Vendryně
Vendryně | |
---|---|
Vendryňská vápenka
| |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třinec |
Obec s rozšířenou působností |
Třinec (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′0″ s. š., 18°42′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 504 (2023)[1] |
Rozloha | 20,95 km²[2] |
Katastrální území | Vendryně |
Nadmořská výška | 350 m n. m. |
PSČ | 739 94, 739 95 |
Počet domů | 1 294 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vendryně 500 739 94 Vendryně obec@vendryne.cz |
Starosta | Raimund Sikora, DiS. |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Vendryně
| |
Další údaje | |
Kód obce | 554928 |
Kód části obce | 180017 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vendryně (v místním nářečí a polsky Wędrynia, německy Wendrin) je obec v okrese Frýdek-Místek na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“.[4] Součástí obce je také osada Zaolší. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Košařiska, Hrádek, Bystřice, Třinec a Gmina Holešov.
Název
Jméno vesnice je polské, jinak ale málo jasné. Jeho základem bylo možná jméno Wędr/Wędra/Wędro, domácké podoby jména Andrzej; jméno by pak znamenalo "Wędrova ves". Jinou možností je, že šlo původně o jméno vodního toku, které bylo přeneseno na osadu na ní ležící, a jeho základem byl kořen wędr- označující vodu, jméno by pak bylo označením říčky bohaté na vodu.[5]
Historie
Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek, daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na u místních hospodářů jakož i z těžby železné rudy a kamene, vypalování vápna (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.
Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.[6]
V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol“ („ Sokół ”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.
Od 1. ledna 1980 se Vendryně stala součástí Třince, od 1. ledna 1995 je obec opět samostatná.[7]
Obecní symboly
Blason znaku:
Modro-červeně polcený štít. V pravém poli vyniká polovina zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém tři stříbrné mušle pod sebou.
Blason vlajky:
Červený list s modrým svislým žerďovým pruhem s polovinou žluté orlice s červenou zbrojí, širokým jednu třetinu délky listu. U orlice v červeném poli tři bílé mušle pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zlatá Těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu Těšínska, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a vlajky pak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí. Jejich počet vystihuje počet tří starých vsí Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně a mušle současně symbolizují i počet tří národností, jež se v minulosti i dnes setkávaly a setkávají na multijazyčném území Těšínska.
Volby do zastupitelstva
Datum voleb | Zvolení zastupitelé | Starosta |
---|---|---|
1998 | Zvolení zastupitelé | Ing. Stefan Kujawa |
01.11. - 02.11.2002 | Zvolení zastupitelé | ing.Rudolf Bilko |
20.10. - 21.10.2006 | Zvolení zastupitelé | ing.Rudolf Bilko |
15.10. - 16.10.2010 | Zvolení zastupitelé | ing.Rudolf Bilko |
10.10. - 11.10.2014 | Zvolení zastupitelé | Bohuslav Raszka |
5.10. - 6.10.2018 | Zvolení zastupitelé | Raimund Sikora |
Obyvatelstvo
-
Věková struktura obyvatel obce Vendryně roku 2011
Doprava
Vesnice leží na hlavní elektrizované železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná zastávka, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Kateřiny
- Vendryňské vápenky – pece na pálení vápna z počátku 19. století
- Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
Osobnosti
- Jiří Cieńciała (* 1950), politik
- Ewa Farna (* 1993), zpěvačka
- František Frištenský (1887–1965), zápasník a sedlák. Bratr Gustava Frištenského. Ve Vendryni žil v letech 1919 až 1925.[8]
- Beata Hlavenková (* 1978), jazzová pianistka a skladatelka
- Eduard Kowala (1926–2017), salesián-koadjutor,[9]misionář v Hongkongu.[10]
- Georg Michalsen (1906–1993), důstojník SS, účastník Operace Reinhard
- Jan Szeruda (1889–1962), profesor teologie, biskup
- Czeslaw Walek (* 1975), právník a aktivista
- Jan Wojnar (1944–2014), konceptuální umělec
Partnerské obce
Galerie
-
Polská škola
-
Dům PZKO
-
Dvojjazyčná cedule při vjezdu do obce
-
Kostel sv. Kateřiny
-
Evangelický hřbitov
-
Dům PZKO na Zaolší
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SLOVNÍK po naszi(y)mu [online]. Skupina BLAF [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 677, 678.
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 563.
- ↑ Zapomenutí siláci (VIII.): František Frištenský. kulturistika.ronnie.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Salesiáni koadjutoři [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vendryně na Wikimedia Commons
- Vendryně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
- Panoramatická mapa Vendryně a okolí
- Sportovci Vendryně