Trojmezenská hornatina
| Trojmezenská hornatina | |
|---|---|
| |
| Nejvyšší bod | 1 378 m n. m. (Plechý) |
| Rozloha | 360 km² |
| Nadřazená jednotka | Šumava |
| Sousední jednotky |
Šumavské pláně, Vltavická brázda, Českokrumlovská vrchovina |
| Podřazené jednotky |
Stožecká hornatina, Plešská hornatina, Stožecká kotlina, Novopecká kotlina, Vítkokamenská hornatina, Výtoňská kotlina, Lučská hornatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Česko Německo Rakousko
|
| Horniny | rula, granodiorit, žula |
| Povodí | Vltava |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IB-1C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ – JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).
Geologická stavba
Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.
Nejvyšší vrcholy
|
|
|
Geomorfologické okrsky
Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:
- Stožecká hornatina
- Plešská hornatina
- Novopecká kotlina
- Vítkokamenská hornatina
- Lučská hornatina
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:
| Geomorfologické členění Šumavy | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Šumavská hornatina | ||
|
ŠUMAVSKÉ PLÁNĚ |
Kochánovské pláně |
Javorensko-vysocký hřbet (Javorná, 1090 m)
Zhůřské pláně (Nad Šmauzy, 1068 m) |
| Kvildské pláně |
Prášilské pláně (Poledník, 1315 m)
Modravské pláně (Tetřev, 1258 m) Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m) |
|
| Javornická hornatina |
nečlení se (Javorník, 1067 m)
|
|
| Svojšská hornatina |
nečlení se (Huťská hora, 1188 m)
|
|
| Knížecí pláně |
Lipecké pláně (Výška, 1118 m)
Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m) Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m) |
|
|
ŽELEZNORUDSKÁ HORNATINA |
Debrnická hornatina |
nečlení se (Plesná, 1338 m)
|
| Královský hvozd |
nečlení se (Jezerní hora, 1344 m)
|
|
| Pancířský hřbet |
Můstecký hřbet (Můstek 1235 m)
Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m) Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m) |
|
|
TROJMEZENSKÁ HORNATINA |
Stožecká hornatina | |
| Plešská hornatina | ||
| Novopecká kotlina |
nečlení se (Šešovec, 899 m)
|
|
|
Vítkovokamenská hornatina |
Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m)
Pasečenská kotlina (830 m) Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m) |
|
| Lučská hornatina |
Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m)
Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m) |
|
|
BOUBÍNSKÁ HORNATINA |
Boubínský hřbet |
nečlení se (Boubín, 1362 m)
|
| Včelenská hornatina |
nečlení se (Kupa, 1044 m)
|
|
|
ŽELNAVSKÁ HORNATINA |
Knížecí hornatina | |
|
Křišťanovská vrchovina |
Skalinská hornatina (1040 m)
Arnoštovká pahorkatina (920 m) |
|
|
VLTAVICKÁ BRÁZDA |
Hornovltavická brázda |
nečlení se (846 m)
|
| Dolnovltavická brázda |
nečlení se (790 m)
|
|
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Reference
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Související články
