Lipová (okres Děčín)

Lipová
Znak obce LipováVlajka obce Lipová
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Šluknov
Obec s rozšířenou působností Rumburk
(správní obvod)
Okres Děčín
Kraj Ústecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 51°0′40″ s. š., 14°21′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 571 (2023)[1]
Rozloha 12,83 km²[2]
Nadmořská výška 366 m n. m.
PSČ 407 81
Počet domů 252 (2021)[3]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Lipová č.p. 442
407 81 Lipová
info@lipova.cz
Starosta Pavel Svoboda
Oficiální web: www.lipova.cz
Lipová na mapě
Lipová
Lipová
Další údaje
Kód obce 562661
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipová (dřívější názvy Hanšpach či Haňšpach, německy Hainspach) je obec v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín, v západní části Šluknovského výběžku. Žije v ní 571[1] obyvatel.

Název

Nejstarší dochované písemné záznamy z 15. a 16. století zmiňují vesnici jako Hainspach. V 17. století převládal název „Hanspach“, od 30. let 18. století se používal opět „Hainspach“. Název pochází z mužského jména „Hain“ (tvar jmen „Hagin“ a „Hagen“) a německého slova „Bach“ (česky „potok“). Jméno vsi tak původně znamenalo „Hainův (Hagenův) potok“. Úřední český název byl roku 1854 stanoven na „Haňšpach“.[4] Úřední název „Lipová“ se používá až od roku 1948.[5]

Historie

V pravěku bylo území Šluknovského výběžku neosídlené a existují jen ojedinělé nálezy pravěkých kamenných nástrojů. Z mladšího paleolitu pochází pazourkovité nástroje a několik kusů oštěpů nalezených ve Varnsdorfu v roce 1928. Podobné nástroje se našly i u obce Lipová.

První písemná zmínka pochází o vesnici z roku 1417[6] (též 1418[7]), kdy je Lipová zmiňována jako léno pánů z Tolštejna. Roku 1566 pak vzniklo samostatné panství Lipová. Lipovský zámek patřil k jednomu z nejstarších panských sídel v kraji. Starý zámek (tvrz) byl postaven ve 14. století. V letech 1675–1677 nechal tehdejší majitel panství Slawata z Chlumu založit 10 ha velký zámecký rybník. Nový zámek byl vybudován v letech 1737–1739 z iniciativy hraběte Salm-Reifferscheida, zároveň byl starý zámek v té době přestavěn na pivovar. Roku 1750 došlo k povýšení obce císařským dekretem na městys a propůjčení znaku.

Josef Osvald I. Thun-Hohenstein (1817–1883), statkář a majitel panství Klášterec nad Ohří) vyženil Lipovou s Janou, starohraběnkou ze Salm-Reifferscheidtu jako její dědictví po bezdětném a svobodném bratrovi Františkovi.[8] Jeho potomci syn Josef Osvald II. Thun-Hohenstein a vnuk Josef Osvald III. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt zámek užívali jako letní sídlo až do roku 1924.

Až do roku 1938 byla Lipová sídlem okresního soudu s věznicí, jeho budova byla postavena roku 1893. Při sčítání lidu, provedeném dne 1. prosince 1930, měl soudní okres Haňšpach 25 039 obyvatel. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[9] Po druhé světové válce byla většina Němců odsunuta do Německa a oblast dosídlena Čechy z českého vnitrozemí. Počet obyvatel Lipové se po roce 1945 skokově snížil z přibližně dvou a půl na jeden tisíc. Název obce byl změněn z Hanšpachu na Lipová.

První privatizace zpustlého zámku do rukou Kateřiny Ebelové byla neúspěšná. Druhá privatizace společností Via Tempora nova slibuje jeho postupnou rekonstrukci.

Obyvatelstvo

Lipová měla ke dni 1. ledna 2014 celkem 607 obyvatel s průměrným věkem 40,9 let (309 mužů s průměrným věkem 38,5 let a 298 žen s průměrným věkem 43,3 let). Nezaměstnanost k 1. červenci 2014 činila 4,6 %. Lipová má v okrese Děčín po Františkově nad Ploučnicí a Vilémově třetí největší rozdíl mezi průměrným věkem mužů a žen. Ženy byly v roce 2014 v průměru o 4,8 let starší než muži a v roce 2001 dokonce o 9,4 let. Nezaměstnanost v Lipové byla v okrese Děčín v roce 2014 jedna z nejnižších.

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lipová[6][10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 2 660 2 830 2 907 3 021 3 091 2 597 2 664 931 1 002 965 613 625 646 667 636
Domy 343 390 374 399 410 415 419 369 228 206 142 142 164 247 244
Tabulka zahrnuje údaje osady Ludvíkovičky a data z roku 1961 zahrnují domy místní části Liščí.
Vývoj počtu % nezaměstnaných k 1. lednu a k 1. červenci daného roku v Lipové[12]
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
16,2 19,5 15,0 18,5 17,5 12,4 6,4 15,0 18,8 22,6 – – – 8,0 5,2 7,5
12,9 16,2 16,6 14,6 12,7 9,2 9,6 14,6 16,9 17,8 – – 4,6 5,2 7,0 4,2

Obecní správa

Části obce

Obecní symboly

Na červeném pozadí je vyobrazena spravedlnost – panna v bílém s převázanýma očima, držící v pravé ruce meč a v levé zlaté váhy.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005. Znak je upravenou variantou původního znaku obce. Oproti původnímu znaku má na taláru nově připevněnou sponu s motivem lipového listu v červené barvě na zeleném podkladu. Vlajka je vytvořena nově, plocha je úhlopříčně dělena na červenou a zelenou plochu, kde se do sebe prolínají dva lipové listy, vždy v obrácené barevnosti. Motiv lipového listu je odkazem na nový poválečný název obce – Lipová.[13]

Místopis a pamětihodnosti

Lipová leží v nadmořské výšce 361 metrů, rozkládá se mezi vrchy a protéká jí Liščí potok. Mezi nejvýznamnější památky obce patří nový zámek, od kterého vede lipová alej, jež původně směřovala až ke kapli ve Vilémově a byla vysázena roku 1726. Mezi významné památky obce patří dále kostel svatých Šimona a Judy, socha sv. Jana Nepomuckého, která byla rekonstruována a přenesena do parku u autobusové zastávky a socha sv. Josefa stojící naproti škole, která na svou rekonstrukci teprve čeká. V obci se nachází budova staré školy, která byla postavena u kostela na místě původní školy v roce 1873, a nová škola na křižovatce u radnice, která byla postavena v roce 1897.

Památné stromy

  • Lipové stromořadí – 99 památných stromů, stojí od zámku po hrázi Zámeckého rybníka přes křižovatku na Lobendavu a dál podél staré cesty na Vilémov až k bývalému koupališti; vysazeno v roce 1726[15]
  • Borovice lesní v Lipové
  • Dub letní v Lipové
  • Lípa srdčitá u kostela v Lipové

Současnost

V obci sídlí Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska v podsádkovém domě, který byl nákladnou rekonstrukcí v roce 2011 zachráněn, a v kterém nyní obec Lipová provozuje informační centrum. V obci se dále nachází domov důchodců, 1. stupeň základní školy, školka, dětský domov, samoobsluha a dvě restaurace. Významným zaměstnavatelem v Lipové je biofarma zaměřující se na chov skotu a továrna na kancelářské potřeby RON.

V současné době má obec dvě priority: dokončení kanalizace a záchranu nového zámku, který realizuje společnost VIA TEMPORA NOVA.

Kulturně sportovní život v obci: tradiční Lipovský jarmark a trh starých řemesel, Lipovský Dřevák, setkání rodáků, sportovní oddíl kopané a jiné kulturní aktivity.

Lipová byla vyhlášena českou vesnicí roku 2019. V 25. ročníku soutěže zvítězila mezi 206 obcemi z celé České republiky.[16]

Rodáci a osobnosti

Galerie

  • Kostel
    Kostel
  • Škola
    Škola
  • Zámek
    Zámek
  • Zámecká zahrada
    Zámecká zahrada
  • Železniční zastávka
    Železniční zastávka
  • Pohled od staré školy
    Pohled od staré školy
  • Centrum obce
    Centrum obce
  • Stará škola z roku 1873 a kostel Šimona a Judy
    Stará škola z roku 1873 a kostel Šimona a Judy
  • Kostel sv. Šimona a Judy
    Kostel sv. Šimona a Judy
  • Pomník Oldřicha Novotného
    Pomník Oldřicha Novotného

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1947. 728 s. Kapitola Hanšpach, s. 520–521. 
  5. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  6. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  7. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Lipová – starý zámek, s. 282. 
  8. ↑ Josef A. Kurtanič, Thun-Hohenstein, klášterecká větev. Klášterec nad Ohří 2008, s. 11.
  9. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 8. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. portal.mpsv.cz [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  13. ↑ Udělené symboly – Lipová [online]. 2005-03-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Lipová – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ Lipové stromořadí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Vesnicí roku je Lipová z Ústeckého kraje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-09-14 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Arnaldo Cantani, M.D. S. 1088–1088. British Medical Journal [online]. 1893-05-20. Roč. 1, čís. 1690, s. 1088–1088. PMC2403180. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • RAPIN, Jan. Mandava 2013: Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf. Redakce Martin Havlíček, Filip Mágr, Josef Zbihlej. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2013. 224 s. ISBN 978-80-905073-5-7. Kapitola Zámek Lipová – historie a současnost, s. 27 až 35. 

Externí odkazy

Zdroj