syn Leopolda III. ze Sternbergu (1865–1937) a jeho manželky Franzisky Henrietty Larischové z Mönnichu (1873–1933). Jeho starší bratr Leopold IV. (1896–1957) zdědil bývalý fideikomis Častolovice a Zásmuky. Mladší bratr František Filip (1901–1969) žil v Jihoafrické republice a v roce 1957 se stal hlavou rodu. Nejmladší bratr Adam (1903–1958) vlastnil do roku 1945 zámek Stružná (Kysibl) v západních Čechách.

Jaroslav se v dětství vážně zranil, poté se z bolestivého úrazu dlouho léčil.[1]

Zámek Pohořelice

Po smrti otce zdědil velkostatek Malenovice s hradem a Pohořelice se zámkem. Malenovický velkostatek měl výměru 2164 hektarů.[3][pozn. 1] V době nacistické okupace se odmítl přihlásit k německé národnosti, proto byla na jeho statek v roce 1942 uvalena vnucená správa.[1][3] Směl však dále bydlet na zámku v Pohořelicích.[5]

Zemřel ve věku 42 let na cirhózu jater a jaterní kóma.[2] Pohřben byl 7. února 1943 v rodinné hrobce v Malenovicích.[2] Na epitafu byl nápis Zde odpočívá v Pánu Jaroslav hrabě ze Šternbergu, majitel panství a velkostatku malenovického a pohořelického, vojín-důstojnický čekatel čsl. armády.[1] Hrobní kaple byla ovšem v roce 1987 stržena a ostatky byly převezeny do šlechtické hrobky na hřbitově v blízkých Napajedlích. V 90. letech tam byly přesunuty i ostatky manželky Marie.[6]

Rodina

V Bystřici pod Hostýnem se 17. srpna 1939 oženil s Marií Grošovou (24. 7. 1903 (Praha-)Vinohrady – 1. 8. 1972 Karlovy Vary), dcerou právníka Jindřicha Groše a Marianny, rozené Kotrbové.[7] Pro ni to byl už druhý sňatek, poprvé se provdala za Arnošta Pollacka.[1] Manželství zůstalo bezdětné. Po druhé světové válce v komplikovaném dědickém řízení Marie zdědila zámek Pohořelice a čtvrtinu malenovického velkostatku (482 hektarů). Po Únoru 1948 jí byl majetek umenšován.[5] Nakonec ji v roce 1950 komunisti připravili i o zámek v Pohořelicích.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Panství Malenovice s hradem a statek Pohořelice se zámkem koupil Leopold I. hrabě ze Šternberka (1770–1858) v roce 1804 od Antonie hraběnky ze Salm-Neuburgu, provdané hraběnky Czerninové z Chudenic (1776–1840).[4]

Reference

  1. ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. (Universum). ISBN 978-80-242-4065-7. S. 103. Dále jen Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. 
  2. ↑ a b c Matrika zemřelých 1889–1949, rok 1943, Zlín-Malenovice, číslo knihy 4146, fol. 414 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b POKLUDA, Zdeněk. Hrad Malenovice. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2014. ISBN 978-80-87130-30-8. S. 25. Dále jen Hrad Malenovice. 
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. S. 150. 
  5. ↑ a b Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 189
  6. ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 104
  7. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 342 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 339–342. 
  8. ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 190

Externí odkazy

Zdroj