Třinec

Statutární město Třinec
Logo města
Náměstí T. G. Masaryka
Znak statutárního města TřinecVlajka statutárního města Třinec
znakvlajka
Lokalita
Status statutární město
Pověřená obec Třinec
Obec s rozšířenou působností Třinec
(správní obvod)
Okres Frýdek-Místek
Kraj Moravskoslezský
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°40′39″ s. š., 18°40′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 34 306 (2023)[1]
Rozloha 85,36 km²[2]
Nadmořská výška 306 m n. m.
PSČ 739 55, 739 61, 739 94
Počet domů 5 573 (2021)[3]
Počet částí obce 13
Počet k. ú. 12
Počet ZSJ 39
Kontakt
Adresa magistrátu Jablunkovská 160
Staré Město
739 61 Třinec 1
sekretariat@trinecko.cz
Primátorka Věra Palkovská (nezávislá)
Oficiální web: www.trinecko.cz/index.asp
Třinec
Třinec
Další údaje
Kód obce 598810
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třinec (v místním nářečí a polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy. Třinec je jednou z přirozených metropolí Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 34 tisíc[1] obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Vendryně, Bystřice, Ropice, Vělopolí, Smilovice a další pak okolo 60 tisíc obyvatel. Město má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1045 m n. m. (vrchol Ostrého).[4] Třincem protéká z jihu na sever říčka Tyrka a řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkově je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka.

Název

Na počátku vývoje bylo (písemně nedoložené) jméno Trstnec odvozené od obecného trest – „rákos“ (od odvozeniny trstina pochází moderní třtina), respektive z přídavného jména trstný – „rákosový“. Místní jméno tedy zprvu označovalo potok tekoucí rákosovým porostem a posléze bylo přeneseno na osadu u něj založenou. Z nepřímých pádů (např. genitivu Trstencě) vznikl nový tvar Trstenec, který se hláskově zjednodušil v Třenec, což je v prvních dokladech z 15. století. Podoba Třinec je nářeční (Třenec bylo používáno ještě v 19. století).[5]

Historie

Železárny Třinec v roce 1910
Transparent vítající polskou armádu na dnešní ulici 1. máje, říjen 1938

Obec Třinec byla založena ve 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461[6]. V roce 1799 koupil Třinec těšínský vévoda Albert Kazimír Sasko-Těšínský. V roce 1839 zde byly otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.

Československo-polské spory o Třinec

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třinci.

Obyvatelstvo

V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %).[17] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[18]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[19]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
642 1 792 2 291 3 214 3 849 5 995 6 128 15 619 21 946 30 172 44 739 45 210 38 953 36 263 33 782
  • Věková struktura obyvatel obce Třinec roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Třinec roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Třinec roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Třinec roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Třinec roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Třinec roku 2011

Náboženství

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.[20] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů.[21] Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí Třince

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká. Sousedními obcemi sídla jsou Košařiska, Vendryně, Smilovice, Řeka, Ropice, Morávka, Český Těšín a Gmina Holešov.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky

Kultura

  • Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince – Frýdecká 389
  • Kino Kosmos – Dukelská 689
  • Knihovna Třinec – Lidická 541
  • Klub seniorů – Husova 404
  • Den s IZS – ukázka spolupráce policie, hasičů a záchranné služby na nám. Svobody (před KD Trisia) (nám. Svobody 526)
  • Dům dětí a mládeže, Třinec, příspěvková organizace – Středisko volného času (Bezručova 66)
  • Třinecké kulturní léto
  • Hutník – Každoroční hudební událost roku v Třinci
  • Hvězdárna – Revoluční
  • TRISIA – Náměstí Svobody

Sport

HC Oceláři Třinec

Werk Aréna

Nejúspěšnějším sportovním klubem ve městě je hokejový klub HC Oceláři Třinec (současný název nese od roku 1999, založen jako SK Třinec). V sezóně 2010/11 vyhrál historicky první mistrovský titul,[22] aby pak roku 2018 vstoupil do zlaté éry své historie a učinil z Třince hegemona českého hokeje, který se může pochlubit mistrovským kvartetem ze sezón 2018/19, 2020/21, 2021/22 a 2022/23 (zdánlivé přerušení šňůry je způsobeno nedohráním jednoho ročníku extraligy kvůli epidemii covidu-19).[23] Do nejvyšší soutěže přitom klub vstoupil prvně až v sezóně 1995/96. Brzy se ale ukázalo, že bude patřit k lídrům, již ve své třetí extraligové sezóně bral stříbro. Oceláři se mohou pochlubit také stříbrem ze Spenglerova poháru (2019), pravidelnou účasti v Lize mistrů ze které mají bronz (2017/18).[24][25] Velkou úlohu v dějinách třineckého hokeje sehrál trenér Alois Hadamczik, pod zlatou érou jsou podepsáni trenéři Václav Varaďa a Zdeněk Moták. K velkým hráčským osobnostem patřili Ladislav Lubina, Roman Čechmánek, Pavel Francouz, Jan Marek, Vladimír Vůjtek, Martin Vojtek, Richard Král, Jan Peterek, Radek Bonk, Erik Hrňa, Tomáš Kundrátek, Marek Zadina, Matěj Stránský, Martin Růžička, Šimon Hrubec, Ondřej Kacetl nebo Petr Vrána. Oceláři mají k dispozici jednu z nejmodernějších hal v republice Werk Arenu, jež byla otevřena v roce 2014, a nahradila tak starou halu z roku 1967 jejíž kapacita byla 5200 diváků. Kapacita nové haly je 5400 diváků. Od 26. prosince 2019 do 5. ledna 2020 Werk Arena hostila Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020.

FBC Intevo Třinec

Sportovní hala STARS Třinec

V Třinci sídlí také florbalový klub FBC Intevo Třinec (současný název nese od roku 2020, založen jako FBC Steel Třinec, dříve také FBC Ossiko Třinec), který byl založen v roce 2011 a svá domácí utkání odehrává ve sportovní hale STARS Třinec, která se svou kapacitou 900 diváků plní standardy Českého florbalu pro nejvyšší soutěže mužů i žen. Hala se nachází ve sportovním komplexu STARS Třinec. Mužský tým Třince hraje od sezóny 2023/2024 Národní ligu (3. nejvyšší soutěž), do které postoupil v sezóně 2022/23.[26] Ženský tým hraje od sezóny 2023/2024 Extraligu žen (nejvyšší soutěž), do které postoupil v roce 2023, kdy zvítězil v baráži nad týmem Panthers Praha 3–1 na zápasy.[27][28][29]Mezi největší úspěchy týmu patří také postup do čtvrtfinále Poháru Českého florbalu v sezóně 2022/2023, kde prohrál s týmem 1. SC Vítkovice 2–11.[30][31] V posledních letech se Třinci povedlo přívést do ženského týmu několik zajímavých jmen včetně dvou bývalých reprezentantek Romany Kieckové, Veroniky Třinecké (ta nyní v týmu působí jako asistentka trenéra) a několikanásobné vítězky ženské extraligy Kláry Kociánové. Mezi odchovance klubu patří Vendula Maroszová, která v roce 2022 dovedla jako kapitánka českou juniorskou reprezentaci ke stříbrným medailím na mistrovství světa a v roce 2023 získala s českou ženskou reprezentací bronzovou medaili na seniorském Mistrovství světa žen.

FK Třinec

Stadion Rudolfa Labaje

Také fotbalový klub FK Třinec se může pochlubit účastí v nejvyšší domácí soutěži, v té strávil šest ročníků (1963/64, 1970/71, 1971/72, 1972/73, 1974/75, 1975/76). Nejlepším umístěním v ní bylo 10. místo. Tehdy třinecký dres oblékali i reprezentanti Československa František Karkó a Miroslav Pauřík. Odchovanci klubu byli i reprezentanti Tadeáš Kraus a Karel Kula, jenž byl později devět let generálním manažerem i předsedou představenstva klubu.[32] V novější éře za Třinec hráli i reprezentanti Radomír Chýlek, Zdeněk Pospěch, Libor Sionko či keňský reprezentant Patrick Oboya. Od sestupu v roce 1976 se klub pohyboval mezi druhou a třetí ligovou úrovní, od sezóny 2023/2024 působí ve třetí nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Rudolfa Labaje, který má kapacitu 2200 diváků.

Golf Club Třinec

Dalším úspěšným sportovním klubem je golfový klub Golf Club Třinec, jehož mužský i ženský tým soutěží v české extralize družstev. Ženský tým je mnohonásobný mistr ligy.[33] Domovským hřištěm klubu je Golf Resort Ropice, který má nyní 27 jamek, hřiště tak patří do pomyslné „Velké sedmy“. K lokalitám s minimálně 27 jamkami, a tedy s třemi plnohodnotnými devítkami, (dalšími takovými v Česku jsou středočeský Karlštejn a Panorama Kácov, západočeský Darovanský Dvůr a brněnská Kaskáda).[34]

Další kluby ve městě

  • Třinec Sharks (tým amerického fotbalu)
  • TJ TŽ Třinec (tělovýchovná jednota)
  • TJ Oldřichovice (fotbalový klub)
  • SBŠ Třinec (basketbalový klub)
  • HBC Enviform Třinec (hokejbalový klub)
  • TJ Nebory (fotbalový klub)
  • SC Squash Třinec (squashový klub)
  • TK Elán Třinec (taneční klub)
  • TJ Beskyd Lišná (ping-pongový klub)
  • Tennis Club Třinec (tenisový klub)
  • SKOB BETA Třinec (klub orientačního běhu)
  • FSC Oceláři Třinec (krasobruslařský klub)

Dnes již zaniklé kluby

Sportoviště ve městě

Městský stadion Třinec

Sportovní akce ve městě

Sportovní události

Školy

Pořadí Název
1. Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace
2. Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola příspěvková organizace
3. Základní škola speciální při SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 241
4. Mateřská škola NERUDOVA č.113
5. Základní škola a mateřská škola Kaštanová 412, příspěvková organizace
7. Základní škola Slezská 773
6. Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem vyučovacím, Nádražní 10
8. ZUŠ, Třinec, Třanovského 596, příspěvková organizace, Třanovského 596
9. Základní škola a mateřská škola s polským jazykem, Koperníkova 696
10. ZŠ D. a E. Zátopkových, přísp. org., Jablunkovská 501
11. Církevní mateřská škola, Janáčkova 498
12. Církevní mateřská škola, Horní Líštná 10
13. Církevní mateřská škola, Sosnová 367
14. Střední odborná škola Třineckých železáren, Lánská 132
15. Třinecká obchodní akademie, Beskydská 1140
16. Gymnázium, Komenského 713
17. Církevní základní škola, Kaštanová 412

Osobnosti

Čestný občan Třince

  • Edvard Beneš – prezident ČSR – uděleno 28.5.1947[zdroj?!]
  • Otto Gavenda – sportovec, trenér, novinář a fotograf[35]
  • Rudolf Labaj – sportovní trenér
  • Gertruda Milerská, rozená Lachsová – účastnice národního boje za osvobození a Československý politický vězeň, členka sdružení „Ukrývané dítě – Hidden Child“[36]
  • Arnošt Steiner – důstojník 1. Armádního čs. sboru v SSSR, válečný hrdina
  • Václav Štývar – pedagog a sbormistr

Významné osobnosti města[37]:

Sportovci na OH

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na LOH

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na ZOH

Historie – primátoři Třince

  • 1860–1895 Ing. Franz Obtulowicz starosta
  • 1896–1906 Robert Uhlig starosta
  • 1907–1920 Josef Bohm starosta
  • 1921–1923 Jan Renda vládní komisař
  • 1924–1930 Ing. Vladimír Kořínek starosta
  • 1930–1933 Rudolf Pazdírek starosta
  • 1933–1934 Piotr Kornuta starosta
  • 1934–1938 Augustin Hulva vládní komisař
  • 1938 Dobroslav Lízal vládní komisař
  • 1938–1939 Jan Kajzar vládní komisař
  • 1939–1940 Alois Matloch vládní komisař
  • 1940–1943 Werner Thiers vládní komisař
  • 1944–1945 Karl Schneider vládní komisař
  • 1944–1945 Franz Hiller
  • 1945 Franciszek Pitucha předseda
  • 1945 Bohumil Huvar předseda
  • 1945–1947 Ludvík Uhlář předseda
  • 1947–1948 Emil Straka předseda
  • 1948 Jerzy Klus předseda
  • 1948 Josef Štvrtňa předseda
  • 1948–1950 Edmund Solarski předseda
  • 1950–1954 Josef Grycz starosta
  • 1954–1973 Vladimír Vencel předseda
  • 1973–1985 Jan Kozielek předseda
  • 1985–1989 Dr. Pavel Prokesz předseda
  • 1989–1990 Ing. Gustav Bruk pověřen vedením
  • 1990–1993 Albert Kornuta starosta
  • 1993–1994 Ing. Jaroslav Opletal starosta

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta /
od 2018 primátor(ka) města 		1. místostarosta 2. místostarosta 3. místostarosta Rada města
18. 11. – 19. 11. 1994 [39] Ing. Jan Starý Ing. Karel Bardoň neobsazen neobsazen Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald
Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998 [40] Ing. Igor Petrov Ing. Jaromír Procházka RNDr. Věra Palkovská neobsazen Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček
Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1. 11. – 2. 11. 2002 [41] Ing. Igor Petrov RNDr. Věra Palkovská Ing. Miroslav Boublík neobsazen Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík
MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20. 10. – 21. 10. 2006 [42] RNDr. Věra Palkovská Ing. Ivo Kantor PhDr. Milada Hejmejová Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák
Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15. 10. – 16. 10. 2010 [43] RNDr. Věra Palkovská PhDr. Milada Hejmejová Mgr. Ivo Kaleta Ing. Ivo Kantor Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský
Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna
10. 10. – 11. 10. 2014 [44] RNDr. Věra Palkovská Ing. Michael Trojka Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová
Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek (zemřel 24. 7. 2016)
Ing. Wiesław Wania, Mgr. Ladislav Vrátný
5. 10. – 6. 10. 2018 [45] RNDr. Věra Palkovská[46] Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský neobsazen Vojtěch Dohnal, Jana Kantorová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki, Bohdan Sikora
Bc. Regina Szpyrcová, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna, Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS.
23. 9. – 24. 9. 2022 [47] RNDr. Věra Palkovská Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský Ing. Ivo Kantor
Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS.		 Ing. Lucie Fremrová, Bc. MSc. Bohdan Sikora, JUDr. Jana Kantorová, Bc. Regina Szpyrcová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki a Ing. Wiesław Wania.

Části města a okolní obce

Okolní obce: Vělopolí, Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Střítež, Smilovice, Řeka, Vendryně, Košařiska, Bystřice nad Olší, Nýdek

Části města Třinec

Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.

V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.[48]

Partnerská města

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 618.
  6. ↑ PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528).. Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. ISBN 978-83-926929-3-5. S. 309. 
  7. ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  8. ↑ "Historie" [online]. hcocelari.cz [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.
  10. ↑ Třinec: Průmyslová zóna Baliny zaplněna, zaměstná tisíc lidí
  11. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=iFKwQ8Lbv3w
  12. ↑ Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-16. 
  13. ↑ Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1–2. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09. 
  14. ↑ Nová WERK ARENA utkáním Oceláři – Tygři bude uvedena do zkušebního provozu [online]. 2014-07-28 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ ZAJÍC, Josef. Třinecký přestupní terminál byl slavnostně otevřen [online]. 2016-05-27 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČTK. V Třinci shořel kostel z 16. století. Historická škoda je nevyčíslitelná, příčina není zatím známá. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-8-2. Dostupné online. 
  17. ↑ ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244. 
  18. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 2008-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29. 
  19. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
  21. ↑ https://www.derech.cz/
  22. ↑ Třinec slaví. Má první extraligový titul v historii. ČT sport [online]. Česká televize, 2011-04-12 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ TŘInecký triumf. Na zlatý hattrick extraliga čekala přes 20 let. iDNES.cz [online]. 2022-04-29 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ BAGAR, Adam. Češi čekají už 37 let! Spengler Cup zase ovládla Kanada, Třinec druhý. Hokej.cz [online]. 2019-12-31 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ HEKELE, David. Finále Ligy mistrů v Třinci nebude. Navzdory výhře končí Oceláři v semifinále. Frýdecko-místecký a třinecký deník. 2018-01-16. Dostupné online [cit. 2022-08-11]. 
  26. ↑ Muži porazili Blansko i potřetí a v příští sezóně si zahrají Národní ligu!. www.fbctrinec.cz [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ S.R.O, Český florbal & eSports cz. Třinec postupuje do Extraligy žen! Postup mu vystřelily bývalé extraligové hráčky | Český florbal. www.ceskyflorbal.cz [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ NAPSAL, Ok. Ženy Třince vybojovaly v baráži Extraligu žen! Ve čtvrtém zápase porazily Panthers 6:4 | Florbal.cz [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. 
  29. ↑ Extraliga žen v Třinci nakonec bude!. www.fbctrinec.cz [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ Pohár Českého florbalu žen | Český florbal. Český florbal [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  31. ↑ Semifinále poháru žen má extraligové zastoupení, postupující zná i čtvrtfinále mužů | Český florbal. Český florbal [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  32. ↑ Kula odchází z Třince. Svému nástupci předávám zdravý klub, říká. iDNES.cz [online]. 2021-06-25 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČERNEK, Lubomír. Nadvláda golfistek skončila, k pátému titulu v řadě ale scházel jen krůček [online]. 2023-07-27 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
  34. ↑ Kam na golf? Hřiště v Ropici čekají velké věci. www.patriotmagazin.cz [online]. 2022-07-31 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ Archivovaná kopie. www.trinec.cz [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-09. 
  36. ↑ Čestné občanství jako projev úcty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 29. září 2016, roč. 68, čís. 39, s. 9. ISSN 1213-2810. 
  37. ↑ Cena města Třince. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26. 
  38. ↑ Archivovaná kopie. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  39. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 1998–2000 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 01. 11. – 02. 11. 2002 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  43. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  44. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  45. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05. 10. – 06. 10. 2018 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ http://www.trinecko.cz/post-primatorky-mesta-obhajila-vera-palkovska/d-42479
  47. ↑ https://www.volby.cz/pls/kv2022/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=3&xnumnuts=8102&xobec=598810&xstrana=0&xstat=0&xodkaz=1
  48. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 449 a 563.

Související články

Externí odkazy

Zdroj