Qatar Open, oficiálně Qatar ExxonMobil Open, je tenisový turnaj mužů hraný v katarském hlavním městě Dauhá. Probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem Plexicushion v areálu Khalifa International Tennis and Squash Complex. Kapacita centrálního dvorce byla v roce 2008 navýšena ze 4 106 na 6 911 diváků. Na profesionálním okruhu ATP Tour se v letech 2009–2024 řadil do kategorie ATP Tour 250. Od sezóny 2025 pak byl povýšen do úrovně ATP Tour 500.[1]
Qatar Open byl založen v roce 1993, kdy obě soutěže vyhrál Němec Boris Becker. Nejvyšší počet tří singlových titulů získal Švýcar Roger Federer a ve čtyřhře čtyřikrát triumfoval Španěl Rafael Nadal. Katarská událost se koná v úvodní části sezóny, do roku 2022 v první lednový týden a během února v sezóně 2023. Do dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct dvojic.
Titulárním sponzorem a strategickým partnerem mužského Qatar ExxonMobil Open a ženského Qatar Ladies Open se v roce 2023 stala katarská bankovní skupina QNB Group (Qatar National Bank Group).[2]
Vývoj názvu turnaje
- 1993–2000: Qatar Mobil Open
- od 2001: Qatar ExxonMobil Open
Přehled finále
Dvouhra
Rok
|
vítěz
|
finalista
|
výsledek
|
1993 |
Boris Becker
|
Goran Ivanišević
|
7–6(7–4), 4–6, 7–5
|
1994 |
Stefan Edberg
|
Paul Haarhuis
|
6–3, 6–2
|
1995 |
Stefan Edberg (2)
|
Magnus Larsson
|
7–6(7–4), 6–1
|
1996 |
Petr Korda
|
Júnis Al Ajnáví
|
7–6(7–5), 2–6, 7–6(7–5)
|
1997 |
Jim Courier
|
Tim Henman
|
7–5, 6–7(5–7), 6–2
|
1998 |
Petr Korda (2)
|
Fabrice Santoro
|
6–0, 6–3
|
1999 |
Rainer Schüttler
|
Tim Henman
|
6–4, 5–7, 6–1
|
2000 |
Fabrice Santoro
|
Rainer Schüttler
|
3–6, 7–5, 3–0skreč
|
2001 |
Marcelo Ríos
|
Bohdan Ulihrach
|
6–3, 2–6, 6–3
|
2002 |
Júnis Al Ajnáví
|
Félix Mantilla
|
4–6, 6–2, 6–2
|
2003 |
Stefan Koubek
|
Jan-Michael Gambill
|
6–4, 6–4
|
2004 |
Nicolas Escudé
|
Ivan Ljubičić
|
6–3, 7–6(7–4)
|
2005 |
Roger Federer
|
Ivan Ljubičić
|
6–3, 6–1
|
2006 |
Roger Federer (2)
|
Gaël Monfils
|
6–3, 7–6(7–5)
|
2007 |
Ivan Ljubičić
|
Andy Murray
|
6–4, 6–4
|
2008 |
Andy Murray
|
Stanislas Wawrinka
|
6–4, 4–6, 6–2
|
2009 |
Andy Murray (2)
|
Andy Roddick
|
6–4, 6–2
|
2010 |
Nikolaj Davyděnko
|
Rafael Nadal
|
0–6, 7–6(10–8), 6–4
|
2011 |
Roger Federer (3)
|
Nikolaj Davyděnko
|
6–3, 6–4
|
2012 |
Jo-Wilfried Tsonga
|
Gaël Monfils
|
7–5, 6–3
|
2013 |
Richard Gasquet
|
Nikolaj Davyděnko
|
3–6, 7–6(7–4), 6–3
|
2014 |
Rafael Nadal
|
Gaël Monfils
|
6–1, 6–7(5–7), 6–2
|
2015 |
David Ferrer
|
Tomáš Berdych
|
6–4, 7–5
|
2016 |
Novak Djoković
|
Rafael Nadal
|
6–1, 6–2
|
2017 |
Novak Djoković (2)
|
Andy Murray
|
6–3, 5–7, 6–4
|
2018 |
Gaël Monfils
|
Andrej Rubljov
|
6–2, 6–3
|
2019 |
Roberto Bautista Agut
|
Tomáš Berdych
|
6–4, 3–6, 6–3
|
2020 |
Andrej Rubljov
|
Corentin Moutet
|
6–2, 7–6(7–3)
|
2021 |
Nikoloz Basilašvili
|
Roberto Bautista Agut
|
7–6(7–5), 6–2
|
2022 |
Roberto Bautista Agut (2)
|
Nikoloz Basilašvili
|
6–3, 6–4
|
2023 |
Daniil Medveděv
|
Andy Murray
|
6–4, 6–4
|
2024 |
Karen Chačanov
|
Jakub Menšík
|
7–6(14–12), 6–4
|
Čtyřhra
Rok
|
vítězové
|
finalisté
|
výsledek
|
1993
|
Boris Becker
Patrik Kühnen
|
Shelby Cannon
Scott Melville
|
6–2, 6–4
|
1994
|
Olivier Delaître
Stephane Simian
|
Shelby Cannon
Byron Talbot
|
6–3, 6–3
|
1995
|
Stefan Edberg
Magnus Larsson
|
Andrej Olchovskij
Jan Siemerink
|
7–6, 6–2
|
1996
|
Mark Knowles
Daniel Nestor
|
Jacco Eltingh
Paul Haarhuis
|
7–6, 6–3
|
1997
|
Jacco Eltingh
Paul Haarhuis
|
Patrik Fredriksson
Magnus Norman
|
6–3, 6–2
|
1998
|
Maheš Bhúpatí
Leander Paes
|
Olivier Delaître
Fabrice Santoro
|
6–4, 3–6, 6–4
|
1999
|
Alex O'Brien
Jared Palmer
|
Piet Norval
Kevin Ullyett
|
6–3, 6–4
|
2000
|
Mark Knowles (2)
Max Mirnyj
|
Alex O'Brien
Jared Palmer
|
6–3, 6–4
|
2001
|
Mark Knowles (3)
Daniel Nestor
|
Juan Balcells
Andrej Olchovskij
|
6–3, 6–1
|
2002
|
Donald Johnson
Jared Palmer (2)
|
Jiří Novák
David Rikl
|
6–3, 7–6(7–5)
|
2003
|
Martin Damm
Cyril Suk
|
Mark Knowles
Daniel Nestor
|
6–4, 7–6(10–8)
|
2004
|
Martin Damm (2)
Cyril Suk (2)
|
Stefan Koubek
Andy Roddick
|
6–2, 6–4
|
2005
|
Albert Costa
Rafael Nadal
|
Andrei Pavel
Michail Južnyj
|
6–3, 4–6, 6–3
|
2006
|
Jonas Björkman
Max Mirnyj (2)
|
Christophe Rochus
Olivier Rochus
|
2–6, 6–3, [10–8]
|
2007
|
Nenad Zimonjić
Michail Južnyj
|
Martin Damm
Leander Paes
|
6–1, 7–6(7–3)
|
2008
|
Philipp Kohlschreiber
David Škoch
|
Jeff Coetzee
Wesley Moodie
|
6–4, 4–6, [11–9]
|
2009 |
Marc López
Rafael Nadal (2)
|
Daniel Nestor
Nenad Zimonjić
|
4–6, 6–4, [10–8]
|
2010 |
Guillermo García-López
Albert Montañés
|
František Čermák
Michal Mertiňák
|
6–4, 7–5
|
2011 |
Marc López (2)
Rafael Nadal (3)
|
Daniele Bracciali
Andreas Seppi
|
6–3, 7–6(7–4)
|
2012 |
Filip Polášek
Lukáš Rosol
|
Christopher Kas
Philipp Kohlschreiber
|
6–3, 6–4
|
2013 |
Christopher Kas
Philipp Kohlschreiber
|
Julian Knowle
Filip Polášek
|
7–5, 6–4
|
2014 |
Tomáš Berdych
Jan Hájek
|
Alexander Peya
Bruno Soares
|
6–2, 6–4
|
2015 |
Juan Mónaco
Rafael Nadal (4)
|
Julian Knowle
Philipp Oswald
|
6–3, 6–4
|
2016 |
Feliciano López
Marc López (3)
|
Philipp Petzschner
Alexander Peya
|
6–4, 6–3
|
2017 |
Jérémy Chardy
Fabrice Martin
|
Vasek Pospisil
Radek Štěpánek
|
6–4, 7–6(7–3)
|
2018 |
Oliver Marach
Mate Pavić
|
Jamie Murray
Bruno Soares
|
6–2, 7–6(8–6)
|
2019 |
David Goffin
Pierre-Hugues Herbert
|
Robin Haase
Matwé Middelkoop
|
5–7, 6–4, [10–4]
|
2020 |
Rohan Bopanna
Wesley Koolhof
|
Luke Bambridge
Santiago González
|
3–6, 6–2, [10–6]
|
2021 |
Aslan Karacev
Andrej Rubljov
|
Marcus Daniell
Philipp Oswald
|
7–5, 6–4
|
2023 |
Wesley Koolhof (2)
Neal Skupski
|
Rohan Bopanna
Denis Shapovalov
|
7–6(7–4), 6–1
|
2023 |
Rohan Bopanna (2)
Matthew Ebden
|
Constant Lestienne
Botic van de Zandschulp
|
6–7(5–7), 6–4, [10–6]
|
2024 |
Jamie Murray
Michael Venus
|
Lorenzo Musetti
Lorenzo Sonego
|
7–6(7–0), 2–6, [10–8]
|
Rekordy
Mužská dvouhra[3]
|
Rekord |
držitelé rekordu
|
Nejvíce titulů |
3 |
Roger Federer (2005, 2006, 2011)
|
Nejvíce finále |
5 |
Andy Murray (2007, 2008, 2009, 2017, 2023)
|
Nejvíce vyhraných zápasů |
27 |
Roger Federer
|
Nejstarší vítěz |
33 let |
Roberto Bautista Agut (2022)
|
Nejmladší vítěz |
20 let |
Andy Murray (2008)
|
Nejmladší finalista |
18 let |
Jakub Menšík (2024)[4]
|
Nejvýše postavený vítěz |
1. ATP
|
Roger Federer (2005, 2006)
Rafael Nadal (2014)
Novak Djoković (2016)
|
Nejníže postavený vítěz |
124. ATP |
Rainer Schüttler (1999)
|
Mužská čtyřhra
|
Nejvíce titulů |
4 |
Rafael Nadal (2005, 2009, 2011, 2015)
|
Nejvíce finále |
4 |
Mark Knowles (1996, 2000, 2001, 2003)
Daniel Nestor (1996, 2001, 2003, 2009)
Rafael Nadal (2005, 2009, 2011, 2015)
|
Galerie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Qatar Open (tennis) na anglické Wikipedii.
-
↑ ExxonMobil Qatar, QTF launch promotional activities ahead of blockbuster tournament. The Peninsula Newspaper [online]. 2024-02-05 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
-
↑ QNB is Gold Sponsor for Qatar TotalEnergies Open 2023 and Qatar ExxonMobil Open 2023. Qatar Tribune [online]. 2023-02-14 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
-
↑ QATAR EXXONMOBIL OPEN – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-02-19 [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
-
↑ Jakub Mensik advances to first ATP Tour final in Doha. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-23 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-04-26 16:30:22
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Qatar ExxonMobil Open)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.