Šternberská hrobka (Stupno)

Šternberská hrobka ve Stupně
Základní informace
Sloh Empír
Výstavba 1808 nebo 1827
Poloha
Adresa Stupno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°49′22,73″ s. š., 13°34′20,64″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45574/4-2433 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šternberská hrobka, také Šternberská hrobní kaple[1] je pohřební kaple šlechtického rodu Šternberků (Sternbergů) na hřbitově ve Stupně (součást obce Břasy) v okrese Rokycany. Byla postavena v empírovém stylu v roce 1808[2][3] nebo 1827.[1][4] V hrobce bylo pohřbeno několik příslušníků rodu, z nichž vyniká přírodovědec Kašpar Maria hrabě ze Šternberka. Stavba je památkově chráněna.[2]

Historie a architektura

Šternberkové vlastnili radnické panství od roku 1758, kdy ho v dražbě koupil císařský a královský tajný rada a dlouholetý podkomoří Českého království Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798).[5]

Volně stojící zděnou pohřební kapli v jihozápadní části vesnice nechal vystavět v čistém empírovém stylu v roce 1808[2][3] nebo 1827[1][4]Kašpar Maria ze Šternberka. Postavena byla na mírně vyvýšené terase tak, aby na ni bylo vidět ze schodiště březinského zámku. Výhled však v průběhu času zakryla vegetace. Součástí hřbitova se stala mnohem později.

Stavba má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem na západní straně.[1][2] K hlavnímu vstupu vede široké kamenné schodiště, na které navazuje chodník dlážděný žulovými deskami. Hlavní průčelí s představenou čtveřicí iónských sloupů, které podpírají kladí s trojúhelným štítem (tympanon), je směrem k východu.[1][4] Římsa kladí navazuje na korunní římsu bočních stěn a ramena tympanonu provází obdobná římsa. Ve vrcholu tympanonu je osazen železný křížek na kamenném podstavci. Čtyři válcové sloupy s entazí (vydutím), které nesou obdélný široký portikus, stojí na nízkých čtvercových plintech, mají oblounové patky a iónské hlavice doplněné vejcovcem.[2] Vstupní obdélný portál je kamenný, má rovný záklenek, na čelní straně je profilovaný jemnými ústupky a vnější lištou. Dvoukřídlé plechové dveře jsou rozčleněny plechovými pásky a rozetkami. Nad vstupem je předsazené obdélné pole, uprostřed kterého je kovový šternberský erb.[2] Uprostřed jeho pole je jako obecná figura osmicípá hvězda, trojhranný (gotický) štít je opatřen klenotem (hvězda), přilbou s korunkou a přikryvadly. Podlaha portiku je vytvořena ze žulových desek, nahoře jsou tři zrcadlové klenbičky oddělené pasy. Nízká střecha, kterou pokrývá měděný plech, je sedlová s kuželovým pláštěm nad závěrem.[2] Objekt je opatřen omítanými fasádami, které jsou členěny nízkým předsazeným soklem a výrazně vyloženou profilovanou korunní římsou se zubořezem.[2] Žlutá barva fasády koresponduje s barvou šternberské hvězdy. V horní polovině severní a jižní stěny je kruhový okenní otvor rámovaný profilovanou šambránou. Okna mají dřevěné výplně, jsou dělené paprskovitě a chrání je mříž. Stejný otvor se nachází také v ose závěru, kde ústí 3 větrací okénka z hrobky s mříží.[2]

V přízemí (horní prostor) je kaple, která má kruhový půdorys, vede do ní chodbička, která je zaklenuta plackou. Uvnitř je umístěna klasicistní tumba se šternberským erbem a krucifixem.[1]

V suterénu (dolní prostor) se nachází hrobka, která má valenou klenbu s lunetami. Po obvodě jsou hrobové šachty.[1]


Seznam pohřbených

Do krypty byly uloženy ostatky sedmi příslušníků Leopoldovy větve rodu Šternberků.[6] Jako první tu byla v roce 1830 pohřbena hraběnka Aloisie.[7] Po více než stoleté pauze byly zdejší pohřby obnoveny uložením ostatků Zdeňka Sternbega a jeho manželky Alžběty v roce 2021.

Nejslavnější byl však Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761–1838), obrozenec, botanik, geolog, paleontolog, jeden ze zakladatelů paleobotaniky, spoluzakladatel Národního muzea v Praze, kterému věnoval své rozsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Od roku 1808 bydlel na nedalekém zámku Březina, který zdědil po svém bratrovi Jáchymovi. V jeho okolí založil rozměrnou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. K panství patřilo také devatenáct dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Sternbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 17. Aloisie ze Šternberka 3. 3. 1762 Praha František Adam ze Šternberka
20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice 		Od roku 1783 dáma ústavu šlechtičen U Andělů v Praze.
4. 9. 1830 Praha Marie Kristýna z Dietrichsteinu
26. 8. 1726 – 6. 10. 1766
2. 17. Kašpar Maria ze Šternberka 6. 1. 1761 Praha Jan Nepomuk I. ze Šternberka
11. 7. 1713 – 22. 8. 1798 Praha		 Kanovník řezenské kapituly (1783–1806), tajný rada (1824), komtur (1832) a velkokříž (1836) Leopoldova řádu, prezident Společnosti muzea (1822), předseda sjezdu lékařů a přírodovědců v Praze (1837), majitel panství Radnice.
20. 12. 1838 Březina Anna Josefa Krakowská z Kolowrat
28. 12. 1726 Praha – 10. 8. 1790
3. (18.) Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu 3. 2. 1819 Vídeň Jan Filip ze Stadion-Thannhausenu
1780–1839		 17. 4. 1845 Vídeň:
Zdeněk ze Šternberka (č. 4)		 Matka Aloise ze Šternberka (č. 5) a Filipa ze Šternberka (1852–1924, pohřben v kapli Nanebevzetí Panny Marie v Jemništi). Dáma řádu Hvězdového kříže (1846), palácová dáma.
2. 2. 1873 Vídeň Kunhuta z Kesselstadtu
1795–1872
4. 18. Zdeněk ze Šternberka 8. 6. 1813 Pohořelice Josef Leopold ze Šternberka
24. 9. 1770/1776 Praha[9] – 18. 2. 1858 Vídeň		 17. 4. 1845 Vídeň:
Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3)		 Otec Aloise ze Šternberka (č. 5) a Filipa ze Šternberka (1852–1924). C. k. komoří (1837), čestný rytíř Maltézského řádu, majitel panství Radnice (od 1838) a statků Březina (od 1838), Český Šternberk (od 1841) a Jemniště (od 1868).
9. 3. 1900 Vídeň Marie Karolína z Walseggu
19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město – 2. 6. 1857 Vídeň
5. 19. Alois ze Šternberka 13. 9. 1850 Zdeněk ze Šternberka (č. 4) Pohřben 3. 6. 1907 v rodinné hrobce ve Stupně.[10] C. k. komoří (1880), majitel velkostatku Radnice a Český Šternberk.
30.[10] nebo 31. 5. 1907 Jemniště[9][11] Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3)
6. 21. Zdeněk Sternberg 15. 8. 1923 Praha Jiří Douglas Sternberg
10. 12. 1888 Praha – 27. 7. 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko 		10. 5. 1955 Praha-Malá Strana:
Alžběta Hrubá-Gelenj (č. 7)		 2021[12] Restituent rodového majetku – Březina, Český Šternberk (1992), čestný a devoční rytíř Suverénního řádu Maltézských rytířů (velkokříž), držitel medaile Za zásluhy II. stupně (2005)
19. 1. 2021 Český Šternberk Kunhuta Mensdorff-Pouilly
11. 1. 1899 Smíchov, dnes Praha-Smíchov – 19. 11. 1989 Dírná
7. (21.) Alžběta Sternbergová, roz. Hrubá-Gelenj 28. 2. 1929 Červené Pečky Josef Hrubý z Gelenj
22. 4. 1866 Červené Pečky – 14. 1. 1943 Červené Pečky		 10. 5. 1955 Praha-Malá Strana:
Zdeněk Sternberg (č. 6)		 2021[13] Dáma řádu Hvězdového kříže[14]
6. 2. 2021 Český Šternberk Karola Bukuwková z Bukuwky
3. 6. 1889 Horth – 2. 10. 1952 Praha

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí pohřbení v kapli podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý ze Šternberků oženil více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Šternberků.

 
 
 
 
 
 
 
 
 František Leopold
ze Šternberka
† 1745
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna Johana
ze Schwarzenbergu
1688–1757
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
II. Marie Kristýna
z Dietrichsteinu
1726–1766
 
 
 
 
 
 
 František Adam
ze Šternberka
1711–1789
 
 
 
 
 
 
 III. Marie Anna
Wilczeková
1736–1807
 
 
 Jan Nepomuk I.
ze Šternberka
1713–1798
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna Josefa
Krakowská z Kolowrat
1726–1790
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 1. Aloisie
ze Šternberka
1762–1830
 
 
 
 
 
 
 Josef Leopold (Leopold I.)
ze Šternberka
† 1858
 
 
 
 
 
 
 Marie Karolína
z Walseggu
1781–1857
 
 
 2. Kašpar Maria
ze Šternberka
1761–1838
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 4. Zdeněk
ze Šternberka
1813–1890
 
 
 
 
 
 
 3. Marie Žofie Terezie
ze Stadion-Thannhausenu
1819–1873
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 5. Alois
ze Šternberka
1850–1907
 
 
 Karolína
z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli
1863–1944
 
 
 
 
 
 
 Filip
ze Šternberka
1852–1924
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Jiří
Sternberg
1888–1965
 
 
 
 
 
 
 Kunhuta
Mensdorff-Pouilly
1899–1989
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 7. Alžběta
Hrubá-Gelenj
1929–2021
 
 
 
 
 
 
 6. Zdeněk
Sternberg
1923–2021
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 I. Kateřina Vávrová
* 1971
 
 
 Filip
Sternberg
* 1956
 
 
 II. Susanne Friederike
von Berg
* 1956
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (3) P/Š. Praha: Academia, 1980. S. 460. 
  2. ↑ a b c d e f g h i Památkový katalog: Hrobka rodiny Šternberků [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 152–153. 
  4. ↑ a b c KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 137, 238. 
  5. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 288. 
  6. ↑ TOMSOVÁ, Petra. Terezie ze Sternbergu – život šlechtičny v 19. století. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlova v Praze, 2012. Dostupné online. S. 68. 
  7. ↑ HAVRÁNEK, Václav. Hrobka Šternberků přilákala stovky zvědavců [online]. Rokycanský deník.cz, 2011-07-07 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 360, 363, 364, 368. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  9. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Obrazové přílohy: Alois Sternberg - parte [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 364
  12. ↑ Zdeněk Sternberg - parte [online]. Historická šlechta [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ KELLNER, Zdeněk. Zdeněk a Alžběta Sternbergovi jsou znovu spolu. Český Šternberk osiřel [online]. Benešovský deník.cz, 2021-02-11 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 170, 364

Externí odkazy

Zdroj