Košařiska

Košařiska
Košařiska - Milíř
Košařiska - Milíř
Znak obce KošařiskaVlajka obce Košařiska
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Třinec
Obec s rozšířenou působností Třinec
(správní obvod)
Okres Frýdek-Místek
Kraj Moravskoslezský
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°35′24″ s. š., 18°41′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 357 (2023)[1]
Rozloha 17,18 km²[2]
Katastrální území Košařiska
Nadmořská výška 458 m n. m.
PSČ 739 81
Počet domů 112 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Košařiska 88
739 81 Milíkov u Jablunkova
kosariska@tiscali.cz
Starosta Januš Klimek
Oficiální web: www.kosariska.cz
Košařiska
Košařiska
Další údaje
Kód obce 507458
Kód části obce 70700
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Košařiska (v místním nářečí a polsky Koszarzyska německy Kosarzisk) leží na potoce Kopytná v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde 357[1] obyvatel. Značnou část obyvatel (téměř 40 %) tvoří polská menšina.

Ve vzdálenosti 9 km severně leží město Třinec, 17 km severně město Český Těšín, 23 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 26 km západně město Frýdek-Místek.

Název

Název vesnice je množné číslo obecného košařisko - "místo, kde stojí košáry". Košár bylo označení pro lehký plot pro ovce složený z přenosných, z proutí pletených dílů; pravděpodobně jde o slovo jihoslovanského původu.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1643. Osadníci z této vesnice byli poprvé zmiňováni v urbáři z roku 1657. Ve vzpomínkách katolických kněží z Jablůnkova a Vendryně z roku 1663, kteří se pokusili připojit k vesnici farnost, se Košařiska  nazývají „nový dvůr“. Nakonec se katolíci z Košařisk připojili k farnosti jablunkovské a evangelici k farnosti v Bystřici. V roce 1828 byla ve vesnici zřízena veřejná škola. Ondřej Kotas byl prvním učitelem. V roce 1841 ho následoval Pavel Chudoba. Dalšími učiteli byli Jiří Pomykasz (1846-1850), Jan Macura (do roku 1852), Adam Henczołka (1852-1853) a Jan Marosz (1853-1888).[5]

V roce 1837 se živilo zemědělstvím  44% obyvatel Košařisk  a ostatní žili výhradně z chovu skotu. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měla Koszarzyska 471 obyvatel, z toho 466 (98,9%) polsky, 4 (0,8%) německy a 1 (0,2%) česky mluvicích,  61 (13%) byli katolíci a 410 (87%) byli protestanti.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koszarzyska (Czechy) na polské Wikipedii.

Starostové obce

  • Jiří Rusz
  • Jana Kohutová
  • Ing. František Kufa (2010–2014)
  • Vítězslav Dyrčík (od 2014)
  • Janusz Klimek (od 2018)

Doprava

Obec se nachází poměrně mimo frekventovanější dopravní tahy v ústraní hor. Jedinou větší cestou která do obce přichází je ta od obce Milíkov, která následně pokračuje pod vrch Kozubová, kde její zpevněná část končí. Celá zástavba obce je situována právě okolo této cesty. Okolím obce pod vrcholy hor však prochází několik desítek lesních cest, využívaných zejména lesníky.

Autobusová doprava je v obci zajišťována dopravcem Z-Group bus a.s. ve dvou linkách vedoucích z Jablunkova a Třince. Obyvatelům jsou k dispozici celkem tři zastávky (Host.Samiec, Vodárna, Milíř). Železniční dopravu obec nemá, nejbližší železniční zastávka je v Bocanovicích, či v Návsí.

Katastrem obce je vedeno několik značených tras, čemuž napomáhá poloha obce mezi významnými beskydskými vrcholy Ostrý a Kozubová. Turisticky jsou Košařiska lákající též díky cyklostezkám. Vyznačena je zde taktéž Naučná stezka Po stopách salašnictví dlouhá 6,1 km. s devíti zastaveními.

Galerie

  • Česká a polská škola
    Česká a polská škola
  • Dům PZKO
    Dům PZKO
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice
  • Hřbitov
    Hřbitov
  • Věková struktura obce k roku 2011
    Věková struktura obce k roku 2011

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 430.
  5. ↑ KUBOK, Beata. Kościół ewangelicki augsburskiego wyznania na Śląsku Cieszyńskim na przełomie XIX i XX wieku a poszukiwanie tożsamości językowo-narodowej. Sprawy Narodowościowe. 2019-12-23, čís. 51. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. ISSN 2392-2427. DOI 10.11649/sn.1897. 
  6. ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj