Open Sud de France, známý pod názvem Grand Prix de Tennis de Lyon, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný ve francouzském Montpellier. Na okruhu ATP Tour se od sezóny 2009 řadí do kategorie ATP Tour 250. Probíhá v montpellierské aréně na krytých dvorcích s povrchem GreenSet. Centrální dvorec má kapacitu 7 500 diváků.[1][2]
Turnaj byl založen v roce 1987. Do sezóny 2009 se hrál v lyonské hale des Sports de Gerland. Roku 2010 se dějištěm stalo město Montpellier. V sezóně 2011 se událost nekonala. Jedná se o jeden ze čtyř mužských turnajů ATP kategorie 250, spolu s Open 13, Moselle Open a Lyon Open, které probíhají na francouzském území.
Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Nejvíce titulů ve dvouhře získali americká světová jednička Pete Sampras, který v letech 1991–1993 vyhrál třikrát v řadě, a Francouzi Richard Gasquet s Gaëlem Monfilsem, kteří triumfovali v letech 2013 a 2015–2016, respektive 2010, 2014 a 2020. Kazachstánec Alexandr Bublik se druhou trofejí v ročníku 2024 stal prvním hráčem v historii ATP, který získal titul přes ztrátu úvodní sady ve všech kolech turnaje.[3][4]
Přehled finále
Dvouhra
Místo konání
|
rok
|
vítěz
|
finalista
|
výsledek
|
Lyon
|
1987 |
Yannick Noah
|
Joakim Nyström
|
6–4, 7–5
|
1988 |
Yahiya Doumbia
|
Todd Nelson
|
6–4, 3–6, 6–3
|
1989 |
John McEnroe
|
Jakob Hlasek
|
6–3, 7–6
|
1990 |
Marc Rosset
|
Mats Wilander
|
6–3, 6–2
|
1991 |
Pete Sampras
|
Olivier Delaître
|
6–1, 6–1
|
1992 |
Pete Sampras (2)
|
Cédric Pioline
|
6–4, 6–2
|
1993 |
Pete Sampras (3)
|
Cédric Pioline
|
7–6(7–5), 1–6, 7–5
|
1994 |
Marc Rosset (2)
|
Jim Courier
|
6–4, 7–6(7–2)
|
1995 |
Wayne Ferreira
|
Pete Sampras
|
7–6(7–2), 5–7, 6–3
|
1996 |
Jevgenij Kafelnikov
|
Arnaud Boetsch
|
7–5, 6–3
|
1997 |
Fabrice Santoro
|
Tommy Haas
|
6–4, 6–4
|
1998 |
Àlex Corretja
|
Tommy Haas
|
2–6, 7–6(8–6), 6–1
|
1999 |
Nicolás Lapentti
|
Lleyton Hewitt
|
6–3, 6–2
|
2000 |
Arnaud Clément
|
Patrick Rafter
|
7–6(7–2), 7–6(7–5)
|
2001 |
Ivan Ljubičić
|
Júnis Al Ajnáví
|
6–3, 6–2
|
2002 |
Paul-Henri Mathieu
|
Gustavo Kuerten
|
4–6, 6–3, 6–1
|
2003 |
Rainer Schüttler
|
Arnaud Clément
|
7–5, 6–3
|
2004 |
Robin Söderling
|
Xavier Malisse
|
6–2, 3–6, 6–4
|
2005] |
Andy Roddick
|
Gaël Monfils
|
6–3, 6–2
|
2006 |
Richard Gasquet
|
Marc Gicquel
|
6–3, 6–1
|
2007 |
Sébastien Grosjean
|
Marc Gicquel
|
7–6(7–5), 6–4
|
2008 |
Robin Söderling (2)
|
Julien Benneteau
|
6–3, 6–7(5–7), 6–1
|
2009 |
Ivan Ljubičić (2)
|
Michaël Llodra
|
7–5, 6–3
|
Montpellier
|
2010 |
Gaël Monfils
|
Ivan Ljubičić
|
6–2, 5–7, 6–1
|
2011 |
nekonal se
|
2012 |
Tomáš Berdych
|
Gaël Monfils
|
6–2, 4–6, 6–3
|
2013 |
Richard Gasquet (2)
|
Benoît Paire
|
6–2, 6–3
|
2014 |
Gaël Monfils (2)
|
Richard Gasquet
|
6–4, 6–4
|
2015 |
Richard Gasquet (3)
|
Jerzy Janowicz
|
3–0skreč
|
2016 |
Richard Gasquet (4)
|
Paul-Henri Mathieu
|
7–5, 6–4
|
2017 |
Alexander Zverev
|
Richard Gasquet
|
7–6(7–4), 6–3
|
2018 |
Lucas Pouille
|
Richard Gasquet
|
7–6(7–4), 6–4
|
2019 |
Jo-Wilfried Tsonga
|
Pierre-Hugues Herbert
|
6–4, 6–2
|
2020 |
Gaël Monfils (3)
|
Vasek Pospisil
|
7–5, 6–3
|
2021 |
David Goffin
|
Roberto Bautista Agut
|
5–7, 6–4, 6–2
|
2022 |
Alexandr Bublik
|
Alexander Zverev
|
6–4, 6–3
|
2023 |
Jannik Sinner
|
Maxime Cressy
|
7–6(7–3), 6–3
|
2024 |
Alexandr Bublik (2)
|
Borna Ćorić
|
5–7, 6–2, 6–3
|
Čtyřhra
Místo konání
|
rok
|
vítězové
|
finalisté
|
výsledek
|
Lyon
|
1987 |
Guy Forget
Yannick Noah
|
Kelly Jones
David Pate
|
4–6, 6–3, 6–4
|
1988 |
Brad Drewett
Broderick Dyke
|
Michael Mortensen
Blaine Willenborg
|
3–6, 6–3, 6–4
|
1989 |
Eric Jelen
Michael Mortensen
|
Jakob Hlasek
John McEnroe
|
6–2, 3–6, 6–3
|
1990 |
Patrick Galbraith
Kelly Jones
|
Jim Grabb
David Pate
|
7–6, 6–4
|
1991 |
Tom Nijssen
Cyril Suk
|
Steve DeVries
David Macpherson
|
7–6, 6–3
|
1992 |
Jakob Hlasek
Marc Rosset
|
Neil Broad
Stefan Kruger
|
6–1, 6–3
|
1993 |
Gary Muller
Danie Visser
|
John-Laffnie de Jager
Stefan Kruger
|
6–3, 7–6
|
1994 |
Jakob Hlasek (2)
Jevgenij Kafelnikov
|
Martin Damm
Patrick Rafter
|
6–7, 7–6, 7–6
|
1995 |
Jakob Hlasek (3)
Jevgenij Kafelnikov (2)
|
John-Laffnie de Jager
Wayne Ferreira
|
6–3, 6–3
|
1996 |
Jim Grabb
Richey Reneberg
|
Neil Broad
Piet Norval
|
6–2, 6–1
|
1997 |
Ellis Ferreira
Patrick Galbraith
|
Olivier Delaître
Fabrice Santoro
|
3–6, 6–2, 6–4
|
1998 |
Olivier Delaître
Fabrice Santoro
|
Tomás Carbonell
Francisco Roig
|
6–2, 6–2
|
1999 |
Piet Norval
Kevin Ullyett
|
Wayne Ferreira
Sandon Stolle
|
4–6, 7–6(7–5), 7–6(7–4)
|
2000 |
Paul Haarhuis
Sandon Stolle
|
Ivan Ljubičić
Jack Waite
|
6–1, 6–7(2–7), 7–6(9–7)
|
2001 |
Daniel Nestor
Nenad Zimonjić
|
Arnaud Clément
Sébastien Grosjean
|
6–1, 6–2
|
2002 |
Wayne Black
Kevin Ullyett (2)
|
Mark Knowles
Daniel Nestor
|
6–4, 3–6, 7–6(7–3)
|
2003 |
Jonatan Erlich
Andy Ram
|
Julien Benneteau
Nicolas Mahut
|
6–1, 6–3
|
2004 |
Jonatan Erlich (2)
Andy Ram (2)
|
Jonas Björkman
Radek Štěpánek
|
7–6(7–2), 6–2
|
2005 |
Michaël Llodra
Fabrice Santoro (2)
|
Jeff Coetzee
Rogier Wassen
|
6–3, 6–1
|
2006 |
Julien Benneteau
Arnaud Clément
|
František Čermák
Jaroslav Levinský
|
6–2, 6–7(3–7), [10–7]
|
2007 |
Sébastien Grosjean
Jo-Wilfried Tsonga
|
Łukasz Kubot
Lovro Zovko
|
6–4, 6–3
|
2008 |
Michaël Llodra (2)
Andy Ram (3)
|
Stephen Huss
Ross Hutchins
|
6–3, 5–7, [10–8]
|
2009 |
Julien Benneteau (2)
Nicolas Mahut
|
Arnaud Clément
Sébastien Grosjean
|
6–4, 7–6(8–6)
|
Montpellier
|
2010 |
Stephen Huss
Ross Hutchins
|
Marc López
Eduardo Schwank
|
6–2, 4–6, [10–7]
|
2011 |
nekonal se
|
2012 |
Nicolas Mahut (2)
Édouard Roger-Vasselin
|
Paul Hanley
Jamie Murray
|
6–4, 7–6(7–4)
|
2013 |
Marc Gicquel
Michaël Llodra (3)
|
Johan Brunström
Raven Klaasen
|
6–3, 3–6, [11-9]
|
2014 |
Nikolaj Davyděnko
Denis Istomin
|
Marc Gicquel
Nicolas Mahut
|
6–4, 1–6, [10–7]
|
2015 |
Marcus Daniell
Artem Sitak
|
Dominic Inglot
Florin Mergea
|
3–6, 6–4, [16–14]
|
2016 |
Mate Pavić
Michael Venus
|
Alexander Zverev
Mischa Zverev
|
7–5, 7–6(7–4)
|
2017 |
Alexander Zverev
Mischa Zverev
|
Fabrice Martin
Daniel Nestor
|
6–4, 6–7(7–3), [10–7]
|
2018 |
Ken Skupski
Neal Skupski
|
Ben McLachlan
Hugo Nys
|
7–6(7–2), 6–4
|
2019 |
Ivan Dodig
Édouard Roger-Vasselin (2)
|
Benjamin Bonzi
Antoine Hoang
|
6–4, 6–3
|
2020 |
Nikola Ćaćić
Mate Pavić (2)
|
Dominic Inglot
Ajsám Kúreší
|
6–4, 6–7(4–7), [10–4]
|
2021 |
Henri Kontinen
Édouard Roger-Vasselin (3)
|
Jonatan Erlich
Andrej Vasilevskij
|
6–2, 7–5
|
2022 |
Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut (3)
|
Lloyd Glasspool
Harri Heliövaara
|
4–6, 7–6(7–3), [12–10]
|
2023
|
Robin Haase
Matwé Middelkoop
|
Maxime Cressy
Albano Olivetti
|
7–6(7–4), 4–6, [10–6]
|
2024
|
Sadio Doumbia
Fabien Reboul
|
Albano Olivetti
Sam Weissborn
|
6–7(5–7), 6–4, [10–6]
|
Odkazy
Reference
-
↑ Montpellier To Host ATP World Tour 250 Event. www.atpworldtour.com. ATP, 4 May 2010. Dostupné online [cit. 5 May 2010]. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
-
↑ ARENA Animation Video. translate.google.co.uk. Enjoy Montpellier. Dostupné online [cit. 5 May 2010]. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
-
↑ Comeback King! Bublik battles past Coric for Montpellier crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
-
↑ KRISHNAN, Shivom. Alexander Bublik makes history with Montpellier triumph, becomes the first player to win an ATP singles title after dropping first set in every match. Sportskeeda.com [online]. 2024-02-05 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-04-05 14:23:05
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Grand Prix de Tennis de Lyon)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.