Richard Reisner

Richard Reisner (14. prosince 1903 Praha[1] – 4. dubna 1944)[2] byl za druhé světové války účastník protinacistického odboje. Při zatýkání gestapem spáchal sebevraždu.

Ing. Richard Reisner
Narození 14. prosince 1903
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. dubna 1944
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí sebevražda otrávením
Povolání obchodní zástupce
Domovské město Praha
Znám jako odbojář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Richard Reisner se narodil 14. prosince 1903 v Praze. Za protektorátu pracoval jako obchodní zástupce firmy vyrábějící lékárenský žaludeční likér Jakamarus. Byl jedním z nejaktivnějších účastníků domácího odboje, blízký spolupracovník doc. Vladimíra Krajiny a přítel a spolupracovník bratrů Václava, Zdeňka, Bedřicha a Otty Linhartových.[1] Byl členem Obrany národa (ON).[2] Spolupracoval také s chemikem dr. Jiřím Rentzem, synovcem lékárníka (autora receptury likéru Jakamarus) dr. Aloise Kříže. Jiří Rentz vyrobil pro odbojáře na žádost Richarda Reisnera 15 smrtících ampulek cyankáli.[1][3]

V září 1942 se na Richarda Reisnera obrátil Otto Linhart, který se od zatčení svého bratra Zdeňka Linharta skrýval v ilegalitě. Richard Reisner mu zajistil nový bezpečný úkryt u rodin Ježkových a Křížových v Kamenici nad Lipou, kde se Otto skrýval až do února 1944.[2]

V roce 1943 se k odbojové skupině okolo Richarda Reisnera připojili pplk. Václav Novák a Jaroslav Syrovátka.[4]

Poté, co mu gestapo přišlo na stopu, spáchal Richard Reisner při zatýkání 4. dubna 1944 sebevraždu. Otrávil se jednou z ampulek cyankáli od dr. Renze.[1][2] Korespondence s Karlem Ježkem nalezená u něj v bytě vedla k zatčení rodiny Ježkových v Kamenici nad Lipou.[2]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2022. ISBN 978-80-7451-871-3. 
  2. ↑ a b c d e LUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I. Legionářský směr. 2013, roč. 2013, čís. 4, s. 50. Dostupné online. 
  3. ↑ PADEVĚT, Jiří. Tři králové: odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II = The Three Kings and the transmission locations of the Sparta I and Sparta II radio stations = Drei Könige und die Sendeorte der Funksender Sparta I und Sparta II. První vydání. vyd. Praha: Academia 168 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2677-4. 
  4. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941. Praha: Ottovo nakladatelství, 2022. ISBN 978-80-7451871-3.
  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.

Zdroj