Boubínská hornatina

Boubínská hornatina
	Bobík a Boubín
Nejvyšší bod	1 362 m n. m. (Boubín)
Rozloha	126 km²
Nadřazená jednotka	Šumava
Sousední; jednotky	Vltavická brázda, Šumavské pláně, Prachatická hornatina, Vimperská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko,
Povodí	Vltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IB-1D
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boubínská hornatina je geomorfologický podcelek na severovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 126 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze všech podcelků Šumavy. Na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na východě s Libínskou hornatinou a Husineckou vrchovinou, na severu s Bělečskou vrchovinou a na západě s Knížecími pláněmi. Na okrajích je tento vrásnozlomový masiv rozčleněn hlubokými údolími (Pravětínský potok, Cikánský potok, Boubínský potok, Milešický potok, Křemenný potok)

Geologická stavba

Boubínská hornatina je tvořena z biotitických granitizovaných rul moldanubika.

Nejvyšší vrcholy

Boubín (1362 m)
Basumský hřeben (1287 m)
Pažení (1281 m)
Bobík (1266 m)
Červený vrch (1201 m)
Větřín (1178 m)
Solovec (1154 m)

Jedlová (1088 m)
Včelenský vrch (1057 m)
Kupa (1044 m)
Zátoňská hora (1040 m)
Malý Bobík (1037 m)
V oboře (1006 m)

Geomorfologické okrsky

Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:

Boubínský hřbet – jižní, hlavní část
Včelenská hornatina – severní nižší část

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka^[1]:

Související články

Reference

↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Zdroj

[1] BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

[1]

Geomorfologické členění Šumavy
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Šumavská hornatina
ŠUMAVSKÉ PLÁNĚ	Kochánovské pláně	Javorensko-vysocký hřbet (Javorná, 1090 m) Zhůřské pláně (Nad Šmauzy, 1068 m)
	Kvildské pláně	Prášilské pláně (Poledník, 1315 m) Modravské pláně (Tetřev, 1258 m) Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m)
	Javornická hornatina	nečlení se (Javorník, 1067 m)
	Svojšská hornatina	nečlení se (Huťská hora, 1188 m)
	Knížecí pláně	Lipecké pláně (Výška, 1118 m) Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m) Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m)
ŽELEZNORUDSKÁ HORNATINA	Debrnická hornatina	nečlení se (Plesná, 1338 m)
	Královský hvozd	nečlení se (Jezerní hora, 1344 m)
	Pancířský hřbet	Můstecký hřbet (Můstek 1235 m) Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m) Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m)
TROJMEZENSKÁ HORNATINA	Stožecká hornatina	Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m) Stráženská kotlina (850 m) Stožecká kotlina (850 m)
	Plešská hornatina	Plešský hřbet (Plechý, 1378 m) Jelenská vrchovina (Jelenská hora, 1069 m)
	Novopecká kotlina	nečlení se (Šešovec, 899 m)
	Vítkovokamenská hornatina	Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m) Pasečenská kotlina (830 m) Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m)
	Lučská hornatina	Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m) Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m)
BOUBÍNSKÁ HORNATINA	Boubínský hřbet	nečlení se (Boubín, 1362 m)
BOUBÍNSKÁ HORNATINA	Včelenská hornatina	nečlení se (Kupa, 1044 m)
ŽELNAVSKÁ HORNATINA	Knížecí hornatina	Chlumská hornatina (Knížecí stolec, 1236 m) Špičácká část (Špičák, 1223 m)
ŽELNAVSKÁ HORNATINA	Křišťanovská vrchovina	Skalinská hornatina (1040 m) Arnoštovká pahorkatina (920 m)
VLTAVICKÁ BRÁZDA	Hornovltavická brázda	nečlení se (846 m)
VLTAVICKÁ BRÁZDA	Dolnovltavická brázda	nečlení se (790 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)