Uhříněves

Uhříněves
Pohled na Uhříněves od západu
Lokalita
Městská část	Praha 22
Správní obvod	Praha 22
Obvod	Praha 10
Obec	Praha
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°1′55″ s. š., 14°35′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	10 992 (2021)[1]
Nadmořská výška	282 m n. m.
PSČ	104 00
Počet domů	1 496 (2024)[2]
Počet ZSJ	5
Uhříněves
Další údaje
Kód části obce	173428
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhříněves (německy Aurschinewes) je městská čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22. Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 1913–1974 městem.

Dějiny Uhříněvsi sahají do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název mohla dostat podle již blíže neznámého původního majitele či zakladatele jménem Uher či Uhřín.

V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (dobově psáno Auřinowes) kníže Karel I. (1569–1627) z Lichtenštejna. V roce 1850 byla obec po zrušení vrchnostenské správy zařazena do okresu Říčany, přechodně spadala i pod okresy Český Brod (1869-1895) a Žižkov (1895-1921). V roce 1921 se vrátila po připojení Žižkova k Velké Praze opět do říčanského okresu a po reorganizaci územně správního členění státu v roce 1960 patřila k okresu Praha-východ. Po připojení k Praze roku 1974 byla městskou částí obvodu Praha 10.

K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven místní cukrovar. Díky stavbě železniční trati Praha – České Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. S přílivem obyvatelstva docházelo k výstavbě nových domů, výstavných vil i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjel se i kulturní a společenský život a sport, vznikaly spolky a sdružení. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22.

V roce 1920 byl v rámci pozemkové reformy zestátněný dvůr Uhříněves a Netluky s mlýnem Podleskem pronajat jako školní dvůr pro zemědělský odbor Českého vysokého učení technického v Praze, v roce 1923 byl ministerstvem školství a osvěty odkoupen. Školní závod zemědělský UHŘÍNĚVES II. nadále spravovalo ministerstvo školství a osvěty jako státní podnik.^[3][4]

Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni.

Po únoru 1948 prodělal změny i Školní zemědělský závod, při kterém ministerstvo zemědělství pořádalo výcvikové kurzy pro družstevníky JZD. V roce 1953 sem přemístilo Výzkumný ústav živočišné výroby (nyní farma Uhříněves).^[4]

V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku 2000 prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném cukrovaru, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce 2002 zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22.

Uhříněves se potýká se silnou automobilovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na Říčany jako silnice I/2. Problémem je také velké množství kamionů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a Horními Měcholupy, které je podle vyjádření vlastníka největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní Evropě.^[5]

• Kostel Všech svatých byl postaven v Uhříněvsi v letech 1740–1743 podle plánů říčanského stavitele Tomáše Vojtěcha Budila ve stylu vrcholného baroka s interiérovou výzdobou malíře Jana Petra Molitora. Barokní sochy před kostelem pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu z Kostelce nad Černými lesy.
• Evangelický kostel s věží na Husově náměstí.

Bývalá synagoga, postavená v letech 1847–1848 v pozdně klasicistním slohu se nachází na třídě Přátelství jako č. p. 79.

Na severním okraji Uhřínevsi se nachází židovský hřbitov ze 17. století se zachovalými náhrobky.

Zámek z roku 1591, upraven roku 1771. Dnes sídlo výzkumného ústavu.

Mezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum budově bývalého cukrovaru, budova děkanství z roku 1913, renesanční mlýn na potoce (původně templářská vodárna) a sokolovna z roku 1896.

Mezi zaniklé stavby patří například tvrz zbořená kolem roku 1740 pří výstavbě kostela.

• Ota Bubeníček (1871–1962), malíř-krajinář
• Karel Gut (1927–2014), hokejista a funkcionář
• Václav Rosam (* 14. 9. 1859, † 31. 12. 1945), člen ČAZ, vládní rada a ředitel školního závodu Vysoké školy zemědělské v Uhříněvsi^[6]
• Aleš Skřivan (* 1944), historik

V Uhřinevsi se nacházejí dvě školy

• Základní škola nám. Bratří Jandusů, založená v roce 1884.^[7] Škola má 28 tříd.

• Základní škola U Obory, založena v roce 1934. Navštěvuje ji okolo 500 žáků.^[8]

• 
  Radnice Prahy 22 na Novém náměstí
• 
  Podleský rybník severně od Uhříněvsi
• 
  Frekventovaná ulice Přátelství procházející Uhříněvsí
• 
  Domky na náměstí bratří Jandusů
• 
  Nádraží

Panorama – překladiště Metrans

• SEMANSKÝ, Antonín. Paměti městyse Uhříněvsi a okolí. Praha: [s.n.], 1910. Dostupné online. 
• PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

• Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Uhříněvsi

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhříněves na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Uhříněves ve Wikislovníku
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Uhříněves
• Katastrální mapa Uhříněves na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
• Fotoreportáž z okolí rybníka v Uhříněvsi

Zdroj