Václav Novák (odbojář)

pplk. Václav Novák
Narození 18. června 1892
Netluky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. ledna 1985 (ve věku 92 let)
Uhříněves nebo Vojkov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Bydliště Riegrova ul, Uhříněves (dnes Lidického 228/8, Praha 22 – Uhříněves)
Povolání voják
Choť Ludmila Nováková (1896–1973)
Děti Ludmila Nováková ml. (1923–2010)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Novák (18. června 1892 Netluky – 20. ledna 1985 Uhříněves nebo Vojkov) byl československý legionář, za druhé světové války účastník protinacistického odboje, podporovatel výsadku Anthropoid.

Život

Václav Novák se narodil 18. června 1892 v Netlukách. Byl členem Sokola, vystudoval obchodní akademii a pracoval jako úředník.[1] S manželkou Ludmilou Novákovou (10. května 1896 – 22. října 1973) měl dceru Ludmilu (25. února 1923 – 25. února 2010). Rodina bydlela v bytě v Riegrově (dnes Lidického) ulici v Uhříněvsi.[2]

1. světová válka

V 1. světové válce bojoval v Rakousko-Uherské armádě, sloužil u 28. pěšího pluku jako praporčík. Dne 2. června 1915 byl zajat u obce Přenzel a 30. dubna 1916 vstoupil v Haliči do československých legií. Na jaře 1917 byl přiřazen jako podporučík ke kulometné rotě 5. střeleckého pluku a od 1. ledna 1919 byl poručíkem u kulometné roty téhož pluku. V kapitánské hodnosti byl převelen v červenci 1919 ke štábu armády. Dne 14. srpna 1919 byl prozatímně přidělen k štábu 12. střeleckého pluku a o den později byl jmenován velitelem 6. roty téhož pluku. Během evakuace 12. pluku v lednu 1920 se stal velitelem vlaku II. praporu ze Zaozerné. Do Československa se vrátil 30. září 1920 jako kapitán 12. střeleckého pluku. Po návratu z Ruska sloužil Václav Novák v československé armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka.[1] Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1914–1918.[2]

2. světová válka

Za 2. světové války se aktivně účastnil odboje proti nacismu. Byl členem odbojové organizace Obrana Národa (ON), byl napojen na spojovací skupinu ÚVOD JUC. Rudolfa Mareše.[3] Již od léta 1939 byl členem odbojové skupiny Dr. Josefa Jana Kratochvíla, po jehož zatčení 15. května 1940 navázal kontakt s učitelem Františkem Kotrbou z Dubče. V červnu 1941 se stal členem skupiny Miroslava Šrámka, byl rovněž napojen na skupinu "Jindra".[4]

V červenci roku 1941 ho Miroslav Šrámek oslovil s žádostí o doporučení vhodného místa v Uhříněvsi nebo v okolí, odkud by mohlo být radiotelegraficky vysíláno do Londýna. Václav Novák mu k tomuto účelu nabídl svůj byt v Riegrově (dnes Lidického) ulici. Šifrované zprávy připravené doc. dr. Vladimírem Krajinou vysílali z bytu Novákových Otto Linhart a Jindřich Klečka, vysílačkou Sparta I., přítomni byli také Zdeněk Linhart a Jaroslav Syrovátka, kteří hlídali. Skupina vysílala střídavě z několika míst a do Uhříněvsi se k Václavu Novákovi vrátila několikrát.[2] V září 1941 se stal zastupujícím říšským protektorem Reinhard Heydrich a po šesti dnech od nástupu byla vysílačka v Jinonickém akcízu identifikována, odhalena a většina aktérů pozatýkána.[5]

Václav Novák se rovněž sešel s Ladislavem Vaňkem u Břetislava Lyčky, kam ho přivedl František Kotrba.[4]

Spolupráce s Anthropoidem

Dne 29. prosince 1941 došlo u Nehvizd k seskoku příslušníků Operace Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. V únoru 1942 požádal Miroslav Šrámek Václava Nováka o další spolupráci. Potřeboval vyhledat místo, kde by anglická letadla mohla shodit zbraně, případně vysílací stanici[2] či vytyčit doskokovou plochu pro další výsadky z Velké Británie (např. Out Distance).[6] Informační schůzka proběhla ve Strašnicích na dnes již neexistujícím statku bratrů Jiřího Vojtěchovského a Miroslava Vojtěchovského[pozn. 1], odkud v minulosti rovněž vysílali Jindřich Klečka a Otto Linhart.[7] Zde se Václav Novák poprvé setkal s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem, kromě Miroslava Šrámka a jeho bratra Otakara Šrámka byli přítomní také Oldřich Frolík a kpt. Karel Pavlík.[2]

Václav Novák vyhledal vhodné místo pro shození (vysazení) mezi Uhříněvsí a Dubčí, kótu zvanou Jankov.[2][4] Několikrát se zde s odbojovou skupinou a s parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem sešel u místa zvaného "Tři kameny" (rozcestí U tří kamenů), aby v okolí remízku vytyčili místa pro signalizační světla. Gabčík s Kubišem pobývali v té době v jeho bytě a minimálně jednu noc zde přespali.[2][6][8] Novákově dceři Ludmile daroval Jan Kubiš balíček britských sušenek. Ta si jednu uschovala a aby skryla důkaz přítomnosti parašutistů, okousala ji v místech, kde byly anglické nápisy. Sušenka se dodnes dochovala a je součástí expozice věnované operaci Anthropoid v Muzeu v Uhříněvsi, spolu s dalšími předměty, které rodina uchovávala až do roku 2002, a dokumenty objevenými na půdě při rekonstrukci domu Novákových.[2][6] Muzeum je v současné době uzavřeno (únor 2025).[9]

V březnu 1942 Václav Novák dvakrát čekal spolu s parašutisty a odbojovou skupinou na přílet letadla. Poprvé to bylo v den úplňku, tj. 3. března.[2][10] Přítomni byli Václav Novák, Kubiš, Gabčík, Frolík, kpt. Pavlík, M. Šrámek, Jiří Vojtěchovský, Jaroslav Syrovátka a další. První očekávání příletu se nepodařilo kvůli počasí, hustě sněžilo. Druhý den se skupina sešla u Jankova ještě jednou (chyběl Kubiš a M. Šrámek, místo Jiřího Vojtěchovského byl přítomen jeho bratr Miroslav). Letadlo ale nepřiletělo ani tentokrát.[2][6] Doskokové plochy v okolí Uhříněvsi nakonec využity nikdy nebyly.

Po útoku na Heydricha

V době, kdy se parašutisté skrývali v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje, se Václav Novák s manželkou a dcerkou Ludmilou, s kpt. Karlem Pavlíkem a Anežkou Farářovou (manželkou pplk. Faráře) vydali 14. června 1942 do Senohrab, kde se u břehu Sázavy uskutečnila schůzka s Ladislavem Vaňkem a Alžbětou Šenoldovou. Vaněk vysvětloval, jak se snažil útoku zabránit.

V polovině července 1942 požádal Václava Nováka o pomoc Otto Linhart, jehož bratři Václav Linhart a Bedřich Linhart byli červenci 1942 gestapem zatčeni. Nějaký čas ho ukrýval ve svém bytě. Otto jako jediný ze čtyř bratrů Linhartových válku přežil.[4]

V roce 1943 se spolu s Jaroslavem Syrovátkou napojil na skupinu Ing. Richarda Reisnera.[11]

Pplk. Václav Novák zůstal neprozrazen a dočkal se konce války. Po vytvoření ilegálního Národního výboru dne 4. května 1945 v Uhříněvsi byl jeho členem jako představitel odbojových skupin. V Květnovém povstání českého lidu 1945 velitelem obrany oblasti Uhříněves a okolí, za což byl v prvním výročí v roce 1946 odměněn pamětní plaketou.[1] Rovněž byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939.[2]

Po válce

Po válce se Václav Novák jako bývalý legionář a spolupracovník exilové londýnské vlády nedočkal uznání. Detaily své odbojové činnosti veřejně sdílel až v sedmdesátých letech. Zemřel 20. ledna 1985 v Uhříněvsi[2] nebo ve Vojkově[1]. Pohřben je na Uhříněveském hřbitově.[12]

Vyznamenání

Připomínka

  • Na domě, kde Václav Novák s rodinou bydlel, na adrese Lidického 228/8, Praha 22 - Uhříněves, je umístěna pamětní deska s nápisem: "V tomto domě se v březnu roku 1942 u rodiny pplk. Václava Nováka ukrývali českoslovenští parašutisté JOZEF GABČÍK / JAN KUBIŠ / Čest jejich památce".[13] Na brance k domu je každoročně, vždy k výročí Anthropoidu v květnu a na omezenou dobu, umísťována informační tabule s příběhem pplk. Václava Nováka.
  • Na hrobě Václava Nováka na Uhříněveském hřbitově je nápis: "VÁCLAV NOVÁK / PODPLUKOVNÍK V.V. – ÚČASTNÍK I. A II. ODBOJE / *18.6.1892 / +20.1.1985".[12]
  • Městská část Praha 22 a Uhříněveské muzeum uspořádaly k 80. výročí operace Anthropoid výstavu, věnovanou památkám na tehdejší pobyt Gabčíka s Kubišem v Uhříněvsi[14][15] a venkovní mobilní hru Kubišova sušenka.[16]

Galerie

  • Dům pplk. Václava Nováka dnes (2025), Lidického 228/8, Praha-Uhříněves
    Dům pplk. Václava Nováka dnes (2025), Lidického 228/8, Praha-Uhříněves
  • Pamětní deska na domě pplk. Václava Nováka, Lidického 228/8, Praha-Uhříněves
    Pamětní deska na domě pplk. Václava Nováka, Lidického 228/8, Praha-Uhříněves
  • Rozcestí U tří kamenů, kde se skupina kolem pplk. Václava Nováka scházela
    Rozcestí U tří kamenů, kde se skupina kolem pplk. Václava Nováka scházela
  • kóta Jankov (297 m), kterou pplk. Václav Novák vybral pro shození (vysazení) - v místě vrcholu viditelný remízek
    kóta Jankov (297 m), kterou pplk. Václav Novák vybral pro shození (vysazení) - v místě vrcholu viditelný remízek
  • Jankov, remízek zblízka
    Jankov, remízek zblízka
  • Hrob pplk. Václava Nováka, Uhříněveský hřbitov, Praha-Uhříněves
    Hrob pplk. Václava Nováka, Uhříněveský hřbitov, Praha-Uhříněves
  • Detail nápisu na hrobě pplk. Václava Nováka, Uhříněveský hřbitov, Praha-Uhříněves
    Detail nápisu na hrobě pplk. Václava Nováka, Uhříněveský hřbitov, Praha-Uhříněves
  • Strašnický statek bratří Vojtěchovských, kde probíhaly schůzky odbojářů (dobová fotografie)
    Strašnický statek bratří Vojtěchovských, kde probíhaly schůzky odbojářů (dobová fotografie)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Miroslav Vojtěchovský někdy uváděný jako Miloslav Vojtěchovský, 10. února 1906 Praha - 30. června 1942 Praha - Kobyliská střelnice.

Reference

  1. ↑ a b c d CSOL.CZ. 91000. ČsOL [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l Anthropoid UH - historie. Mysite [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci. www.bojovnici.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7. 
  5. ↑ Gestapo zaútočilo během vysílání. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Okousaná sušenka z Anglie. Historici zjistili nová fakta o působení Kubiše a Gabčíka. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. 2. vyd. Praha: Centrum české historie, 2021. ISBN 978-80-88162-22-3. 
  8. ↑ OPPELT, Robert. Nakousnutá sušenka jako památka na hrdinu. V Uhříněvsi vzpomínají na Kubiše. iDNES.cz [online]. 2022-04-03 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ PRAHA 22, Městská část. Městská část Praha 22. www.praha22.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Úplněk Březen 1942, Úplněk v Březnu 1942. Najdise.cz [online]. [cit. 2025-03-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7. 
  12. ↑ a b Hrob Václav Novák | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ Pamětní deska Jozef Gabčík, Jan Kubiš a Václav Novák | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ PRAHA 22, Městská část. Uhříněves - výstava k málo známým místům operace Anthropoid. www.praha22.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠTRACHOVÁ, Lucie. OBRAZEM: Protektorát a heydrichiáda. Výstava v Uhříněvsi připomíná rok 1942. Pražský deník. 2022-05-30. Dostupné online [cit. 2025-02-07]. 
  16. ↑ PRAHA 22, Městská část. ANTHROPOID 80 LET aneb „Jak se žilo v Uhříněvsi“. www.praha22.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. Praha: Centrum české historie, 2021. Doplněné vydání. ISBN 978-80-88162-22-3.
  • PADEVĚT, JIŘÍ. Tři Králové. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2677-4.
  • ŠKRDLOVÁ, Eva a VOTAVOVÁ, Libuše. Uhříněves a okolí : historie a současnost městské části Praha 22. Praha: Maroli, 2003. ISBN 80-86453-15-4

Zdroj