Kostel svatého Martina (Nebelschütz)

Kostel svatého Martina v Nebelschütz
Kostel svatého Martina
Místo
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Budyšín
Obec	Nebelschütz
Souřadnice	51°15′53″ s. š., 14°9′38″ v. d.
Kostel svatého Martina v Nebelschütz
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	berlínská
Diecéze	drážďansko-míšeňská
Děkanát	Budyšín
Farnost	Nebelschütz
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Datum posvěcení	1743
Architektonický popis
Architekt	Gaetano Chiaveri
Stavební sloh	baroko
Typ stavby	kostel
Výstavba	1741–1743
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Další informace
Adresa	Hauptstraße 27 01920 Nebelschütz
Ulice	Hauptstraße
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina (hornolužickosrbsky Cyrkej swjateho Měrćina, německy Kirche Sankt Martin) je římskokatolický farní kostel v hornolužické obci Nebelschütz (Njebjelčicy), vzdálené přibližně 20 km severozápadně od okresního města Budyšín. Stojí na žulovém vrchu v severovýchodní části vsi, severně od hlavní silnice. První chrám je zmiňován v 15. století, současná barokní stavba pochází z let 1741–1743.

Historie

První dřevěný kostel stál spolu se hřbitovem uprostřed vsi již od středověku. Přesné datum založení není známé, prvně je doložen v 15. století, kdy podléhal nedalekému klášteru Marienstern. Díky tomu zůstal i po reformaci katolický. Tento skromný svatostánek podlehl roku 1739 velkému požáru. Nový barokní kostel, zasvěcený svatému Martinu, byl v letech 1741–1743^[1] postaven u cesty do Wendischbaselitz. Plány pro stavbu připravil italský architekt a drážďanský dvorní stavební mistr Gaetano Chiaveri (1689–1770). Potřebné finance na výstavbu získala farnost pravděpodobně z pozůstalosti saského místodržitele Antona Egona knížete z Fürstenbergu (1656–1716), který před svou smrtí roku 1716 odkázal Budyšínskému děkanátu peníze na stavbu katolického kostela. Stavebních prací se ujal český mistr, kterým byl s největší pravděpodobností lipovský Zacharias Hoffmann (1678–1754).^[2] Kostel se dochoval do současnosti v téměř původní podobě, jedinou výraznější změnou byla úprava střechy na věži roku 1830. Při poslední velké rekonstrukci v roce 1993 prošla kompletní opravou zchátralá věž a nově byla přeložena střecha.

Mše svaté slouží místní farář v úterý pro seniory, ve středu pro děti, dále v pátek, v sobotu a v neděli. Kromě dvou německých mší druhou a čtvrtou sobotu v měsíci jsou všechny bohoslužby vedeny v hornolužické srbštině.^[3] Roku 2015 čítala nebelschützská farnost 784 hornolužickosrbsky hovořících katolíků.

Popis

Orientovaný jednolodní kostel stojí na neobvyklém obdélném půdorysu s půlkruhovými zakončeními na obou kratších stěnách. Západní průčelí doplňuje vysoká hranolová věž, na protilehlý presbytář navazuje sakristie. Původně trojposchoďová koruna věže, podobná věži budyšínské radnice, byla roku 1830 snesena a nahrazena lucernou. Fasáda je červená, zdobená bílými pilastry, lizénovými rámci a římsami. Okna ve spodní části kostelní lodi jsou obdélná s odsazeným záklenkem, menší okna v horní řadě zakončuje segmentový oblouk.

Barokní hlavní oltář s retáblem je 16 m vysoký a 5,5 m široký, čistě bílý. Oltářní obraz zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie, nad ním je menší vyobrazení svatého Martina, po stranách pak svatá Kateřina a svatá Markéta. Dřevěnou kazatelnu zdobí postavy evangelistů. Dřevěný jižní oltář, zasvěcený patronovi kostela, je 8,5 m vysoký a téměř 4 m široký. Pochází původně z hainberského kostela v Cáchách, odkud jej odkoupil farář Jurij Gustav Kubaš (ve službě 1890–1918) a roku 1892 jej umístil do Nebelschütz. Obraz světce, předávajícího plášť žebrákovi, darovala roku 1899 saská princezna Matylda (1863–1933). Severní oltář je rovněž dřevěný a bílý, částečně pozlacený, vysoký 6 m a široký 270 cm. Zasvěcen je Panně Marii, která je také na oltáři vyobrazena. Další malby představují Ježíše Krista s Křížem, Boha Otce, na bocích pak svatého Jana Křtitele a svatou Markétu. Na několika místech v kostele je umístěn znak kláštera Marienstern s písmeny C. S. A. M. (Cordula Sommer Abbatissa Mariastellensis), vztahujícími se k abatyši Cordule Sommerové (ve funkci 1710–1746).

Do roku 1917 vyzváněly ve věži dva zvony, zrekvírované během první světové války. Roku 1923 je nahradily tři nové (Marie, Martin a Josef), ty ovšem padly za oběť druhé světové válce. V roce 1964 získal kostel čtyři nové zvony z durynské Apoldy.

Farnost

Do nebelschützské farnosti svatého Martina patří tři z pěti místních částí obce, a to Nebelschütz (Njebjelčicy), Piskowitz (Pěskecy) a Wendischbaselitz (Serbske Pazlicy). Vsi Dürrwicknitz (Wěteńca) a Miltitz (Miłoćicy), které jsou součástí obce Nebelschütz až od roku 1974, jsou farně příslušné ke Crostwitz (Chrósćicy). Kostel svatého Martina je jediným kostelem farnosti. V Piskowitzi stojí moderní kaple, ve které se konají bohoslužby pravidelně ve čtvrtek.

Galerie

• 
  Pohled od vesnice
• 
  Kříž na stěně kostela
• 
  Hlavní oltář
• 
  Kůr s varhanami
• 
  Obraz svatého Martina na jižním oltáři
• 
  Kazatelna
• 
  Půdorys
• 
  Severní pohled

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrkej swjateho Měrćina na hornolužickosrbské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky obce Nebelschütz

Zdroj