Návsí
Návsí | |
---|---|
![]() Obecní úřad
| |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jablunkov |
Obec s rozšířenou působností |
Jablunkov (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′14″ s. š., 18°45′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 841 (2023)[1] |
Rozloha | 19,64 km²[2] |
Katastrální území | Návsí |
Nadmořská výška | 386 m n. m. |
PSČ | 739 92 |
Počet domů | 1 070 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Návsí 327 739 92 Návsí starosta@navsi.cz |
Starosta | Marian Waszut |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Návsí
| |
Další údaje | |
Kód obce | 554014 |
Kód části obce | 56341 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Návsí (polsky Nawsie, německy Nawsy) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435. Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435. Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16. století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577. Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20. století drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem – docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18. století byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě „Na Fojství“ se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola.[4] V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem. Roku 1911 byl v Návsí založen adventistický sbor.
Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřilo i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.
Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do Německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil místní národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.[5]
Obyvatelstvo
V roce 1910 počet domů byl 264 a počet obyvatel 2249, z toho 2188 bydlelo v obci trvale. Z toho 2114 (96,6 %) bylo polsky, 62 (2,8 %) německy a 12 (0,5 %) česky mluvících. Rozdělení podle náboženství bylo následující: 783 (34,8 %) katolíků, 1449 (64,4 %) protestantů, 174 (0,8 %) z jiné církve[6]. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry.[7]
Pamětihodnosti
- Evangelický toleranční kostel z 19. století
- bývalá evangelická škola Emaus (čp. 47)
- venkovská usedlost čp. 148
- venkovská usedlost čp. 34
- Pomník obětem 2. světové války[8]
- výšinné opevněné místo – Hrad Návsí na ostrohu nad potokem Jasení a řekou Olší
- Přírodní památka Filipka, lokalita jalovce obecného
- Přírodní památka Rohovec, biotop lesních mravenců
Sportoviště
V obci se nachází sportovní hala,[9] která byla otevřená v roce 2022. Své domácí zápasy zde hrají florbalisté klubu FBC Coyotes Jablunkov. Cena výstavby haly činila 130 milionu Kč.[10] Její kapacita je 204 diváků, z toho 104 k sezení, současně je zde 6 šaten. Hala splňuje parametry Českého florbalu Kategorie III.[11] Kromě sportovního zázemí se v hale nachází knihovna a další volnočasové aktivity.[12]
Doprava
Vesnice leží na železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.
Galerie
-
Evangelický kostel
-
Bývalá evangelická škola
-
Masarykova základní škola
-
Polská základní škola
-
Nádraží
Osobnosti
- Władysław Niedoba – („Jura spod Grónia“) – polský scenárista, režisér, divadelní herec a animátor společenského dění
- Franciszek Michejda – luterský duchovní (senior)
- Jan Winkler – luterský duchovní, hudebník a národní buditel
- Władysław Młynek – polský učitel, básník, spisovatel a aktivista polské menšiny na Těšínsku
- Adam Gawlas – šipkař
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ http://pspnawsie.webnode.cz/historia-szko%c5%82y/
- ↑ NÁVSÍ, Obec. Historie - Oficiální stránky obce Návsí. www.navsi.cz [online]. [cit. 2017-02-23]. Dostupné online.
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2015-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online.
- ↑ MACHÁLEK, Tomáš. Nové sportoviště po prázdninách otevřou. ehutnik.cz [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Moderní sportovní hala s bezbariérovými vstupy [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Velká tělocvična u MZŠ Návsí [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
- ↑ BASELIDES, Roman. Hala se mění. Ke knihovně a kavárně přibude fitness. ehutnik.cz [online]. 2023-04-28 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Návsí na Wikimedia Commons
- Návsí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Panoramatická mapa Návsí a okolí
- Slezsko – Beskydský informační systém – základní údaje
- PZKO – Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Návsí z.s.