Blason
Blason (z francouzského „blason“ znamenající erb, znak, ale i heraldika; občas se používá blazon) je v heraldice formální slovní popis znaku (erbu), který může být použit také pro popis vlajek, pečetí atd. Blason má být stručný a výstižný, zároveň však dostatečně jednoznačný, aby podle něj bylo možné znak nakreslit. Při popisu se v rámci zjednodušování nepoužívají (nebo jen výjimečně používají) slovesa.
Pravidla při popisování
- Popis erbu vychází z pohledu štítonoše, například pravé pole je tedy z pohledu pozorovatele vlevo.
- Erb se blasonuje podle stanovených priorit, z pohledu nositele zprava a shora (takže z pohledu pozorovatele zleva a shora).
- Nejprve se popisuje tinktura pole štítu, nebo jeho dělení heroldskou figurou a jeho tinktury (např. v černém štítě zlatá růže nebo červeně – modře pošikem dělený štít pro erb bez tinktury pole)
- Následuje tinktura a označení hlavní obecné figury (např. v červeno-modrém poli stříbrná lilie).
- Poté se popíšou ostatní obecné figury.
- Obsahuje-li štít štítky, popisují se v pořadí srdeční štítek, čestný štítek, pupeční štítek a štít.
- Jsou-li některá pole stejná, popisují se společně (např. v prvním a čtvrtém červeném poli stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí)
Příklad blasonování
|
Znak Mariánských Hor a Hulvák Blason: Štít rozštěpený; v pravém modrém poli vyniká z rozštěpení korunovaný, zlatě šachovaný orel s vyplazeným jazykem, v levém červeném poli, které jest prostoupeno stříbrným ležatým břevnem, stojí na zelené hoře, která ze spodku štítu vystupuje, vysoký zlatý kříž, ovinutý stříbrnou lípovou ratolestí, která na levé jeho straně z hory vyrůstá; tento kříž jest provázen v levém hořejším koutě pětihrannou zlatou hvězdou. Štít pak lemován jest zlatou arabeskou. |
Externí odkazy
- Slovníkové heslo blason ve Wikislovníku
