Nebelschütz

Nebelschütz
Njebjelčicy
Hlavní ulice s kostelem svatého Martina
Hlavní ulice s kostelem svatého Martina
Nebelschütz – znak
znak
Poloha
Souřadnice 51°15′50″ s. š., 14°9′31″ v. d.
Nadmořská výška 194 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko
Zemský okres Budyšín
Administrativní dělení 5 místních částí[1]
Nebelschütz na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22,9 km²
Počet obyvatel 1 202 (2022)[2]
Hustota zalidnění 52,4 obyv./km²
Etnické složení Lužičtí Srbové a Němci 99,7 %[3]
Náboženské složení římskokatolická církev 84,4 %
protestantství 4,2 %[3]
Správa
Status obec
Starosta Thomas Zschornak (Tomaš Čornak) (CDU)
Oficiální web www.nebelschuetz.de
Adresa obecního úřadu Hauptstraße (Hłowna) 11a
01920 Nebelschütz
Telefonní předvolba 03578
PSČ 01920
Označení vozidel BZ, BIW, HY, KM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nebelschütz (hornolužickosrbsky Njebjelčicy) je obec v německé spolkové zemi Sasko v zemském okrese Budyšín v Horní Lužici. Má přibližně 1 200[2] obyvatel, z nichž dvě třetiny obyvatel hovoří hornolužickosrbsky. Ves je známá především díky tradičním velikonočním jízdám.

Popis

Obec se nachází 3 km východně od města Kamenec a 20 km severozápadně od okresního města Budyšín na území historické země Horní Lužice. Střetávají se zde tři přírodní oblasti, a to rovinatá Hornolužická oblast vřesovišť a rybníků na severovýchodě, zvlněný Hornolužický luh na jihovýchodě a Západolužická pahorkatina na západě. Místními částmi Miltitz a Nebelschütz protéká potok Jauer (Jawora), na kterém byla mezi oběma sídly postavena vodní nádrž sloužící hlavně k rybaření. Nejvyšším bodem je Kamjentna hórka (206,6 m n. m.). Ke spojení s dálnicí A4 slouží státní silnice S 94 spolu s křižovatkou v Burkau, vzdálenou asi 15 km.

Historie

První historická zmínka o vesnici pochází z roku 1304. K tomuto roku jsou v listině kláštera Marienstern jmenováni dva bratři z Nebelschütz. Lenní příslušnost vesnice ve 14. a 15. století není zcela jasná, pravděpodobně patřila bohatým pánům z Kamence. V záznamech Mariensternu z roku 1374 je zmiňován příjem z Nebelschütz. Vesnice nebo přinejmenším několik statků bylo v průběhu 15. století vícekrát koupeno nebo zastaveno. Jako majitelé části Nebelschütz jsou mezi jinými zmiňováni členové rodiny Metzradt a také město Kamenz. Nejpozději během první čtvrtiny 16. století získal klášter celou ves. V majetku Mariensternu zůstala vesnice až do roku 1832, proto si také obyvatelstvo udrželo i po reformaci katolické vyznání. Od 1. května 2001 je Nebelschütz členem správního sdružení Am Klosterwasser.

Obyvatelstvo

Podle sčítání obyvatel z roku 2011 se z 1196 obyvatel obce hlásilo 1010 k římskokatolickému vyznání (84,4 %), 50 k evangelickému (4,2 %) a zbylých 136 bylo bez vyznání nebo jej neuvedlo.[3] Podle výzkumu žilo v 80. letech 19. století ve vsi 271 obyvatel, z toho bylo 256 Lužických Srbů (94,5 %) a 15 Němců (5,5 %). Po druhé světové válce podíl srbského obyvatelstva klesl na 55,6 % (údaj pro rok 1956), a to kvůli příchodu Němců vysídlených z Polska a Československa.

Pamětihodnosti

Osobnosti

  • Jan Skala (1889–1945), lužickosrbský publicista
  • Jan Hanski (1925–2004), lužickosrbský malíř

Správní členění

Obec Nebelschütz se skládá z pěti místních částí:[1]

  • Dürrwicknitz (Wěteńca)
  • Miltitz (Miłoćicy)
  • Nebelschütz (Njebjelčicy)
  • Piskowitz (Pěskecy)
  • Wendischbaselitz (Serbske Pazlicy).

Partnerská města

Galerie

  • Hostinec Heldec
    Hostinec Heldec
  • Potok Jauer
    Potok Jauer
  • Hlavní cesta
    Hlavní cesta
  • Velikonoční jízda
    Velikonoční jízda
  • Miločanská žába
    Miločanská žába

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nebelschütz na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  3. ↑ a b c Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj