Českokrumlovská vrchovina

Českokrumlovská vrchovina
Nejvyšší bod 1 066 m n. m. (Plešný)
Rozloha 519 km²
Nadřazená jednotka Šumavské podhůří
Sousední
jednotky		 Vltavická brázda, Želnavská hornatina, Prachatická hornatina, Kaplická brázda, Hornodvořišťská sníženina, Trojmezenská hornatina
Podřazené
jednotky		 Mladoňovská vrchovina, Boletická vrchovina, Olšinská kotlina, Frymburská vrchovina, Rožmberská vrchovina, Vyšebrodská vrchovina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny rula, granulit, serpentinit
Povodí Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IB-2E
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Českokrumlovská vrchovina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Má charakter členité vrchoviny s převládajícím erozně denudačním reliéfem.

Vymezení

Rozprostírá se na ploše 519 km2 a má průměrnou nadmořskou výšku 719 m.[1] Na západě sousedí s Vltavickou brázdou a Želnavskou hornatinou, na severu s Prachatickou hornatinou, na východě s Kaplickou brázdou a Hornodvořišťskou sníženinou a na jihu s Trojmezenskou hornatinou.

Geologická stavba

Českokrumlovská vrchovina je tvořena především krystalickými horninami moldanubika.

Geomorfologické okrsky a významné vrcholy

Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:

  • Plešenská hornatina (Mladoňovská vrchovina) – Plešný (1066 m)
  • Boletická vrchovina – Suchý vrch (840 m)
  • Olšinská kotlina
  • Frymburská vrchovina – Liščí vrch (829 m)
  • Rožmberská vrchovina – Okolí (956 m)
  • Vyšebrodská vrchovina – Kravín (796 m)

Většina vrcholů dosahuje nadmořské výšky pouze 700 – 850 m. Na západě, v geomorfologickém okrsku Plešenská hornatina, se nacházejí 2 tisícovky (tisícimetrové vrcholy)[2]. Na východě, v Rožmberské vrchovině, se zvedá více než devítisetmetrová Poluška.

Související články

Reference

  1. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. 

Zdroj