Vendryně

Vendryně
Vendryňská vápenka
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třinec
Obec s rozšířenou působností	Třinec (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′0″ s. š., 18°42′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 504 (2023)[1]
Rozloha	20,95 km²[2]
Katastrální území	Vendryně
Nadmořská výška	350 m n. m.
PSČ	739 94, 739 95
Počet domů	1 294 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Vendryně 500 739 94 Vendryně obec@vendryne.cz
Starosta	Raimund Sikora, DiS.
Oficiální web: www.vendryne.cz
Vendryně
Další údaje
Kód obce	554928
Kód části obce	180017
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vendryně (v místním nářečí a polsky Wędrynia, německy Wendrin) je obec v okrese Frýdek-Místek na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde přibližně 4 500^[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“.^[4] Součástí obce je také osada Zaolší. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Košařiska, Hrádek, Bystřice, Třinec a Gmina Holešov.

Název

Jméno vesnice je polské, jinak ale málo jasné. Jeho základem bylo možná jméno Wędr/Wędra/Wędro, domácké podoby jména Andrzej; jméno by pak znamenalo "Wędrova ves". Jinou možností je, že šlo původně o jméno vodního toku, které bylo přeneseno na osadu na ní ležící, a jeho základem byl kořen wędr- označující vodu, jméno by pak bylo označením říčky bohaté na vodu.^[5]

Historie

Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek,  daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na u místních hospodářů jakož i z těžby železné rudy a kamene,  vypalování vápna  (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.^[6]

V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol“ („ Sokół ”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.

Od 1. ledna 1980 se Vendryně stala součástí Třince, od 1. ledna 1995 je obec opět samostatná.^[7]

Obecní symboly

Blason znaku:

Modro-červeně polcený štít. V pravém poli vyniká polovina zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém tři stříbrné mušle pod sebou.

Blason vlajky:

Červený list s modrým svislým žerďovým pruhem s polovinou žluté orlice s červenou zbrojí, širokým jednu třetinu délky listu. U orlice v červeném poli tři bílé mušle pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Zlatá Těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu Těšínska, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a vlajky pak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí. Jejich počet vystihuje počet tří starých vsí Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně a mušle současně symbolizují i počet tří národností, jež se v minulosti i dnes setkávaly a setkávají na multijazyčném území Těšínska.

Volby do zastupitelstva

Obyvatelstvo

• 
  Věková struktura obyvatel obce Vendryně roku 2011

Doprava

Vesnice leží na hlavní elektrizované železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná zastávka, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Kateřiny
• Vendryňské vápenky – pece na pálení vápna z počátku 19. století
• Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.

Osobnosti

• Jiří Cieńciała (* 1950), politik
• Ewa Farna (* 1993), zpěvačka
• František Frištenský (1887–1965), zápasník a sedlák. Bratr Gustava Frištenského. Ve Vendryni žil v letech 1919 až 1925.^[8]
• Beata Hlavenková (* 1978), jazzová pianistka a skladatelka
• Eduard Kowala (1926–2017), salesián-koadjutor,^[9]misionář v Hongkongu.^[10]
• Georg Michalsen (1906–1993), důstojník SS, účastník Operace Reinhard
• Jan Szeruda (1889–1962), profesor teologie, biskup
• Czeslaw Walek (* 1975), právník a aktivista
• Jan Wojnar (1944–2014), konceptuální umělec

Partnerské obce

• Goleszów, Polsko
• Čierne, Slovensko

Galerie

• 
  Polská škola
• 
  Dům PZKO
• 
  Dvojjazyčná cedule při vjezdu do obce
• 
  Kostel sv. Kateřiny
• 
  Evangelický hřbitov
• 
  Dům PZKO na Zaolší

Odkazy

Reference

Související články

• TJ Vendryně

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vendryně na Wikimedia Commons
• Vendryně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky obce
• Panoramatická mapa Vendryně a okolí
• Sportovci Vendryně

Zdroj