Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
v Praze na Vinohradech
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha
Čtvrť Vinohrady
Souřadnice 50°4′40,93″ s. š., 14°27′2,71″ v. d.
Základní informace
Církev česká římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát III. pražský
Farnost Nejsvětějšího srdce Páně Praha-Vinohrady
Status farní kostel
Užívání užíván
Zasvěcení Nejsvětější Srdce Ježíšovo
Datum posvěcení 8. května 1932
Světitel kardinál Karel Kašpar
Architektonický popis
Architekt Jože Plečnik
Stavební sloh moderní architektura
Typ stavby kostel
Výstavba 1928–1932
Specifikace
Délka 38 m
Šířka 26 m
Výška věž: 42 m
Další informace
Adresa náměstí Jiřího z Poděbrad,
Praha 3-Vinohrady
Ulice náměstí Jiřího z Poděbrad
Oficiální web Srdcepane.cz
Kód památky 40253/1-1332 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v pražské čtvrti Vinohrady je římskokatolický farní kostel postavený v modernistickém slohu v letech 1928 až 1932. Nachází se na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze poblíž stejnojmenné stanice metra.

Historie

První idea stavby chrámu na Vinohradech zasvěceného Nejsvětějšímu Srdci Páně vznikla již roku 1884, kdy na něj ženský spolek Jednota sv. Elišky zahájil finanční sbírku.[1] Dalším krokem byl urbanistický plán městské čtvrti Královské Vinohrady, který při překotném nárůstu měšťanských domů v letech 1919 až 1922 zohlednil situaci obřadů v již přeplněném kostele sv. Ludmily. K realizaci projektu byl vyzván slovinský architekt Jože Plečnik po svém nástupu do funkce hlavního architekta Pražského hradu. První Plečnikův projekt předpokládal, že chrám bude obklopen antikizujícím sloupovím.[2]

Kostel stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. V roce 2010 byl zařazen mezi národní kulturní památky[3] a v roce 2014 byl radnicí Prahy 3, Ministerstvem kultury České republiky a Slovinskou republikou navržen na zápis na seznam Světového dědictví.[4]

Popis kostela

Portál kostela
Interiér

Monumentální moderní stavba z režných cihel v železobetonovém skeletu byla realizována v letech 1928 až 1932 podle projektu Jože Plečnika. Neobvyklý tvar stavby byl inspirován Noemovou archou[5] a královskou symbolikou (např. fasáda s vystupujícími kameny symbolizuje královský hermelín, báň na vrcholu věže královské jablko).[4] V široké hlavní věži kostela (výška 42 metrů) jsou umístěny kulaté hodiny o průměru 7,6 metru, které tak jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. V roce 1992 byly navráceny dvě kopie.[4][5] Západní průčelí kostela zdobí tři sochy (Dobrý pastýř, Madona s Ježíškem a Orantka) od Bedřicha Stefana.[6]

Interiér kostela

Interiér kostela z neomítnutých ušlechtilých cihel (13 metrů vysoký) má kazetový strop. Nad oltářem je umístěna zlacená socha Ježíše Krista z lipového dřeva (výška 3,15 m).[7] Po bocích stojí šest patronů české země (sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop) od Damiana Pešana. Varhany byly postaveny v roce 1936 Josefem Melzerem. Obrazy křížové cesty namaloval František Doubek. Barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. Šikmé chodníky vedou okolo hodin až na vrchol věže,[5] ta není běžně přístupná veřejnosti. V podzemí kostela je kaple s valenou klenbou.[8]

Nový oltář

V roce 2018 byl v kostele instalován nový kamenný oltář, který se od Plečnikova zcela pravoúhlého interiéru liší svým oválným tvarem. Oltář je umístěn čelem k lidu; nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl zhotoven z jednoho kusu bílého Carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu stavby. Obsahuje ostatek svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Byl posvěcen 24. listopadu 2018[9] a uhrazen ze sbírky mezi farníky. Oba architekti jej navrhli bez nároku na honorář.[10]

Galerie

  • Nedaleko kostela je i Žižkovský vysílač
    Nedaleko kostela je i Žižkovský vysílač
  • Detail vstupní části exteriéru
    Detail vstupní části exteriéru
  • Interiér před rokem 2018
    Interiér před rokem 2018
  • Pohled na varhany shora
    Pohled na varhany shora
  • Kamenný oltář z roku 2018
    Kamenný oltář z roku 2018
  • Hodiny
    Hodiny
  • Kříž na věži
    Kříž na věži
  • Socha panny Marie s Ježíškem
    Socha panny Marie s Ježíškem
  • Socha Dobrého pastýře
    Socha Dobrého pastýře
  • Socha Orantka
    Socha Orantka
  • Věž
    Věž
  • Pohled na varhany
    Pohled na varhany
  • Pohled na kostel ze Žižkovské věže
    Pohled na kostel ze Žižkovské věže

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ženské listy č. 5, 1. května 1884, s. 82-83
  2. ↑ Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha 1985, s.339
  3. ↑ Vláda schválila 38 nových památek. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-14. 
  4. ↑ a b c Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze míří do UNESCO. ČT24 [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Největší hodiny v Česku zdobí Plečnikův pražský kostel. Znovu odbíjejí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-08-23 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vinohradské Srdce Páně. Jože Plečnik navrhl jednu z nejpůsobivějších sakrálních staveb na našem území | Orientace. Lidovky.cz [online]. 2022-10-07 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kostel Nejsvětějšího srdce Páně | PRAHA STOVĚŽATÁ. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-24. 
  8. ↑ Archiweb - Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. V zaplněném kostele Nejsvětějšího srdce Páně biskup posvětil nový oltář. Pražský deník. 2018-11-25. Dostupné online [cit. 2019-04-20]. 
  10. ↑ BRŮHOVÁ, Daniela. Dialog s Jože Plečnikem skrze mramor [online]. Český rozhlas, 2019-04-20 [cit. 2019-04-20]. 

Literatura

  • Helena Čižinská, Jubileum kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, in: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C, roč. 57, č. 1-2, 2012, s. 156-162.
  • Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze 12., na Královských Vinohradech : Dle projektu prof. arch. Jos. Plečnika. Praha: [s.n.], 1932. Dostupné online. 30 pohlednic dokumentuje postup stavby kostela Nejsvětějšího Srdce páně a jeho vysvěcení dne 8. května 1932 a doplňuje je stručný úvod jednatele spolku pro zbudování kostela Alexandra Titla. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj