Vlastimil Brodský

Vlastimil Brodský
Vlastimil Brodský (1975)
Vlastimil Brodský (1975)
Narození 15. prosince 1920
Ostrava-Hrušov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 20. dubna 2002 (ve věku 81 let)
Slunečná
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Slunečná
Alias Bróďa
Choť Jana Brejchová (1965–1983)
Božena Brodská
Děti Marek Brodský a Tereza Brodská
Příbuzní Petra Černocká
Hana Brejchová
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
2001 – Babí léto
Umělecké ceny
národní umělec (1988)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastimil Brodský, přáteli a kolegy zvaný Bróďa (15. prosince 1920 Hrušov nad Odrou, nyní součást Ostravy – 20. dubna 2002 Slunečná u České Lípy), byl český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech (v Národním divadle vystupoval jako host).

Život

V době studia na gymnáziu se s ním rodiče přestěhovali ze Slezska do Prahy. V prosinci roku 1939 složil zkoušky do elévského sboru – soukromé herecké školy E. F. Buriana, založené při jeho slavném divadle D40.[1] K pedagogům zde kromě Buriana patřila např. Lola Skrbková a Nina Jirsíková. Původně se tu chtěl zlepšit v tanci (uměl stepovat a vedl i taneční kurs), ale Burian si všiml jeho talentu a doporučil mu dráhu hereckou. V sezóně 1939/1940 se začal Brodský objevovat ve sboru v Burianových hrách, prvním samostatným jevištním projevem bylo pak v D41 vystoupení v Zeyerově Staré historii, kde ztvárnil úspěšně několik osob a předmětů, např. muzikanta, nosiče, okno a zámek[2].

Když nacisté v roce 1941 Buriana zatkli a divadlo zavřeli, chvíli ještě setrval ve zde ustanoveném a Františkem Salzerem vedeném Divadle Na Poříčí, třetí scéně Divadla na Vinohradech,[3] později společně s ostatními spolužáky pomohl rozběhnout pololegální divadlo Větrník. Divadlo sídlilo v letech 1941–1944 v Divadélku pro 99 ve výstavní síni U Topičů na Národní třídě, v roce 1944 pak krátce v Ženském klubu v ulici Ve Smečkách. Ve Větrníku byli partnery Brodského například Zdeněk Míka, Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková a konzervatoristé Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský.[4] Souběžně s působením ve Větrníku hrál i v Pražském dětském divadle Míly Mellanové.

V roce 1944 odešel z Větrníku a založil spolu s několika kolegy Pražské divadelní studio, které se však po nezdařené jedné premiéře rozpadlo.[5] Vrátil se zpět do Větrníku a v květnu 1946 odešel s několika herci do Divadla satiry (tehdy ještě nesídlilo na své pozdější scéně ve Vodičkově ul.), kde působil v sezóně 1946–47 a na chvíli se pak ještě vrátil k E. F. Burianovi do divadla D 47.

Nakonec přešel se skupinou mladých herců (O. Krejča, A. Hegerlíková, Z. Řehoř, Z. Dítě) za Jiřím Frejkou[6] do Divadla na Vinohradech,[7] kde setrval i po Frejkově odchodu a po vzniku Divadla československé armády a byl členem souboru až do roku 1990[8] a i později zde působil jako stálý host. V postavách, které ztvárnil, objevoval lidskou obyčejnost, své postavy vystihoval poetickou zkratkou, jeho komika byla označována za neobyčejně lidskou. Býval charakterizován jako typ herce tragikomického.[9]

Od roku 1946 se objevoval pravidelně ve filmu. Spolupracoval např. s Otakarem Vávrou, Martinem Fričem a našel společný umělecký pohled se Zdeňkem Podskalským, v jehož několika filmech se později objevil[10]. Jako jediný český herec získal cenu Berlínského mezinárodního filmového festivalu Zlatý medvěd za roli v německém filmu Jakub lhář, zápornou postavu si zahrál i v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky. V roce 2002 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto.

Prostý hrob ve Slunečné

Jednalo se také o výborného rozhlasového a dabingového herce, několik desítek let působil v Československém rozhlase jakožto populární skřítek Hajaja, jenž předčítal každý den dětem pohádky na dobrou noc.[11] Na gramofonových deskách vyšly Hajajovy pohádky (vyd. Supraphon), Brodský namluvil také např. postavu Švejka v Osudech dobrého vojáka Švejka (vyd. Ultraphon), Bondyho ve Válce s Mloky (vyd. Supraphon) nebo Taťku Šmoulu v seriálu Šmoulové.

V roce 1977 podepsal Antichartu, v roce 1988 mu byl udělen titul Národního umělce. Po ukončení herecké kariéry často pobýval ve své starobylé roubence v obci Slunečná okres Česká Lípa, kde se kromě jiného hodně věnoval manuálním pracím.[12]

Dne 20. dubna 2002 spáchal sebevraždu,[13][14] což bylo vyústěním Brodského celoživotních úzkostí a melancholie.[12] Pohřben je spolu s rodiči ve Slunečné, na tamním hřbitově. Z rozvedeného prvního manželství s tanečnicí Bíbou Křepelkovou pochází jeho syn Marek Brodský a z rozvedeného druhého manželství s herečkou Janou Brejchovou pochází jeho dcera Tereza Brodská, herečka.

Je po něm pojmenována ulice v Praze.

Ocenění

Divadelní role, výběr

Filmografie

Film

Vlastimil Brodský s tehdejší manželkou Janou Brejchovou v Berlíně při premiéře filmu Jakub lhář (17. dubna 1975)

Televize

  • 1956 Sisyfos a smrt – role: novinář, režie: J. Matějovský
  • 1958 Zimní pohádka – role: pastýř Autolyk, režie: Jiří Bělka
  • 1959 Zápisky kriminalistovy – Šejnin, režie: J. Dudek
  • 1960 Záhady aneb s Karlem Čapkem v soudní síni – Vondráček, režie: František Filip
  • 1960 Jak šel Ferda do světa
  • 1962 Slzy, které svět nevidí (TV film) – role: inspektor klášterní školy Dvojetočijev, režie: Martin Frič
  • 1963 Uspořená libra (TV komedie) – role: policista
  • 1964 Obraz – Podger, režie: Martin Frič
  • 1966 Konec velké epochy
  • 1968 Pražský Sherlock Holmes (TV komedie) – role: detektiv Rosický
  • 1970 Brouk v hlavě
  • 1970 F. L. Věk (TV seriál 1970-1971) – role: regenschori Václav Josef Praupner
  • 1971 Prodej (TV komedie na motivy povídky Guy de Maupassanta) – role: Cesaire-Isidore Brument, statkář
  • 1974 Zahrada (TV animovaný seriál 1974-1977 na motivy knihy Jiřího Trnky) – 1.díl: Milovník zvířat (1974) – role: malý slon (hlas)
  • 1975 Údržbáři (TV komedie) – role: Ing. Ivo Králíček, Csc.
  • 1977 Na rohu kousek od metra (TV komedie) – role: Ferdinand Rybka, vedoucí předzvědného oddělení obvodní pošty 1
  • 1979 Pan Tau (TV seriál)
  • 1980 Arabela (TV seriál) – role: král Hyacint
  • 1980 Tajemství Ďáblovy kapsy (TV film) – role: učitelský
  • 1981 Počítání oveček
  • 1983 Návštěvníci (TV seriál) – role: děda Drchlík, velký učitel
  • 1983 Tažní ptáci
  • 1985 Slavné historky zbojnické
  • 1986 Veselé Vánoce přejí chobotnice
  • 1986 Smích se lepí na paty
  • 1989 Utopím si ho sám
  • 1990 Smrt barona Gandary
  • 1993 Arabela se vrací
  • 1995 Den kdy unesli papeže
  • 1995 Život na zámku

Práce pro rozhlas

Ostatní tvorba

  • 1957 – filmový scénář Mezi nebem a zemí – dle scénáře natočil pak Z. Podskalský stejnojmenný celovečerní film, v hlavní roli referenta Nováčka vystoupil Vlastimil Brodský
  • kniha pro děti O ničem (ve spolupráci s výtvarníkem Brychtou), vyd. SNDK

Odkazy

Reference

  1. ↑ Balvín 1967, s. 6.
  2. ↑ Balvín 1967, s. 8, 107.
  3. ↑ Balvín 1967, s. 15.
  4. ↑ Kolektiv autorů 1983, s. 526.
  5. ↑ Balvín 1967, s. 8, 28–9.
  6. ↑ Balvín 1967, s. 42-43.
  7. ↑ Vladislav Jurčák. Véčko. 2004, roč. III., čís. 4, s. 91. ISSN 1213-7375. 
  8. ↑ Sílová, Hrdinová a Mohylová 2007, s. 137, 192.
  9. ↑ Balvín 1967, s. 62, 96–7, 99.
  10. ↑ Balvín 1967, s. 76.
  11. ↑ http://master.ct24.cz/kalendarium/40454-rozhlasovy-hajaja-je-spojen-s-hlasem-vlastimila-brodskeho/[nedostupný zdroj]
  12. ↑ a b SOBOTA, Ondřej. Herec v nelehké životní situaci Vlastmil Brodský by se dožil stovky. ČT24.cz [online]. 2020-12-15 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Řešení: Sebevražda. www.reflex.cz [online]. [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-12. 
  14. ↑ Zemřel „smutný klaun“ Vlastimil Brodský
  15. ↑ Tvůrčí skupina Drama a literatura. A pak že nejsou hastrmani. Humorná pohádka Jana Drdy o vodnickém čarování a vodnících všeho druhu [online]. Český rozhlas, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj