Velká Čantoryje

Velká Čantoryje
Pohled na masiv Čantoryje z Třince
Pohled na masiv Čantoryje z Třince

Vrchol 995 m n. m.
Prominence 310 m ↓ Beskydské sedlo[1]
Izolace 12 km → Malinów → Skrzyczne
Seznamy Nejprominentnější hory CZ #41
Hory a kopce Slezských Beskyd
Poznámka nejvyšší vrchol pohoří na území ČR
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
Pohoří Slezské Beskydy
Souřadnice
Velká Čantoryje
Velká Čantoryje
Povodí Odra, Visla
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrchol Čantoryje s rozhlednou
Pohled z Čantoryje na sever
Lesní kostel Zakámen

Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka, německy Czantory) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice. Tato dominanta již zmiňovaného pohoří vystupuje z Jablunkovské brázdy a tvoří tak jakousi protihradbu blízkým Moravskoslezským Beskydám. Celý hřeben tohoto mohutného horského masivu tvoří státní hranici mezi Českem (Moravskoslezský kraj) a Polskem (Slezské vojvodství). Hřebenem Čantoryje rovněž probíhá rozvodí řek Odry a Visly. Masiv Čantoryje má při pohledu z české strany dva výrazné vrcholy, Malou Čantoryji (865 m n. m.) a Velkou Čantoryji (995 m n. m.), přičemž Malá Čantoryje se již nachází na území Polska.

Název mohl vzniknout buď z označení pro místo, které bylo údajně rozrýváno čerty (čartoryja) – tento názor podporují lidové pověsti, podle nichž je hora spojována s ďábelskými mocnostmi –, nebo je odvozen z latinského označení zeměžluče lékařské (Centaurium erythraea Rafn), které se v místním nářečí říkalo čantoryjka a která byla na Čantoryji dříve velmi rozšířena a hojně se užívala v lidovém léčitelství. Existuje však ještě jiná zajímavá úvaha: Název Čantoryje měl vzniknout spojením dvou výrazů, tatarského chan (latinsky čteno čan) a latinského slova toreum; když tudy ve 13. století procházeli Tataři, postavili údajně na této hoře svému chánovi stan (latinsky Chantorium).[2]

Historie

Velká Čantoryje byla v době nacistické okupace centrem činnosti partyzánů. Partyzánský oddíl, jejž tvořili muži jak z české, tak polské strany, se začal postupně formovat v letech 1941–1942 pod vedením Karola Schreibera a v roce 1943 měl již okolo 20 členů a přibližně stejný počet spolupracovníků. Po válce byl na jihozápadním úbočí Malé Čantoryje v místech dřívějšího bunkru zřízen památník.[3]

Mezinárodní setkání esperantistů na Čantoryji v roce 2021.

Již od 30. let 20. století je vrchol Čantoryje místem tradičních setkání esperantistů z Československa (později České republiky a Slovenska) a Polska.[4]

Do 50. let 20. století stával v blízkosti chaty kříž, postavený na památku smrti dvanáctiletého pastýře, který zde v roce 1913 umrzl při hledání ztracené ovce.

Příroda

Velká Čantoryje je z velké části zalesněná bukovými lesy s příměsi jedle a modřínu a smrkovou monokulturou. Původní beskydská vegetace se nachází v národní přírodní rezervaci Čantoria cca 1 km od vrcholu směrem na západ. V hřebenových partiích jsou místy zastoupeny horské louky.

Turistika

Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Důvodem je jistě nejen přítomnost turistické chaty, ale především 29 metrů vysoká rozhledna, a to přímo na samotném vrcholu hory. Tato dominanta byla vybudována v roce 2002 a dokáže pojmout až 170 osob. Za dobré viditelnosti jsou odtud vidět nejen Moravskoslezské a Slezské Beskydy, ale také Malá Fatra, Tatry, Ostravsko a katovická aglomerace. Z polské Ustroně vede pod vrchol Čantoryje sedačková lanovka, která je doplněna o bobovou dráhu. Díky lepšímu přístupu je zde převaha polských turistů. Druhým východiskem turistických tras na tento vrchol je horská obec Nýdek. Cesta odtud na vrchol měří 5 km.

Na západním svahu hory, v místě zvaném Za Kámen, se nachází lesní kostel Zakámen. Jedná se o jeden z lesních kostelů, míst tajných luteránských bohoslužeb v době protireformace, s památníkem Jiřího Třanovského.

Rytířská stezka

Rytířská stezka

Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje sedm zastavení s informačními tabulemi, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory. Odtud také pochází název této stezky.

Odkazy

Reference

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. CICHÁ, Irena. Velká Čantoryje, místo rozryté čerty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 19. listopad 2014, roč. 66, čís. 47, s. 9. ISSN 1213-2810. 
  3. CICHÁ, Irena. Na svazích Čantoryje působil partyzánský oddíl. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 3. prosinec 2014, roč. 66, čís. 49, s. 9. ISSN 1213-2810. 
  4. Esperanto.cz: Akce - Výstup na Čantoryji

Externí odkazy

Zdroj